Elektrifikujeme vše od kola po náklaďák, říkají zástupci ZF. K autu bez volantu je ale ještě daleko

Elektropohon je sice na vývoj i provoz jednodušší než spalovací motor, ale má praktické překážky. Také o tom byla řeč v dalším díle TechCastu.

nahledova-fotka-do-red-vykopavaciho-cl-3

Foto: CzechCrunch

Karel Čermák a David Uzel byli hosty dalšího TechCastu

I přes všechny nedostatky je elektromobilita směr, kterým se automobilový průmysl už nejspíš nevyhnutelně vydal. Výrazně to pocítila i globální technologická společnost ZF, která vznikla už před více než stoletím v Německu a proslula hlavně jako přední dodavatel mnoha pohonných systémů světových automobilek. I ona, zastoupená i v deseti českých městech, se musela nové době přizpůsobit a ve velkém se tak začala věnovat elektrifikaci. Její zástupci mluvili v dalším díle TechCastu, technologického podcastu z dílny CzechCrunche.

ZF se zaměřuje především na jednotky elektrického pohonu. Čili tak trochu mimo jejich záběr zůstává asi nejdiskutovanější bod celého elektrického ekosystému – baterie. Rolí Karla Čermáka, který se v ZF zaměřuje na hardware, a Davida Uzla, jehož doménou je software, je ovšem optimalizovat oba tyto aspekty do vozidla tak, aby co nejefektivněji baterie využívaly.

Je to boj, který zatím neskončil. A to i přesto, že elektrické motory vznikly dřív než spalovací, ovšem až v poslední době se dostaly na takovou technickou úroveň, aby byly použitelné. „Mezi nejčastější argumenty proti elektromobilitě patří rychlost nabíjení, dálniční spotřeba, spotřeba v zimě. Všechny tyto věci souvisí s baterií, z pohledu ovládání a komfortu ale elektromobily všichni kvitují,“ říká v TechCastu David Uzel. Celý podcast si můžete poslechnout na SpotifyGoogle PodcastechApple Podcastech nebo YouTube.

Postupně se tak dostávají na světlo světa technologie, které tyto problémy řeší. Dnešní baterie tak mají například vlastní systémy, které dokážou články udržet v optimální teplotě. Stejně zásadním problémem může být ale i klimatizace. „Klimatizace nebo topení dělají u spalovacího motoru rozdíl třeba 0,5 litru na sto kilometrů. Což nikomu nepřijde zvláštní,“ vysvětluje Karel Čermák s tím, že elektromobil se s dalšími zapnutými systémy může vyrovnat výrazně hůř a dojezdová vzdálenost tak může zásadně padat.

Z pohledu konstruktéra nicméně elektropohon vyhrává nad spalovacím motorem na plné čáře. „Je mnohem jednodušší než spalovací motor. Neobsahuje tolik součástek a má lehce dostupný točivý moment od nulových otáček, takže nemusíme řešit spojku a volnoběžné otáčky,“ vysvětluje Karel Čermák.

Díky absenci převodovky a naopak přítomnosti rychlého vytočení do velkých otáček tak vzniká asi nejpůsobivější vlastnost elektromobilů – a to sice jejich zrychlení. Problém elektromotorů je, že takovou zátěž zvládnou dodávat jen chvíli, než se přehřejí. „Zpravidla naše pohony vydrží dodávat plný výkon třeba 20 sekund. Jenže za 20 sekund auto dostanu z nuly na 300 a pak už ten výkon nepotřebuju,“ pokračuje Čermák s tím, že následný provoz elektromobilu už je poměrně energeticky nenáročný.

V komplexitě hardwaru tak elektropohon s běžným spalovacím motorem soutěžit nemůže, ovšem o to složitější je po stránce softwaru. Ne nadarmo se říká, že dnes už jsou auta spíš pojízdné počítače. Činnost jednoduchého hardwarového pohonu se tak dá do značné míry upravit či omezit právě za pomoci softwaru a poznat je to kupříkladu při zvolení různých jízdních módů. „Pokud chce řidič dojet co nejdál, nepustíme ho do těch úrovní točivého momentu, které by dojezd výrazně ubíraly. Software za něj to rozhodnutí udělá,“ popisuje Uzel.

Jednoduché softwarové omezení je ostatně aspekt, který se využívá i v podnicích, jako je formule E, tedy kompletně elektrifikované odnoži slavnější formule 1. Například je tak možné omezit výkon nebo jiné jízdní vlastnosti, aby byly závody konstruktérsky větší výzvou. Do procesu optimalizace jízdy rovněž může kromě pilota vstupovat na dálku i celý tým z pit stopu. Z televize je pak vidět i zůstatek baterie, což přidává až videoherní zážitek.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Tvoří se zde pohon čistě proto, aby se vyhrál závod, vývojáři neřeší regulace. Pohony se v těchto závodech přetěžují třeba desetkrát. A když formule E začínala, sloužil pohon vlastně na jeden závod a pak se vyhodil,“ směje se Čermák, jenž k tomuto motorsportu taktéž ve své kariéře přičichnul.

Elektrifikace způsobů dopravy ale v zásadě nezná mezí a formule je jen třešnička na dortu. Díky spolupráci se závodními inženýry může ZF rychle přinést na trh i pokročilou technologii elektrifikace, která byla testována v extrémních podmínkách závodní série. Podle Čermáka v ZF ale elektrifikují vše od jízdních kol po nákladní vozy. Začínali s hybridními pohony a s tím, jak se měnilo nákupní chování, se postupně dostali až k čisté elektromobilitě.

„Vše, kde byl spalovací motor, se nějakým způsobem dá nahradit elektrickým pohonem. Nepoužívá se ale v lodní dopravě a letecké dopravě. Naopak ho lze vidět i v zemědělských strojích. Dokonce jsou věci jako onewheel – čili jednokolky – nebo segwaye, které zase nedokážeme udělat se spalovacím motorem,“ nastiňuje trend odborník ZF přes hardware.

Když formule E začínala, sloužil pohon vlastně na jeden závod a pak se vyhodil.

Co přinese budoucnost elektromobility, je ve hvězdách, ale kurz je jasně daný. „Osobně nevidím brzkou budoucnost, v níž bychom měli auta bez volantu, je tam spousta překážek, které potřebujeme vyřešit. Ale je to podle mě na dobré cestě,“ předvídá Uzel.

Osmý díl TechCastu s Karlem Čermákem a Davidem Uzlem si můžete pustit na SpotifyGoogle PodcastechApple Podcastech nebo YouTube.

  • Proč je elektromobil hlavní alternativou ke spalovacím pohonům?
  • Jaká bude v automobilech role vodíku?
  • Jak rychlé a komfortní bude nabíjení elektromobilů?
  • Jak se změnila konstrukce automobilů v době elektropohonů?

Partnerem podcastu a celého CzechCrunche je společnost ZF. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Fungujeme rychleji a klidně na dálku. Průmyslová firma z Rohatce popisuje, jak přecházela do cloudu

Specialista ze společnosti Kaňák popisuje strasti s přechodem do cloudu, který si teď ale nemohou vynachválit. Vsadili na český Algotech.

kanakKomentář

Foto: Kaňák

Jak přešla průmyslová firma Kaňák do cloudu?

Mít v podniku veškeré IT jako on premise řešení, nebo poslat svá data, systémy, aplikace i servis do cloudu a o nic se nestarat? Tato otázka v mnoha firmách rezonovala dlouhé roky. Některé společnosti se kroku do neznáma nebály, jiné váhaly a raději si ponechávaly IT ve vlastní režii. Odpověď přišla v roce 2020 a byla velmi stručná. Ten, kdo měl svá data dostupná, získal velkou konkurenční výhodu. A poznali to také ve společnosti Kaňák, která vyrábí výsekové nástroje pro výsek obalů nebo štočky pro reliéfní ražbu.

Jejich první pokus o migraci do cloudu byl vzhledem k výběru dodavatele spíše cennou lekcí než trvalým řešením. Napodruhé se ale vše povedlo a dnes běží v Rohatci na infrastruktuře tuzemské společnosti Algotech, která patří mezi průkopníky tuzemského cloudového trhu. Nedaleko Prahy má vlastní datové centrum, v němž obsluhuje velké i malé české firmy. Radek Němeček, IT specialista průmyslové firmy Kaňák, v komentáři popisuje, jaké výhody jeho firmě přechod do cloudu přináší.

 ***

On premise řešení, tedy stav, kdy má firma svou vlastní infrastrukturu u sebe v podniku a sama si obstarává licence systémů, dalších aplikací i komplexní péči, může na první pohled vypadat lákavě. Má vše pod vlastní kontrolou, což nahrává dojmu, že taková varianta je levnější a bezpečnější. V některých případech tomu tak opravdu může být, ale většinou je tato domněnka mylná. Proč?

Péče o primární i záložní infrastrukturu je totiž velmi nákladná, hardware rychle zastarává, takže je třeba jej poměrně často obměňovat a zároveň i navyšovat kapacity datových úložišť. To samé se týká softwaru, u nějž navíc platí, že licenční politika je pro on premise řešení méně výhodná než pro ta cloudová.

Pokud tedy firma neinvestuje do on premise řešení finance i čas specialistů, zvyšuje se pravděpodobnost nejen technického problému, ale i bezpečnostního incidentu, přičemž fatální pro ni mohou být oba případy. Nedostupnost dat je problém bez ohledu na příčinu. Právě takovou zkušenost jsme udělali i v naší firmě Kaňák. Když jsme na vlastní infrastruktuře zažili závažný bezpečnostní incident, byl to jeden z velkých impulzů, abychom začali hledat řešení v podobě přechodu do cloudu.

Dalším důvodem byl fakt, že naše on premise řešení už bylo zastaralé a hojně vyžadovalo nové licence. Když jsme si porovnali pořizovací náklady, vycházela obě řešení podobně. Viděli jsme ty výhody, které s sebou cloud nese, a nakonec se pro něj rozhodli.

Šaty dělají člověka a poskytovatel dělá cloud

Opravdu velkou péči je přitom třeba dát výběru poskytovatele cloudových služeb, protože tak jako se vším i mezi nimi jsou výrazné cenové, technické i kvalitativní rozdíly. Někteří poskytovatelé například nemají svá datacentra v České republice, což může vést až ke kolizi s legislativními požadavky na zacházení s určitým typem dat. A i když si nakonec firma poskytovatele vybere a svěří se mu do rukou, nemusí se její představy o fungování cloudu i poskytované péči shodovat s realitou.

algotech-datacentrum

Foto: Algotech

Datové centrum společnosti Algotech

Sami jsme zažili, že po našem zmigrování do cloudu náš poskytovatel nesplnil to, co slíbil, a náklady byly nakonec ještě vyšší než upgrade našeho původního řešení. Potýkali jsme se s častou nedostupností, dlouhými reakčními dobami aplikací, což například hodně zdržovalo naše konstruktéry. Celá infrastruktura byla nestabilní, komunikace s poskytovatelem dost vázla a náprava taktéž.

I tak jsme si ale byli vědomi jeho výhod a přemýšleli, jak z toho ven a jak to udělat lépe. Nakonec padla volba na společnost Algotech, která ale musela infrastrukturu v podstatě navrhnout znovu tak, aby byl její chod bezproblémový. Tím, že už jsme měli s cloudem zkušenosti, mohli jsme nasazení lépe uchopit a dát si pozor na věci, které předtím nefungovaly podle našich představ. Bylo třeba upravit například některé aplikace, aby se konstruktérům práce v cloudu konečně správně zrychlila.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Když jsme do cloudu přecházeli, jedním z těch očekávání byla právě rychlost. Doufali jsme, že aplikace budou pracovat rychleji než na naší původní on premise infrastruktuře. Ale to se nestalo, i základní operace typu přihlášení do systému trvaly desítky vteřin. Proto jsme se právě na tento aspekt s novým poskytovatelem hodně zaměřovali. Algotech pro jistotu před samotnou migrací vytvořil testovací prostředí, na němž probíhaly jak základní zkoušky, tak zkoušky s vytěžováním serverů.

Dostupnost, škálovatelnost a úspora nákladů

Přestože už pro nás tentokrát migrace k Algotechu neznamenala přechod z on premise serverů na cloud, mohli jsme díky ní naplno poznat všechny výhody, které může cloudové řešení přinést. Díky škálovatelnosti i pružné reakci poskytovatele můžeme prakticky online pracovat s kapacitou úložišť a můžeme ji podle aktuálních potřeb navyšovat, či snižovat. To je v případě průmyslové firmy s velkým množstvím výkresů a projektové dokumentace velmi důležité.

TOP GUN: MAVERICK

Přečtěte si takéRežisér F1 plánuje třetí Top Gun. Ten druhý je vedle něj malý, říkáRežisér F1 plánuje třetí Top Gun. Maverick má čelit ještě větším problémům a krizi než dřív

Zároveň máme data dostupná odkudkoliv, což se právě s příchodem pandemie a vládních opatření ukázalo jako nesmírně důležité. Doba covidu ukázala, že být v cloudu je to nejlepší, co nás mohlo potkat. Nebyli jsme postavení před složité plánování logistiky zaměstnanců, nemuseli jsme řešit, jaká opatření v kanceláři budeme muset zavést, abychom tam vůbec mohli být. Díky cloudu jsme všichni plnohodnotně pracovali z domova, protože všechno fungovalo tak, jak má. Firma tak mohla dostát svým závazkům a nezklamat zákazníky.

Partnerem článku je společnost Algotech. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.