Vše začalo v roce 2016, když se Oleg Kondrashov v Minsku rozhodl založit novou technologickou firmu EnCata, čímž chtěl pomoci z hlavního běloruského města udělat jeden z hlavních technologických hubů Evropy. Ostatně právě Minsk je bydlištěm více než 40 tisíc softwarových inženýrů a ne nadarmo se mu přezdívá východoevropské Silicon Valley. EnCata se zaměřuje na výzkum a vývoj pro další firmy, kterým pomáhá procházet celým procesem realizace produktu, od nápadu přes vývoj až po masovou výrobu.

Dnes, po zhruba třech letech působení, už má EnCata pobočky ve více než 10 zemích po celém světě, včetně České republiky a Spojených států, a zaměstnává přes 60 programátorů a 200 dalších profesionálů. Většina poboček má své specifické zaměření, od prodeje a vývoje až po design a prototypování. Plánem EnCaty v následujících letech je rozšiřovat se dále do Evropy a ještě více své služby propojit s novými nadějnými startupy, především pak z oblasti hardwaru a fyzických produktů.

Pro ty ostatně již nyní nabízí hned několik takzvaných fab labů, které jsou rozmístěny různě po Evropě a ve kterých lze využít dostupná zařízení pro zpracování prvotního konceptu nebo i uvedení produktu na trh. Ať už se jedná o 3D tiskárny, řezací plottery, laserové řezačky nebo třeba CNC frézky. Díky tomu a propojení s celým ekosystémem tak umí EnCata kromě konceptu pomáhat i s následnou sériovou výrobou, expanzí na mezinárodní trhy a také marketingem, který v případě fyzických produktů tvoří podstatnou část.

Jedno z R&D center EnCaty

Většina hardwarových startupů totiž ztroskotá na tom, že ve své rané fázi příliš experimentuje, nezaměřuje se na důležité detaily nebo je dokonce opomene, a nebere v potaz možné problémy se vstupem na trh, ať už například bezpečnostní nebo legislativní. Podobně jako v klasických startupových akcelerátorech se tak mohou jednotlivé projekty některým zásadním problémům vyvarovat a ušetřit si tak spoustu starostí.

Součástí podpory samotných hardwarových startupů v EnCata je také samostatný investiční fond a akcelerační program s názvem Hackspace Capital, pro který EnCata v minulosti vybírala peníze prostřednictvím takzvaného ICO, tedy vydání nové kryptoměny, podobné formě akcií, za účelem získání kapitálu pro další rozvoj. Hackspace tak díky tomu získal desítky milionů dolarů, tedy minimálně stovky milionů korun.

Ne celou výši prostředků samozřejmě EnCata může k těmto účelům využít, ale řádově se jedná až o stovky milionů korun, kterými může podpořit vznik a rozvoj mnoha nových startupů na poli hardwaru. Startupy se standardně zúčastní tří- až šestiměsíčního programu, ve kterém se mimo konceptu propojí také s manažerským týmem, jenž jim umožní nastavit potřebnou strukturu a management uvnitř startupu tak, aby mohla firma rychle růst.

Nápad a koncept je jedna věc, uvedení na trh druhá

Podle EnCaty je pro reálné vypuštění fyzického produktu na trh potřeba minimálně 500 tisíc až 2 miliony dolarů, respektive 11 až 45 milionů korun. I podobnou částku je EnCata schopna v případě zajímavých projektů a především silných týmů investovat do startupů, které prošly první validací. Stejně jako u jiných fondů prochází každá firma procesem důkladné due dilligence produktu, trhu i týmu a vůbec možné škálovatelnosti startupu.

Výměnou za to pak EnCata mimo finančních prostředků či realizace prototypu nabízí také marketingovou podporu, tvorbu video obsahu, softwarového vývoje či spuštění marketingové kampaně, včetně managementu crowdfundingové kampaně na portálu Kickstarter. Podobným procesem si v rámci akcelerátoru Hackspace prošlo prozatím více než 100 firem. Ty mohou zároveň využívat takzvaného Hackspace hubu, který víceméně funguje jako dílna, ve které lze využít řadu technologií k vývoji produktu.