Dům, kde stěny téměř neexistují. Slovenská vila spojuje architekturu, luxus a přírodu v jeden celek

Nezvyklý dům s tvarem trojcípé hvězdy maximálně otevírá náruč okolní přírodě. Jednotlivým rezidentům navíc nabízí výhledy vždy do trochu jiné zahrady.

bananka14

Foto: Matej Hakár

Dům, kde stěny téměř neexistují

0Zobrazit komentáře

Surový, jednoduchý, snažící se co nejvíce reagovat na své okolí, do kterého byl zasazen. Takový je dům s netradičním jménem Banánka. Architekti jej navrhli tak, aby co nejvíce podtrhli zážitek z bydlení v těsném spojení s přírodou, která se line přes práh prostřednictvím prosklených stěn táhnoucích se po obvodu velké části objektu.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Jak co nejvíce propojit dům s okolím? Vynechte zdi! Tak přemýšleli slovenští architekti Braňo Hovorka a Martin Paulíny při návrhu projektu rodinného domu Banánka, jehož fasáda je z velké části tvořena sklem. To je navíc možné mezi centrální obytnou halou, terasou a částí zahrady s jezerem odsunout.

Tuto možnost prý majitelé domu během letních měsíců využívají a jedním pohybem tak mohou do interiéru vpustit atmosféru skalnaté zahrady s protékajícím potokem, jezírkem a kulisou vysokých stromů v pozadí.

Jméno Banánka by mohlo vybízet k hledání sytě žlutých prvků a prohnutí, ve skutečnosti však dům nedostal jméno po ovoci, ale souvisí s místem, kde stojí. Nachází se na okraji Banky, malé obce ležící na protilehlém břehu řeky Váh od Piešťan. Pojmem Banánka jsou označovány ženy žijící v Bance, zatímco muž je nazýván Banánec.

Banka se může pochlubit příjemnou atmosférou definovanou zahradním charakterem a volnou urbanistickou zástavbou domů a chat. K domu vede úzká asfaltová silnička, která plynule přechází v lesní cestu vinoucí se pryč z obce do údolí pohoří Považského Inovce. Les je v těsném sousedství pozemku a obklopuje ho v několika směrech, čímž vytváří zelenou stěnu a příjemné soukromí.

Pozemek byl původně celý zahradou, a tak se na něm nachází několik starých dřevin. Mezi ně architekti vetkli jednopodlažní dům s parkovacím přístřeškem, který se maximálně soustředí na odpočinek a relax svých rezidentů.

ales-svoboda

Přečtěte si takéČesko vyšle astronauta na ISS: Mise Aleše Svobody má zelenouLet dalšího Čecha do vesmíru je blízko. Misi na ISS by neměl zhatit ani Trump, ani podzimní volby

Úkolem pro architekty bylo navrhnout dům tak, aby se do interiérů dostalo co nejvíce slunce a zároveň byl v harmonii s každým jedním stromem, jenž obýval zahradu před ním. Dům proto dostal půdorys ve tvaru trojcípé hvězdy, jejíž ramena svírají úhel 120 stupňů. Ta dělí pozemek na menší části, vytvářejí dojem samostatných zahrad a každý z uživatelů tím dostal výhledy do trochu jiné zeleně.

Základními materiály se staly beton, kámen, dřevo a sklo. Ty podle architektů propůjčily domu odolný, trvanlivý a nadčasový charakter. Dům je masivní, s kartáčovanými deskami bednění otisknutými do monolitického betonového stropu, betonovými interiérovými stěnami a prefabrikovanými, atikovými panely. Surovost betonu doplnil lomový kámen naskládaný v pozinkovaných roštech. Gabiony přecházejí z exteriéru do interiéru formou obkladu, který je doplněn dřevěnými obklady, podlahami a terasami.

Okna jsou vybavena extrémně subtilními rámečky, s možností jejich úplného odsunutí do stěnových pouzder pro maximalizaci vizuálního kontaktu se zahradou. Podobně byly do obkladů a omítek integrovány neviditelné dveře. Interiér s minimem designových solitérů obsahuje hlavně nábytek, postele či modulární pohovku na míru s možností změny uspořádání.

Tři ramena znamenají rozdělení stavby na tři dispoziční křídla, která propojuje denní obytný prostor v centru domu. Architekti tím vytvořili větší míru soukromí hlavní ložnicové části s wellnessem oproti části obsahující dětské pokoje a zázemí pro hosty.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nejmenší, severní křídlo je nástupní se skladovým a technickým zázemím, jeho prodloužená střecha tvoří přístřešek pro auta i vstup do domu. Jihovýchodní křídlo stavby obsahuje tři menší ložnice se společnou koupelnou a víceúčelovou místností využívanou jako pracovna a meditační místnost.

Jihozápadní křídlo stavby má funkci hlavní noční části. Svou ložnici se samostatnou šatnou, toaletou a koupelnou se saunou zde mají rodiče. Přímo ze sauny mohou vyjít na menší terasu s vířivým bazénem, která je propojena s částí zahrady s potokem a ochlazovacím bazénem.

Centrální obytná hala s kuchyní a obývacím pokojem slouží jako přístup do dvou obytných dispozičních křídel stavby a také je propojena s venkovní obytnou terasou. Na jedné straně je kuchyně, na druhé obývací pokoj, uprostřed jídelna. Součástí obývací haly je také chlazená vinotéka oddělená od obývacího pokoje celoprosklenou stěnou.

Charakter prostoru podtrhuje krb s kamennou akumulační stěnou. Hala je přímo propojena s překrytou terasou velkoplošnými, posuvnými prosklenými stěnami. Terasa nabízí venkovní letní kuchyni s grilem a posezením orientovaným na zahradu, jezírko a les.

Na kafe na střechu. Na Křižíkových pavilonech je místo betonu bistro, běžecký ovál a plno zeleně

Na pražském Výstavišti vznikl nový veřejný prostor. Je netradiční, protože se nachází na střeše Křižíkových pavilonů.

Eliška NováEliška Nová

krizikovy-pavilony-21

Foto: Alex Shoots Buildings

Křižíkovy pavilony prošly kompletní rekonstrukcí

0Zobrazit komentáře

Od začátku devadesátých let jsou nedílnou součástí pražského Výstaviště, mnozí si je přitom pamatují spíš jako kulisu – stály tu jako svědek každé Matějské pouti i každého koncertu u Křižíkovy fontány, kterou obklopují. Nyní Křižíkovy pavilony představují svébytnou součást velkého areálu. Nejen pro různé akce, ale i jako nový pražský veřejný prostor.

V roce 2020 se postupně začaly rekonstruovat všechny ze čtyř pavilonů. Dostaly moderní zázemí, které obstojí před současnými potřebami. Výstavní prostor je scelený matným černým nátěrem, doplňují ho světlé barvy na technickém a hygienickém zázemí. Betonové konstrukce zůstaly ve své surové podobě, stejně jako prvky z nerezové oceli. Rekonstrukce se ale postupně dostala až na střechu.

Ta byla původně jednoduše vylitá betonem, což ale s rostoucím horkem vytvářelo čím dál větší problém. Vznikal tu tepelný ostrov s až desetistupňovým rozdílem oproti okolí. Nově je plocha osázená zelení a nevyužívané střechy se proměnily na aktivní prostor. „Celková betonová plocha byla redukována o zhruba pět tisíc metrů čtverečních. Je tu vysazená intenzivní vegetace, která zpomaluje pohyb vzduchu a prachu, což vede k výraznému zpříjemnění lokálního klimatu,“ popisuje architekt Výstaviště Štefan Šulek, který měl rekonstrukci pod dohledem.

Nově je tu 1 850 metrů čtverečních zeleně, která okysličuje vzduch, zvyšuje vlhkost a pozitivně tak ovlivňuje kvalitu vzduchu. Je tu navíc akumulační střecha, voda ze srážek, které sem spadnou, tak neodteče pryč. Využití tu má až jeden kubík vody, který by jinak skončil v kanalizaci.

Lidé to ocení hlavně v létě, byť střecha Křižíkových pavilonů je otevřená celoročně. A co tady? Vzniklo tu například americko-mexické bistro Terasa 67, které je otevřené každý den od 11 do 9 do večera. V nabídce jsou burgery, hot dogy, burrita či saláty.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Je tu ale také tartanový běžecký okruh o délce 132 metrů, stejně tak se dá na střeše skákat panák, což může být oblíbená aktivita nejen pro děti. Na střechách pavilonů C a D jsou kulturní traviny, které vytvářejí příjemná zákoutí s výhledem na Křižíkovu fontánu či do Stromovky. Nechybí zázemí s toaletami.

Samotné pavilony, stejně jako střechy, mohou ale sloužit i nejrůznějším akcím. Je tu zázemí pro firemní eventy či svatby. „Revitalizace Křižíkových pavilonů představuje spojení historie a moderní architektury, které reaguje na aktuální potřeby městského prostoru a nabízí multifunkční využití v srdci Prahy,“ popisuje architekt.

red-bull-kolo-molo-3

Přečtěte si takéVyrazili jsme na Red Bull Kolo Molo a natočili kuriózní záběryJak jezdit na cyklokáře nad Vltavou? Vyjeli jsme na bláznivý závod, který tady ještě nebyl

Stavba vznikla na pražském Výstavišti v roce 1991 podle návrhu architektka Michala Brixe. Ten ji navrhl k příležitosti stého výročí Zemské jubilejní výstavy, která na Výstavišti zanechala Průmyslový palác, jenž se aktuálně opravuje. Pavilony jsou součástí předpolí paláce, vytvářejí kompoziční osu celého areálu a využívají svažitého terénu.

Stejně jako Průmyslový palác i Křižíkovy pavilony tu měly být dočasně, nakonec ale zůstaly. Zatímco pavilony jsou hotové, palác by měl být dokončený příští rok v červnu. Zbývat tak bude rekonstrukce samotné fontány, ta je ale nyní v nedohlednu.