Euro stojí po dvaceti letech stejně jako dolar. Pro českou korunu to není dobrá zpráva

Koruna má tendenci následovat společnou evropskou měnu. Pokud tedy euro k dolaru klesá, tak koruna obvykle drží krok.

Jedno euro stojí po dvaceti letech stejně jako jeden dolar

0Zobrazit komentáře

Americký dolar dosáhl v tomto týdnu na paritu s eurem a evropská měna teď dokonce klesla ještě pod jeho hodnotu. Naposledy se jeden dolar za jedno euro směňoval na sklonku roku 2002. A ani evropská dluhová krize v roce 2011 nepřinesla takový tlak na oslabování společné evropské měny, jakého jsme svědky v poslední době. Naopak dolar je král. Česká koruna sleduje vztah hlavních světových měn zpovzdálí, ovšem jen díky ČNB se jí daří s vypětím sil držet slabšího z této dvojice.

O aktuálním stavu na finančních trzích píše ve svém komentáři pro CzechCrunch hlavní analytik brokerské společnosti XTB Jiří Tyleček. Jak parita eurodolaru dopadne na korunu? A jaký další vývoj můžeme očekávat?

***

Síla dolaru, nebo slabost eura?

Aktuální stav nejde na vrub pouze euru. Poslední měsíce totiž jednoznačně přejí americkému dolaru, který je nejsilnější z hlavních světových měn. Euro nevychází ani z porovnání výkonnosti nejhůře. Ještě méně se od počátku roku daří japonskému jenu (-15,8 %) nebo britské libře (-12,0 %). Společná evropská měna vykazuje ztrátu v tomto období ve výši 11,5 %.

V posledních týdnech však euro ztráty vede. Obchodníci diskontují evropský trh kvůli drahým energiím a riziku zastavení dodávek plynu z Ruska do Evropy.

Zakopaného psa hledejme v měnové politice

Základním fundamentem pohybu kurzů měn je měnová politika centrálních bank. Přestože centrální bankéři zaspali nástup inflace, tak v americkém Fedu došlo k prozření už na sklonku minulého roku a od jara se tamní měnová politika solidně utahuje. Kromě růstu sazeb se už začala snižovat také rozvaha centrální banky.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V Evropě se zatím vyjma konce krizových programů nestalo v tomto ohledu nic. Hlavní sazba Evropské centrální banky (ECB) trůní na nule už sedmým rokem a žádné snižování bilance ve stylu Fedu není na programu. Na zasedání ECB v příštím týdnu se čeká růst sazeb, ale vzhledem ke zpoždění tohoto kroku by i nadstandardní utažení nemělo být podstatné.

Další okolnosti rozdíl mezi hlavními světovými měnami zesilují. Dolar je tradičním bezpečným přístavem, kam směřuje likvidita v časech nejistoty, která nyní trhům vládne. Energetická krize spojená s válkou na Ukrajině naopak dopadá primárně na Evropu. Očekávaný příchod recese je tak větší hrozbou pro starý kontinent.

Dopad na korunu

Přestože parita na eurodolaru nemá na českou korunu přímý dopad, tak se jí tento vztah týká. Česko je pevně navázáno na ekonomiku eurozóny a vztah euro/koruna je hlavním pojítkem tohoto vztahu. Koruna má tendenci následovat společnou evropskou měnu. Pokud tedy euro k dolaru klesá, tak koruna obvykle drží krok. Od počátku roku sice česká měna roste k euru o 2 %, nicméně na páru s americkým dolarem ztrácí více než 11 %.

ceska-koruna-tisic2

Přečtěte si takéInflace se v červnu vyšplhala přes 17 %. Meziročně vzrostla už podvanáctéInflace se v červnu vyšplhala přes 17 procent. Meziročně vzrostla už podvanácté za sebou

Hlavním faktorem kurzu je opět měnová politika, v českém případě aktuálně navíc podpořena devizovými intervencemi ČNB. Udržení síly koruny však stojí spoustu sil. Diferenciál hlavních sazeb ČNB a ECB dosahuje na 7 %. A podle posledních statistik devizových obchodů vynakládá ČNB několik miliard euro měsíčně na podporu kurzu, který pomáhá bojovat s nebývale vysokou inflací, jež už za červen dosáhla na 17,2 % meziročně. Silnější měna snižuje importní ceny včetně energií, které se na letošním cenovém vzedmutí podílejí nejvíce.

Další vývoj nevypadá růžově

Z pohledu fundamentů nemůžeme v brzké době čekat výrazné změny. Americký Fed bude v následujících měsících dále utahovat svoji měnovou politiku, a přestože se čeká, že ECB už na červencovém zasedání úrokové sazby zvýší, tak to bude příliš málo a pozdě, aby se současný vztah dolaru a eura změnil. ECB je v utahování dlouhodobě omezena nedobrým stavem jižního křídla eurozóny. Vysoké zadlužení nedává bance prostor k výraznému utahování, které by podstatně zvýšilo náklady na obsluhu tamního dluhu.

A co můžeme čekat v české kotlině? ČNB bude muset dle mého názoru dále přitopit pod kotlem ve formě růstu úroků i devizových intervencí, pokud bude chtít udržet korunu na rozumných úrovních. Ke společné evropské měně by se to té české mohlo dařit. Na páru s dolarem to však bude obtížnější a dolarové importy včetně paliv mohou dále podkopávat boj centrální banky s vysokou inflací. Ta by tak s námi mohla zůstat delší dobu, než se dosud předpokládalo.

Inflace se v červnu vyšplhala přes 17 procent. Meziročně vzrostla už podvanácté za sebou

Přestože lidé omezují svou spotřebu, ceny dál rostou. U potravin se výrazně zvýšila například cena mouky, a to o téměř 70 %. Chleba zdražil o 30 %.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

Inflace v Česku dál působí

0Zobrazit komentáře

Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst tak zrychlil již podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší do prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali inflaci 17 procent.

Ceny potravin v červnu meziročně vzrostly o 18 procent. Zvyšují se také náklady na bydlení. Zemní plyn zdražil téměř o 58 procent, tuhá paliva a elektřina zhruba o třetinu, teplo a teplá voda byly oproti loňskému červnu dražší o 18,1 procenta. Za pohonné hmoty lidé platili o 47,5 procenta více. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 19,3 procenta a ceny služeb o 13,9 procenta, uvedl ČSÚ.

„Přestože lidé omezují svou spotřebu, růst cen dál zrychluje. Tento vývoj pravděpodobně vyvolá recesi v české ekonomice, která nakonec povede ke zkrocení domácích inflačních tlaků. Dovážená inflace ze zahraničí, která má zdroj především ve vysokých cenách energetických a zemědělských komodit, nás však může trápit po delší dobu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Z jednotlivých potravin se výrazně zvýšily například ceny mouky, a to o téměř 70 procent. Chleba zdražil o 28,6 procenta, drůbeží maso o třetinu, polotučné trvanlivé mléko o 42,3 procenta, máslo o 55,8 procenta, ostatní jedlé oleje o 58,7 procenta a cukr o 41,3 procenta. Ceny stravovacích služeb byly vyšší bezmála o čtvrtinu.

Dramatický růst cen už lidé přestávají akceptovat

Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,6 procenta. „Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje,“ uvedli statistici. Zemní plyn zdražil proti květnu o 5,8 procenta, elektřina o 0,6 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,5 procenta a tuhá paliva o 3,1 procenta.

Mezi potravinami meziměsíčně vzrostly například ceny drůbežího masa, a to o 6,6 procenta. Za uzeniny lidé platili o 3,4 procenta více, za sýry a tvarohy o 3,9 procenta, za oleje a tuky o šest procent, za chleba o dvě procenta, za jogurty o 5,9 procenta a za brambory o 9,5 procenta. Naopak ovoce ve srovnání s květnem zlevnilo o 2,5 procenta a vepřové maso o 1,9 procenta.

„Astronomický růst cen zvyšuje chudobu v naší zemi. V rodinných rozpočtech se příjmy navyšují podstatně pomalejším tempem, než kterým narůstá inflace. To vede ke snižování životní úrovně většiny obyvatel České republiky, což se již začalo projevovat ve výrazném poklesu tržeb obchodníků,“ doplňuje Křeček z BHS, který za extrémní označuje zejména zmíněný růst cen pekárenských výrobků.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila se v červnové inflační statistice najdou tábory optimistů i pesimistů. „Pozitivně lze interpretovat poměrně znatelné a plošné zpomalení meziměsíčního zdražovaní, ke kterému došlo ve většině kategorií. Pomaleji než v květnu tak nově zdražovaly oděvy, stravování či například bytové zařízení,“ uvedl. Dál na setrvačnosti inflace však podle něj bude dodávat samotné vysoké číslo přesahující 17 % i zdražující zboží, kterému se při nákupech nelze vyhnout.

Nicméně de facto jedinými oddíly, kde v červnu nedošlo alespoň ke kosmetickému uklidnění, zůstává doprava, kde se ovšem vzhledem k aktuálně klesajícím cenám ropy na světových trzích již blízká na lepší časy, dále pak rekreace a kultura, kde jde do značné míry o standardní „prázdninový efekt“, a bydlení. „Z této skutečnosti lze usuzovat, že v nemálo oblastech se již projevuje klesající spotřebitelská ochota dramatický růst cen akceptovat či se již pomalu vyčerpávají dosavadní zdroje nákladových inflačních tlaků,“ doplnil Hradil.

„Celkově se zdá, že poptávkovou inflaci – tedy tu poháněnou zájmem Čechů o nakupování – se daří přinejmenším zpomalovat, byť je nadále významná. Naopak nákladová inflace – pocházející hlavně z tržních cen energií a zemědělských produktů – známky zpomalování nejeví a zřejmě ani v blízké době nezačne. Náš dosavadní odhad celkové letošní inflace v okolí 15 % ovšem pro tuto chvíli ponecháváme beze změny,“ uvedl ekonom Cyrrusu.

S přispěním ČTK.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.