Dopady války na Ukrajině do energetiky budou dalekosáhlé. A nejde zdaleka o to, že Elon Musk žádá, aby se těžilo víc ropy a plynu. Jde o to, že Evropa musí rychle překopat to, na co byla desítky let zvyklá. Na každou českou střechu by tak měly zamířit soláry, důraz musíme klást i na jádro. A z ESG se možná stane ESSG, říká tuzemský podnikatel v energetice Jan Palaščák.

Zajímá vás dění kolem Elona Muska? Baví vás technologické firmy? Tak si objednejte náš newsletter Elon & The Musks, rozesíláme ho každé pondělí. A víte proč? Protože v pondělí se Musk narodil. K odběru se můžete přihlásit zde.

***

Elon & The Musks #10

Na twitterovém účtu Elona Muska se po prvních dnech rozpačitého ticha, které následovalo po ruské invazi na Ukrajinu, objevilo hned několik povzbudivých slov a vyjádření směrem ke zkoušenému národu. Tak nějak se to očekávalo a bylo to žádoucí, ačkoliv fakt, že si s ním zavolá přímo Volodymyr Zelenskyj, tak samozřejmý nebyl. Čím ovšem nejbohatší muž světa překvapil, byl tweet ze sobotního odpoledne: „Štve mě, že to musím říct, ale je čas, aby se zvýšila těžba plynu a ropy. Mimořádná doba si žádá mimořádná opatření.“ Vzápětí ještě dodal: „Je jasné, že to poškodí Teslu, jenže udržitelné zdroje energie nemohou okamžitě nahradit ruský export plynu a ropy.“

Od člověka, který je průkopníkem elektromobily a v rámci svého byznysového portfolia má i velkého prodejce a výrobce solárních panelů, to může znít jako rouhání. Jenže přesně to samé, co říká Musk, momentálně řeší celá Evropa – a Česko spolu s ní. Ostatně jak upozornil deník The Wall Street Journal, země EU aktuálně platí Rusku za dodávky plynu denně bezmála tři čtvrtě miliardy dolarů, což je trojnásobek oproti době před Putinovým útokem na Ukrajinu, který ceny plynu a ropy vyhnal do rekordních výšek. Zbavit se této závislosti bude přitom mimořádně těžké.

„Vládní koalice má v programu, že podpoří vznik solárních elektráren na 100 tisících střechách. To je zjevně málo. Musí to být ideálně na všech střechách,“ říká k tomu, co zdejší energetiku čeká, Jan Palaščák, který stojí v čele energetické skupiny Amper. Ta se dlouhodobě věnuje udržitelné energetice, snižování uhlíkové stopy a mimo jiné chystá stavbu fotovoltaické elektrárny v Polsku. V minulosti také devětatřicetiletý podnikatel vybudoval známého obchodníka s elektřinou Amper Market, kterého v roce 2018 prodal Jiřímu Písaříkovi a jeho – dnes už zkrachovalé – společnosti Bohemia Energy.

A nebude mohutný přechod na soláry znamenat, že se z energetické závislosti na Rusku přehoupneme do závislosti na Číně, kde se vyrábí drtivá většina fotovoltaických panelů? „Musíme se postarat, aby tomu tak nebylo. Stejně jako si Evropa dala za cíl, že bude soběstačná ve výrobě čipů, musí zabrat v tomto směru. Proč by nemohly nové elektrárny na výrobu fotovoltaiky vznikat třeba na západě Ukrajiny v rámci obnovy tamní ekonomiky? Samozřejmě pokud to bude v budoucnu možné,“ říká Palaščák.

„Jestli ale někdo říká, že kvůli válce je třeba pohřbít evropský Green Deal, měl by se probudit. Naopak – toto je důkaz, že zásadní změnu potřebujeme. Co musíme kvůli válce upravit, jsou některé parametry. Ale Green Deal jakožto snaha o udržitelnost a soběstačnost platí dnes mnohem víc než dřív,“ dodává na adresu dohadů, zda předsevzetí učinit z EU do roku 2050 uhlíkově neutrální prostor není ve světle aktuálních událostí zbytečný.

Jenže zatímco do 24. února, kdy Rusové vtrhli z několika stran na Ukrajinu, se bralo za hotové, že ruský plyn poslouží v Evropě jako přechodné řešení na cestě k plné udržitelnosti (zatímco jádro a uhlí budou hrát čím dál menší roli), takový plán je dnes v troskách. Jeho motorem byli Němci, kteří se ještě za kancléřky Angely Merkel rozhodli ukončovat provoz jaderných elektráren, jenže to nejspíš nebude platit: „Jsem přesvědčený, že nukleární elektrárny, které Německo zastavilo loni a které chtělo vypnout letos, pojedou dál.“ Že takový radikální obrat v německé vládní energetické koncepci nastane, ostatně předpovídá třeba i respektovaná šéfka Úřadu jaderné bezpečnosti Dana Drábová.

Podle Palaščáka, který na sebe v posledních letech upozornil i projektem CO2IN, což je virtuální mince navázaná na hodnotu emisních povolenek, by mělo dojít ke změně jaderných plánů také v Česku – tuzemský plán na dostavbu nového bloku v Dukovanech by se prý měl shodit ze stolu.

„Sice jsme z tendru vyloučili Rusy a Číňany, jenže to celé vzniklo v prostředí, které bylo prolezlé ruskými trolly a ruskými lobbisty. Celý projekt má v sobě spoustu ruských nášlapných min,“ říká a nepřímo ukazuje třeba na prezidentova poradce Martina Nejedlého nebo exministra průmyslu za hnutí ANO Karla Havlíčka, kteří byli opakovaně kritizováni, že jdou Rusům buď na ruku, nebo že k nim mají nestandardně blízko. Že je nutné dukovanský tendr zrušit, zdůrazňuje kromě Palaščáka třeba i známý analytik a expert na energetiku Michal Šnobr.

A nové řešení? Dostavbu Dukovan (a proč ne i dříve zvažované rozšíření Temelínu? ptá se Palaščák) by si na sebe měl vzít místo polostátního podniku ČEZ přímo stát a na projektu, který bude stát vysoké stovky miliard, se spojit přímo s jinými, nám přátelskými vládami. Které země se nabízí? „Francie, USA, Jižní Korea,“ vyjmenovává podnikatel státy, z nichž pochází společnosti EdF, Westinghouse a Kepco.

Jenže otázka bezpečnosti nezmizí. Dokonce se ještě zvýší – i když nebudeme dovážet uran z Ruska a elektrárny nám postaví někdo jiný než Rosatom. Souvisí to s tím, že Čína vyrábí fotovoltaiku, že uran lze dovážet kromě Ruska z USA, že terminály na zpracování zkapalněného plynu LNG budou vždy závislé na dodávkách z Ameriky či Blízkého východu.

„A to je i důvod, kterým se zase vracíme ke Green Dealu. V souvislosti s ním se hodně mluví o kritériích ESG, která vyjadřují, jak se kdo chová udržitelně a odpovědně. Nově by tam mělo přibýt ještě jedno písmeno S. Mělo by to být ESSG a vyjadřovalo by nejen udržitelnost a odpovědnost, ale také bezpečnost,“ dodává Jan Palaščák.

A jak tedy podle něj ten energetický mix pro vzdálenější budoucnost bude vypadat? Malé jaderné elektrárny, fotovoltaika, větrníky, bioplynové stanice a čím dál méně uhlí a zemního plynu. „Fotovoltaiku budeme umět vyrábět, větrníky už umíme, bioplynky také, ještě se zaměřit na jaderný vývoj a také v něm budeme soběstační. A uhlí, které teď zase na nějakou dobu asi ožije? To tu také při nejhorším máme.“

***

Tweet týdne

Talked to @elonmusk. I’m grateful to him for supporting Ukraine with words and deeds. Next week we will receive another batch of Starlink systems for destroyed cities. Discussed possible space projects ?. But I’ll talk about this after the war.

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 5, 2022

***

Letem Muskovým světem…

• ? Automobilka Ford, které se zatím celkem daří v jejím přechodu na elektromobilitu, se rozdělí na dvě firmy – jednu elektrickou a jednu klasickou.

• ⚡️ Špatný týden pro Rivian, hlasitého vyzyvatele Tesly. Nejdřív oznámil, že zdraží, pak to vzal zpět a omlouval se, až si z něj i Musk musel začít utahovat.

• ? Ani Lucid Group neměla úvod do března ideální, protože musela snížit odhad své letošní produkce. Co to udělalo s akciemi – stejně jako u Rivianu –, je nasnadě.

• ? Pamatujete toho kluka, co monitoroval Muskův tryskáč? Tak teď se zaměřil na letouny ruských oligarchů.

• ? Sony to s auty myslí vážně. Nebude je ale dělat samo, spojí se s Hondou.

• ?? Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s Elonem Muskem. Poděkoval mu za satelity Starlink a pozval jej na návštěvu, až se situace uklidní.

***

EM Composite aneb Index Elona Muska

? – 2,4%

80,4 IEM*