Estonci digitalizují všechno, i řezání vánočních stromků. Tisíce lidí je hledají díky aplikaci státních lesů

Jiří SvobodaJiří Svoboda

estonsko-trees

Foto: RMK

Digitalizace Estonska prostoupila až k vánočním stromkům

0Zobrazit komentáře

Estonsko je země, která je proslulá v zásadě dvěma věcmi: okouzlující přírodou a technologickou vyspělostí. Však první elektronické volby tu měli už v roce 2005 a na území o velikosti Slovenska se nachází pět národních parků. Není tak divu, že tyto dva elementy v malé pobaltské zemi mohou fungovat společně a sami Estonci se o tom mohu přesvědčit každý rok o Vánocích. Svou oficiální aplikaci mají totiž i tamní státní lesy.

Aplikace Estonské lesní správy (RMK) po celý rok nabízí turistické trasy, tipy na výlety nebo informace o tamních přírodních úkazech. O Vánocích ale přibude i jiná funkce. Díky ní si lidé mohou najít v lese vlastní vánoční stromek, sami si ho porazit, odnést domů a zaplatit za něj příslušnou částku.

Aplikace navíc nabídne mapu s oblastmi, kde lze strom legálně pokácet. Díky přírodní rozmanitosti lidé ten svůj najdou po celé zemi.

smartmockups_k4bbd4qx

Foto: RMK

Aplikace Estonské lesní správy nabízí možnost pokácení vlastního vánočního stromu

Cena se přitom odvíjí od velikosti stromku – za nejmenší zaplatí Estonci tři eura (necelých 80 korun), až pětimetrový strom si lze odnést za třicet eur (760 korun). Poté stačí zavolat na příslušné číslo a cena se přičte k vyúčtování za telefon.

Jak ale upozornil bloger Adam Rang, porazit lidé mohou jen ty stromy, které nemají šanci vyrůst do plné výše – například pod dráty (ty jsou v mapě vyznačené modrými čarami), v příkopech nebo u cest. Zároveň je zakázáno kácet příliš mladé stromky z lesních školek a pochopitelně v samotných národních parcích.

Hlavní lesník RMK Andres Sepp pro CzechCrunch řekl, že stát nabízí lidem tuto možnost už od roku 2008 a od roku 2012 lidé mohou najít svůj strom právě pomocí aplikace. „Tato tradice je stále živá a každý rok si lidé odnesou okolo deseti tisíc stromů,“ říká Sepp. Nejvíce jich bylo v roce 2016, kdy RMK zaregistrovalo 11 500 pokácených stromků.

Nejvíce si lidé domů odnáší smrky, které měří 1 až 2 metry – ty tvoří každoročně více než polovinu. Za takto velký strom pak zaplatí vskutku lidových osm eur (200 korun). Vše je přitom založené na důvěře mezi státem a obyvateli Estonska. Vláda totiž má jen omezenou možnost zjistit, zda lidé skutečně platí správnou částku nebo zda kácí stromy na místech, kde je to povolené.

RMK ale podle svých slov nezaznamenala, že by lidé nenahlašovali pokácené stromy správně. „Náš cíl je navést obyvatele na správná místa. Pracovníci RMK se v lesích stále pohybují a vídávají rodiny, které vyrážejí najít svůj vánoční strom. Pokud ho hledají v místech, kde není kácení povoleno, navedeme je jinam. Lidé ale platí upřímně a správně za stromy, které si odnesou,“ vysvětluje Sepp.

Digitální ekonomika zasahuje do koupi vánočních stromků i jinde po světě. Američané si letos mohou nechat dovést svůj vánoční strom z Amazonu až k jejich dveřím. V některých oblastech USA lze také za pouhých pár dolarů koupit povolenku a i z tamních lesů si odnést svůj strom. Pokud by vás zajímalo, jak funguje oficiální aplikace estonských lesů, najdete ji v App Storu nebo Google Play.

estonia

Aplikace Estonské lesní správy

Konec plýtvání v restauracích. Nesnězeno už zachránilo jídlo za milion korun a míří do dalších měst

nesnezeno-boxedInsider

Foto: Nesnězeno

Zakladatelé Nesnězena Michaela Gregorová a Jakub Henni

0Zobrazit komentáře

Co se stane s uvařeným jídlem, které podniky neprodají? Jak asi tušíte, provozovatelé jsou nuceni takové jídlo vyhodit. Zapojí-li se však do projektu Nesnězeno, mohou jejich pokrmy dostat druhou šanci. V rámci Nesnězena je totiž zbylé jídlo výhodně prodáváno uživatelům stejnojmenné aplikace, která se nyní dočkala nové verze. A jako přídavek obdržel český projekt i zajímavou investici.

Někdo zachraňuje pralesy, někdo zvířata a někdo se pouští do záchrany rýžových kopečků, masových plátků a těstovinových salátů – 21. století je totiž plné paradoxů. Člověk se dokáže chovat velice krutým způsobem k fauně i flóře, a to často jen proto, aby měl dostatek jídla. Jenže jídla je ve výsledku na některých místech takové množství, že nám nezbývá nic jiného než jej vyhodit do odpadu.

S jídlem se plýtvá ve velkém. Tento problém se týká například supermarketů, které vyhazují do odpadkových kontejnerů celou řadu prošlých potravin. V mnohých případech je ovšem daná potravina ještě konzumovatelná, což je i důvod vzniku tzv. dumpster divingu, jehož principem je zachraňovat takové jídlo před nevyužitím.

nesnezeno

Foto: Nesnězeno

Aplikace Nesnězeno s novými funkcemi i vizuálem

Problém vyhazování jídla se týká i samotných restaurací, které nemají (často kvůli zákonům a dalším opatřením) jinou možnost, jak s neprodaným jídlem naložit. Určité řešení tu však přeci jen je – jsou jím projekty, které se zaměřují na záchranu jídla, a patří mezi ně také české Nesnězeno.cz.

Projekt Michaely Gregorové a Jakuba Henniho podává pomocnou ruku porcím jídel, které zbyly podnikům v hrncích i po zavíračce. Původně facebooková skupina nadšenců se dnes rozrostla v projekt, do kterého je zapojeno přes 300 podniků, od kterých si nesnězené jídlo odebírá přes 63 tisíc uživatelů aplikace. Zkrátka dobrá ukázka toho, co se stane, když se ekonomický had zakousne do vlastního ocasu a začne fungovat cirkulárně.

alza-hlidac

Přečtěte si takéCeny Alzy a dalších velkých e-shopů pod drobnohledem aneb jak Hlídač shopů zametá s falešnými slevamiCeny Alzy a dalších velkých e-shopů pod drobnohledem aneb jak Hlídač shopů zametá s falešnými slevami

Nesnězeno funguje tak, že si na aplikaci prohlédnete nabídku jídel restaurací. Jedná se o jídla, která jsou uvařena ten den, nebo o potraviny, kterým se blíží datum expirace. Takové jídlo je prodejcem vždy nabízeno minimálně s 30% slevou. Nesnězeno je tak výhodné pro restaurace a prodejny, které mají z neprodaného jídla alespoň částečný zisk, pro strávníky, kteří se najedí za výhodnější cenu, i pro životní prostředí, potažmo samotné jídlo, které neskončí na dně odpadkového koše.

Nově upečená aplikace s investiční polevou

Do projektu v tomto roce navíc vstoupilo brněnské vývojářské studio Futured, dříve známé jako The Funtasty. To s sebou přineslo pomoc nejen při vývoji nové verze mobilní aplikace, ale také investici v jednotkách milionů korun. Díky tomu projekt Nesnězeno začíná nabírat na obrátkách a plánuje expanzi, s jejíž pomocí chce čelit konkurentům, kterým je například Jídlov.

„Pro stále více startupů se stáváme partnery nejen na poli vývoje mobilních aplikací, ale i v případě stavění byznysu prakticky od začátku. Poskytujeme jim poradenství a součinnost ve všech aspektech podnikání,“ vysvětluje Lukáš Strnadel, CEO Futured, který se svými kolegy aplikaci kompletně přepsal, a tak je teď připravena na nové funkce i pohodlnější správu pro podniky. Novým prvkem je například jednotný košík pro všechny objednávky, které lze zaplatit najednou, a ne každou zvlášť jako předtím.

tym_nesnezeno

Foto: Nesnězeno

Investoři Libor Hoření, Michal Kreslík a zakladatelé Michaela Gregorová, Jakub Henni

„Náš záchranář si nyní může vybrat hned několik porcí z různých podniků a nemusí platit každou zvlášť, ale pohodlně společně. O zbytek se postaráme my,“ vysvětluje Michaela Gregorová. Tím se zvyšuje pohodlí procesu nakupování nesnězených porcí jídla, kterých projekt za dobu své existence zachránil již přes 26 tisíc v hodnotě více než milionu korun.

ticketportal-mvp

Přečtěte si takéEstonci ovládli český ticketingový trh. Od Mafry kupují TicketportalEstonci ovládli český ticketingový trh. Po GoOutu a Ticketstreamu kupují od Mafry také Ticketportal

A to projekt ještě naplno neběží v celé řadě větších měst. Nyní probíhá pokrývání Prahy, do které se Nesnězeno dostalo poté, co si své fungování vyzkoušelo v Brně. Expanze však bude daleko větší. „Chystáme se rozšířit i do dalších měst, například během ledna aplikaci spustíme pro Plzeň. Již také expandujeme na Slovensko a do budoucna zvažujeme vstup na další zahraniční trhy,” poodhaluje strategii Jakub Henni, jeden ze zakladatelů projektu, který na svou ziskovost prozatím čeká.

Doufejme tedy, že všechny plány vyjdou na 100 procent, už jen kvůli pomyšlení, kolik šunkových rolek, svíčkových s brusinkami a šlehačkových kremrolí by jinak skončilo jinde než na talíři.