Dřevostavby, probiotika i papežovo lambo. Jde to skvěle dohromady, říkají zakladatelé Progresusu

Dnes již téměř dvoumiliardová investiční skupina vtrhla na tuzemský trh jako uragán a je vidět všude. Jaké jsou plány Lukášů Zrůsta a Forala?

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

progresus-boxedRozhovor

Foto: Progresus

Lukáš Zrůst a Lukáš Foral, zakladatelé investiční skupiny Progresus

Jsou to na první pohled relativně nesourodé aktivity, ale Lukáš Zrůst s Lukášem Foralem říkají, že právě to dělá jejich investiční skupinu Progresus zajímavou a také že v tom vidí velký potenciál směrem do budoucna. Ostatně je možné, že jste si právě jejich bílého loga se zelenými šipkami v posledních měsících někde všimli, ať už v pražské Chuchli na koňském pólu nebo třeba na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Jmenovci Zrůst s Foralem se totiž své plány rozhodně nebojí vykřičet do světa.

Na tuzemský trh se Progresus vyvalil jako voda. Významně investuje do marketingu a Lukáš Zrůst přiznává, že upozornit na sebe tak, aby prakticky nešli přehlédnout, byl záměr. Jeho kolega Lukáš Foral dodává, že tak viditelný marketing s sebou v Česku často přináší i různé kontroverze a spekulace, ale na ty příliš neberou ohled. Chtějí především ukázat, že propojení péče o lidský mikrobiom, výroby dřevostaveb a developmentu moderních čtvrtí nemusí být tak bláznivé, jak se může na první pohled zdát.

Kontroverze nezmiňuje jeden ze spoluzakladatelů Progresusu náhodou. Vlastním okázalým marketingem totiž Zrůst s Foralem doslova nasvítili reflektory na skupinu, která oficiálně vznikla teprve před necelými dvěma lety, už ale stihla vydat dluhopisy za stovky milionů korun a šermuje ve svých plánech miliardami. Oba přitom říkají, že jsou vlastně pořád na začátku. Co začalo před mnoha lety Zrůstovými aktivitami v probiotikách a pokračovalo, když tento známý insolvenční správce koupil RD Rýmařov, tuzemskou jedničku v dřevostavbách, má vyrůst v mnohamiliardový holding.

O relativně krátké historii i svých plánech do budoucna mluví oba Lukášové ve velkém rozhovoru.

Jak jdou dohromady probiotika a development, jestli vůbec nějak?
Lukáš Zrůst: Jdou dohromady skvěle, a to v rámci našich investičních aktivit. Progresus jsme za rok a půl vyprofilovali do investiční skupiny, která stojí na několika silných nohách. Probiotika, nebo lépe řečeno péče o lidský mikrobiom v podobě individuálního screeningu a následná péče prostřednictvím na míru vyrobených probiotických mixů, začala před šesti lety jako moje osobní investice. A když jsme k tomu přidali jedničku na poli výroby dřevostaveb RD Rýmařov a development, utvořili jsme zastřešující holding.

Ten má tři zásadní pilíře. Zaprvé výrobu, kterou aktuálně představuje RD Rýmařov a postupně tuto divizi rozšíříme o další výrobní závody. Zadruhé je to development, který nabírá na síle. A třetí je pak divize zdraví, kam patří péče o lidský mikrobiom a výzkum na poli podpory zdraví. Důležité je, že jsou na sobě jednotlivé oblasti nezávislé. Například péče o lidský mikrobiom nám během pandemie rostla zdaleka nejvíce.

Progresus se na trh vyvalil jako velká voda, jste vidět všude. Je to součást strategie, jak o sobě dát na začátku vědět?
Lukáš Zrůst: Má to několik promyšlených důvodů. Chtěli jsme především ukázat, že tady jsme a kdo jsme. Ukázat, co děláme, na jakých principech stojí skupina a také se představit a říct náš příběh. My říkáme, kdo neklepe, tomu se neotvírá. A tak jsme zaklepali a řekli jsme: „Jsme tu“. Stojí za námi obrat přes miliardu korun českých ročně a mluvíme hlasem našich několika set zaměstnanců.

Lukáš Foral: Je to navíc o úhlu pohledu. Dáváme o sobě vědět hodně možná na poměry České republiky, ale ve světě jsou takové aktivity naprostý standard. Když jste hodně vidět, někdy to u nás vytváří spekulace a kontroverze, ale na poměry toho, kam chceme růst, je to minimálně v zahraničí běžná praxe.

Kolik do marketingu dáváte peněz? Jste na řadě rozličných akcí. Chcete být prostě všude?
Lukáš Zrůst: Navenek to možná vypadá strašně obrovsky, dokonce jsem zaznamenal názor, že nás marketing stojí desítky milionů korun, jenže on reálně stál řádově nižší částky. Je hezké, že to tak někdo vidí, ale k takové pozornosti v Česku nepotřebujete tolik peněz. Není to o penězích, ale o nápadu a snaze.

progresus1

Foto: Progresus

Lukáš Zrůst a Lukáš Foral, zakladatelé investiční skupiny Progresus

Píšete, že roční obrat skupiny Progresus je 1,8 miliardy korun. Co všechno to obsahuje?
Lukáš Zrůst: Nejvýznamnější část aktuálně tvoří RD Rýmařov a divize péče o lidský mikrobiom, nicméně je to souhrnné číslo za všechny firmy ve skupině, tedy včetně advokátní kanceláře a kanceláře insolvenčního správce.

S jakými zkušenostmi jste do společného byznysu šli? U Lukáše Forala mě zaujalo, že jste se vyučil uměleckým kovářem, byť jste se pak věnoval hlavně investicím.
Lukáš Foral: Kovářství bylo řemeslo, kterým jsem se sice nikdy nechtěl živit, ale vždy jsem ho chtěl umět. Když se jednou za pár měsíců zavřu do kovárny, je to pro mě takový únik od hektického světa byznysu. V něm mám zkušenosti ze Spojených arabských emirátů, kde jsme zprostředkovávali investice do developerských projektů. První peníze, které jsem tam vydělal, jsem následně osm let investoval do startupů v Brně. Pak jsem byl tři roky ve vedení investičního fondu Quant Aleše Michla a Pavla Kohouta, až jsme se dali dohromady s Lukášem a spojili cesty.

Impulsem pro rozjetí Progresusu byl nákup RD Rýmařov. Byla to příležitost, která se neodmítá?
Lukáš Zrůst: Třináct let jsem dělal insolvence, ve kterých jsem zažil a viděl opravdu mnoho věcí. Je to poměrně vyčerpávající činnost a delší dobu jsem cítil, že bych rád i něco budoval, ne jen likvidoval, rozprodával podniky nebo vyhazoval zaměstnance. Není to příjemné, byť to pro mě byla obrovská škola v řízení podniků, nastavování kapitálu, reorganizování subjektů, vyjednávání, právu. Když mi kamarád před šesti lety ukázal dřevostavby od RD Rýmařov, okamžitě se mi zalíbily a prohlásil jsem, že bych chtěl jednou takový podnik vlastnit. Pak přišla pandemie, frustrace z insolvencí narůstala a tehdy jsem se dozvěděl, že je RD Rýmařov na prodej.

Takže opravdu příležitost, která se neodmítá…
Lukáš Zrůst: Ucítil jsem, aniž bych ještě měl přesně spočítaná čísla, že do toho mám jít. V Rýmařově probíhala generační výměna a já celý rok 2020 zasvětil shánění kapitálu, abych mohl firmu koupit. Když jsem pak na konci roku 2020 RD Rýmařov koupil a v lednu 2021 se postavil do jeho čela, bylo mi jasné, že k němu budu potřebovat i developerskou divizi a že to pravděpodobně není poslední podnik, který budeme kupovat. A k tomu jsem potřeboval parťáka v podobě Lukáše.

Kolik RD Rýmařov stál? Stovky milionů?
Lukáš Zrůst: Netrefili jste se. Bohužel víc k tomu nemohu říct.

S financováním tehdy pomáhala rodina Valových. Půjčili vám 65 milionů. Měli jste ten byznys původně dělat společně?
Lukáš Zrůst: Od začátku jsem věděl, že nákup RD Rýmařov nezvládnu ufinancovat sám. Původně jsem do toho měl jít s jiným investorem, jenže ten nakonec vybouchl, a tak jsem se dal do debat s Víťou Valou ze společnosti Siko, který mi velice pomohl. Zpočátku to byla debata, jak dále s RD Rýmařov. S Víťou jsme o RD Rýmařov dlouho mluvili a nakonec jsme uzavřeli dohodu, že mi fond skupiny Siko peníze půjčí a za rok je buď s úrokem vrátím, nebo půjčka může být konvertována na podíl v RD Rýmařov. Velice si vážím toho, že mě rodina Valových při koupi RD Rýmařov podpořila. Nebýt jejich kapitálu, tak bych nic nekoupil.

Nakonec jste peníze vrátili a RD Rýmařov a development rozjeli po vlastní ose. Co tyto aktivity definuje?
Lukáš Foral: RD Rýmařov do té doby financoval developery tím, že jim poskytoval domy na dlouhou splatnost. Spočítali jsme si, že když vyrábíme domy, je logické stát se i developerem. Původně jsme to plánovali v oblasti rodinných domů, kde je RD Rýmařov dlouhodobě silný, ale nakonec jsme se pustili i do bytových projektů, které se realizovaly už dříve v Rakousku. Zjistili jsme, že je snazší koupit velké pozemky či projekty, protože u malých je obrovská poptávka. Získali jsme díky tomu pro fabriku velký odbyt.

Na webu aktuálně ukazujete čtyři velké developerské projekty, pro které máte mít připraveny pozemky v Praze, jejím okolí a v jižních Čechách. To je to hlavní, čemu se aktuálně věnujete?
Lukáš Foral: Je to dominantní část. Máme ještě další směr, který ale zatím nemůžeme odtajnit, jsme tam ve fázi nákupů. U zmíněných projektů jsme v procesu akvizic pozemků o celkové rozloze přes milion metrů čtverečních. Některé už máme doakvírované a jdeme si pro stavební povolení.

Jak to celé financujete? Tvoří hlavní část dluhopisy, které vydáváte?
Lukáš Zrůst: Jedná se o kapitálový mix tak, jak jej používají společnosti našeho zaměření, růstové fáze a velikosti. Micháme ho podle projektů a situace na trhu. Principiálně se jedná o vlastní kapitál a dluhopisy. Další kapitál přichází od privátních investorů a v další fázi je to banka. U zásadních projektů komunikujeme také s institucionálními investory, kteří jsou připraveni koupit finální produkt. Jeden velký subjekt evropského rozměru, který tvoří portfolio bytů a domů, od nás již odebírá.

rdrymarov

Foto: Progresus

RD Rýmařov je výrobce a dodavatel dřevostaveb

Kolik už jste v rámci dluhopisů vybrali peněz a kolik plánujete ještě vybrat?
Lukáš Foral: Je to zhruba 300 milionů korun. Plán se odvíjí od počtu akvizic pozemků a dalších aktiv. V budoucnu budeme emisi patrně navyšovat.

Dluhopisy mají v Česku problematickou pověst. Lukáš Zrůst ostatně u většiny velkých dluhopisových kauz byl v roli správce či advokáta. Odnesl jste si z nich něco pro vlastní emise v Progresusu?
Lukáš Zrůst: Odnesl jsem si, že musíte mít zásadní aktivum, které vám platí úroky a základní provoz, protože nejde spekulovat jen na finiš. V našem případě peníze na tyto platby bez problémů vygeneruje obrat RD Rýmařov. Navíc nám jen v Praze narostla hodnota pozemků o dvacet procent, což zjednodušeně pokrývá naši úrokovou službu. Rostla i cena nemovitostí. V mnoha případech, které jsem viděl, bohužel firmy nedomyslely, z čeho budou platit úrok a z čeho jistinu.

Jaké očekáváte ze zmíněných developerských projektů příjmy?
Lukáš Foral: Očekávaný obrat z developerských projektů je během šesti let 4,2 miliardy korun ročně. Realizace máme v nejdelším horizontu naplánované na sedm let.

V dluhopisech jste na letošní rok u RD Rýmařov naplánovali zvýšit obrat na 1,6 miliardy korun, což je značný meziroční růst. Vyrůst má i EBITDA. Splníte to?
Lukáš Zrůst: RD Rýmařov má od roku 2007 obrat kolem miliardy korun, letos bychom rádi dosáhli na 1,6 miliardy, ale chceme růst i dál. Vyrábíme aktuálně 400 domů, dokážeme jich však bez zásadních investic vyrábět 800 a technologicky chceme posílit až na 1 600 domů ročně. To by mělo vygenerovat až čtyři miliardy korun. Rádi bychom se na tato čísla dostali do pěti let, je to o nákupu nové výrobní linky a automatizaci.

Radlický Dřevák

Přečtěte si takéSkanska postaví v Radlicích Dřevák. Stavba z dřevěných desek ušetří emise za víc než 345 aut ročně

Jak vás aktuálně ovlivňuje situace na trhu? Ať už materiálově nebo ekonomicky.
Lukáš Foral: Řešíme hlavně energie, protože ceny materiálů v čele se dřevem se již absorbovaly a hypoteční trh nás aktuálně tolik netrápí, protože jsme na rok dopředu vyprodaní. Náklady na energie jsou ale pětinásobné. Chtěli jsme v následujících letech investovat do optimalizace, abychom nebyli tak závislí na plynu a elektřině. Celková situace nás vyhecovala k tomu, že jsme většinu investic provedli už v letošním roce, ať už to je výměna světlíků, těsnění, světel za LED, investice do solární elektrárny. Jen v průběhu příštího roku díky tomu snížíme o 50 procent závislost na plynu a o 20 procent snížíme spotřebu elektřiny.

Vaším ultimátním cílem je postavit dřevěný mrakodrap. Jak to s ním vypadá?
Lukáš Foral: Kreslíme a plánujeme. Musíme ale také řešit legislativu, aby se vůbec u nás mohl takový objekt postavit. Doufáme, že dřevěný mrakodrap zvládneme postavit do pěti let. Klíčovým partnerem je architekt Jakub Cígler a spojili jsme se také s developery z Vídně a Berlína, kde dva dřevěné mrakodrapy přesahující 90 metrů postavili. Už si prošli legislativní změnou, a tak čerpáme z jejich zkušeností. Vybíráme pozemek kousek od centra Prahy, kde bychom chtěli ukázat, jak by taková budova mohla vypadat. Zda tam nakonec bude dřevěný mrakodrap skutečně stát, teprve uvidíme.

Druhou klíčovou nohu skupiny představuje firma Harmonelo, která se zaměřuje na distribuci probiotik, mimo jiné formou multi-level marketingu. Jak je ta firma velká a jaký je její další potenciál?
Lukáš Zrůst: Potenciál dalšího růstu je obří. Ještě jsme pořádně nezačali zahraniční expanzi, ale zejména na českém trhu chceme letos dosáhnout na obrat kolem miliardy korun. Navíc stále ladíme produkt, protože se ho snažíme mít maximálně bez konzervantů, a to je vývoj na hraně udržitelnosti. Firma je ale již po třech letech na trhu v zisku a očekáváme velký růst.

Když vyjmenuji další firmy z vašeho portfolia jako Medi Pharma Vision, coworking Brnota nebo Mykilio, stojí teď ještě něco za pozornost, nebo to jsou zatím firmy v zárodcích?
Lukáš Zrůst: Medi Pharma Vision je společnost, která vyvinula technologii péče o střevní mikrobiom v podobě probiotik.

Lukáš Foral: Mykilio jsme zase založili s nadějným vědcem a má za cíl zkoumat využití podhoubí. Už máme první produkty. Jedním z nich je ekologická varianta konvenční dřevotřísky. Testování nám ukázalo, že má vyšší požární odolnost.

progresus-development3

Foto: Progresus

Progresus chystá několik developerských projektů v Praze a okolí

Podhoubí lze využít i v developmentu, že?
Lukáš Foral: To byla prvotní motivace, proč jsme do toho šli. Ve stavebnictví je velký trend nahrazovat co nejvíce materiálů přírodními alternativami. Mycelium, respektive technologie jeho zpracování, už vznikla před mnoha lety. Kůži jím začaly nahrazovat luxusní módní značky, pak se začalo prosazovat ve stavebnictví, protože se dá zpracovat i tak, aby mělo tvrdost cihly, stejně jako měkkost a jemnost kůže, nebo aby bylo nehořlavé, dokázalo plavat. Má to řadu přínosů.

Vy jste také před časem koupili Lamborghini, které automobilka vyrobila pro papeže Františka a v dražbě ho pak vyhrál Čech. To byla jen taková libůstka, nebo to nějak zapadá do vašeho byznysu?
Lukáš Zrůst: Libůstka to nebyla. Má to naopak hned několik vrstev. Jednak už několik let tvořím strukturu pro fond na unikátní automobily a papežovo Lamborghini je přesně to jedinečné auto, které ho má odstartovat. Několik let koketuju se světem automobilových veteránů, je to něco, co je naprosto jedinečné a nedá se opakovat, proto chceme udělat fond, který tyto hodnoty zachová. Veteránů nebude více, ale pouze méně a čeho je méně to roste na hodnotě.

Lukáš Foral: Máme rádi kontrast a máme rádi, když má příběh více úrovní. Také rádi spojujeme klasické s moderním. Vedle veteránů, které baví Lukáše, nás oba zároveň baví blockchain a NFT, protože si myslíme, že když kupujeme auto, kterých je na světě jen několik – a papežovo Lamborghini je pouze jedno –, je zajímavé pro něj vytvořit NFT, protože jednou může být zajímavá i jeho hodnota v metaverzu. A až toto Lamborghini jednou vydražíme jako NFT, tak veškerý výdělek pošleme na účet papeže Františka, který auto prapůvodně podepsal. Bereme to jako poděkování.