Dříve prasata, nyní turisté. Praha dá významným ulicím šmrnc a k Prašné bráně tramvaje

Území mezi mosty Legií a Štefánikovým, v místě někdejších hradeb, dostane zpět stromy i mobiliář. Hradební korzo se stane příjemnou obchodní třídou.

Hradební korzo Prašná brána

Foto: IPR Praha

Hradební korzo by mělo propojit významné ulice od mostu Legií až po ten Štefánikův

Dřív se tu válely odpadky, domy chátraly a údajně se tu i rochnila prasata. Dnes jsou to jedny z nejnavštěvovanějších pražských ulic. A také těch nejdražších. Řeč je o takzvaném Hradebním korzu, které tvoří ulice od náměstí Republiky přes Na Příkopě, 28. října a dále přes Jungmannovo náměstí až po Revoluční. Jednoduše od mostu Legií až po most Štefánikův. Praha nyní chystá úpravu korza tak, aby se z něj stalo důstojné místo.

Hradební korzo je název odvozený od středověkých hradeb, které v místě stály ještě v osmnáctém století. A ačkoliv došlo od té doby k zásadní proměně, úpravy jsou třeba. Místní si například během informační kampaně v místě stěžovali na masový turismus a jeho dopady, ale i na kvalitu a nabídku služeb nebo prostorů, kde by mohli trávit volný čas.

„Mnoho architektonických prvků nebo mobiliář jsou za hranicí své životnosti,“ říká ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. Na konci přeměny by měl v navazujících ulicích zůstat především kvalitní veřejný prostor, kde by měli dostat přednost chodci, ale i hromadná doprava. Do ulice Na Příkopě by se totiž mimo jiné měla vrátit také tramvaj.

„Ta by propojila náměstí Republiky a Národní třídu s Muzeem. Tramvaj zde jezdila do roku 1985, kdy se došlo k rozhodnutí ji zrušit po dokončení výstavby metra,“ uvádí náměstek pro dopravu Adam Scheinherr. V ulici 28. října by podle mluvčího IPR Marka Váchy měla být tramvajová trať řešena podobně jako u podjezdu u Malostranského náměstí. To znamená, že provoz bude vždy jen v jednom směru. „Průjezdy tramvají by tedy nebyly tak časté jako to známe například z Karlova náměstí nebo Lazarské,“ uvedl pro CzechCrunch Vácha.

Hradební korzo Na Příkopě

Foto: IPR Praha

Nejviditelnější proměnou bude návrat tramvaje do ulice Na Příkopě

Sjednotit by se měly povrchy ulic, přibyde nový mobiliář, což znamená lavičky, lampy nebo koše. A také zeleň. Třídu by mělo doprovázet stromořadí. Jen v Revoluční by mělo přibýt 29 stromů. Cílem bylo také vytvořit klimaticky příjemné město, takže se bude řešit v úpravách i hospodaření s dešťovou vodou. Zmizet by měly nelegální stánky i vizuální smog, tedy různé reklamy.

Změna se dotkne i kritizovaného kruhového objezdu, který se před nedávnem objevil přímo před Prašnou bránou. Dojde ale také k dalším změnám v dopravě. Auta budou moci i nadále částečně využít ulici Národní, a to až po křižovatku se Spálenou, pokud půjde o obsluhu města. V Revoluční se předpokládá s omezením rychlosti na třicítku tak, jako je to běžné v obytné zóně.

Od Spálené až po náměstí Republiky by mělo jít především o prostor pro chodce. Ulice má být v jedné úrovni, takže žádné obrubníky. Mělo by jít o hladkou dlažbu. Přesný dopravní režim ale podle Váchy ještě nastavený není.

Úpravy by měly začít v Revoluční ulici. Projekt na tuto ulici už rada města schválila na začátku roku. Teď se kladně vyjádřila i k úpravám těch dalších. Ty dají dohromady dvoukilometrovou procházku od Národní až k Prašné bráně, a to po městském bulváru a obchodní třídě. Schválenou studii vypracovali architekti z Aoc ateliéru. Zatímco Revoluční by mohla být už v roce 2024 hotová, s úpravami zbytku hradebního korza by se za dva roky mělo začít.

„Jedná se o jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy, nicméně v dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích. Studie nabízí řešení těchto problémů,“ uvádí náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

V místě ulic na rozhraní Starého a Nového města kdysi stály hradby. Respektive hradební příkop. Ve třináctém století měly vymezit hranice města. Jenže už sto let po jejich dokončení přestaly svému účelu sloužit a Karel IV. je chtěl spolu se založením Nového Města pražského nechat zbourat. Nakonec zůstaly až do roku 1787. Tehdy je nechal odstranit Josef II., a to císařským nařízením o sjednocení měst. Hradební příkop se zasypal.

To dalo impuls k novému pulsujícímu životu. Stavěly se tu obchodní paláce, bankovní instituce, restaurace, kavárny a luxusní nájemní domy.

Tomu odpovídaly i názvy ulic. Současná Národní se původně jmenovala České korzo a vysázeny tu byly lípy. Zatímco Na Příkopě byla Německým korzem s rostoucími kaštany. Stromy zmizely při výstavbě koněspřežné tramvaje. S novou koncepcí by se stromořadí i chlouba zdejších ulic měly vrátit.

Hradební korzo Národní

Foto: IPR Praha

V ulicích, včetně Národní, se srovnají povrchy

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.