Euro stojí po dvaceti letech stejně jako dolar. Pro českou korunu to není dobrá zpráva

Koruna má tendenci následovat společnou evropskou měnu. Pokud tedy euro k dolaru klesá, tak koruna obvykle drží krok.

Jedno euro stojí po dvaceti letech stejně jako jeden dolar

0Zobrazit komentáře

Americký dolar dosáhl v tomto týdnu na paritu s eurem a evropská měna teď dokonce klesla ještě pod jeho hodnotu. Naposledy se jeden dolar za jedno euro směňoval na sklonku roku 2002. A ani evropská dluhová krize v roce 2011 nepřinesla takový tlak na oslabování společné evropské měny, jakého jsme svědky v poslední době. Naopak dolar je král. Česká koruna sleduje vztah hlavních světových měn zpovzdálí, ovšem jen díky ČNB se jí daří s vypětím sil držet slabšího z této dvojice.

O aktuálním stavu na finančních trzích píše ve svém komentáři pro CzechCrunch hlavní analytik brokerské společnosti XTB Jiří Tyleček. Jak parita eurodolaru dopadne na korunu? A jaký další vývoj můžeme očekávat?

***

Síla dolaru, nebo slabost eura?

Aktuální stav nejde na vrub pouze euru. Poslední měsíce totiž jednoznačně přejí americkému dolaru, který je nejsilnější z hlavních světových měn. Euro nevychází ani z porovnání výkonnosti nejhůře. Ještě méně se od počátku roku daří japonskému jenu (-15,8 %) nebo britské libře (-12,0 %). Společná evropská měna vykazuje ztrátu v tomto období ve výši 11,5 %.

V posledních týdnech však euro ztráty vede. Obchodníci diskontují evropský trh kvůli drahým energiím a riziku zastavení dodávek plynu z Ruska do Evropy.

Zakopaného psa hledejme v měnové politice

Základním fundamentem pohybu kurzů měn je měnová politika centrálních bank. Přestože centrální bankéři zaspali nástup inflace, tak v americkém Fedu došlo k prozření už na sklonku minulého roku a od jara se tamní měnová politika solidně utahuje. Kromě růstu sazeb se už začala snižovat také rozvaha centrální banky.

V Evropě se zatím vyjma konce krizových programů nestalo v tomto ohledu nic. Hlavní sazba Evropské centrální banky (ECB) trůní na nule už sedmým rokem a žádné snižování bilance ve stylu Fedu není na programu. Na zasedání ECB v příštím týdnu se čeká růst sazeb, ale vzhledem ke zpoždění tohoto kroku by i nadstandardní utažení nemělo být podstatné.

Další okolnosti rozdíl mezi hlavními světovými měnami zesilují. Dolar je tradičním bezpečným přístavem, kam směřuje likvidita v časech nejistoty, která nyní trhům vládne. Energetická krize spojená s válkou na Ukrajině naopak dopadá primárně na Evropu. Očekávaný příchod recese je tak větší hrozbou pro starý kontinent.

Dopad na korunu

Přestože parita na eurodolaru nemá na českou korunu přímý dopad, tak se jí tento vztah týká. Česko je pevně navázáno na ekonomiku eurozóny a vztah euro/koruna je hlavním pojítkem tohoto vztahu. Koruna má tendenci následovat společnou evropskou měnu. Pokud tedy euro k dolaru klesá, tak koruna obvykle drží krok. Od počátku roku sice česká měna roste k euru o 2 %, nicméně na páru s americkým dolarem ztrácí více než 11 %.

ceska-koruna-tisic2

Přečtěte si takéInflace se v červnu vyšplhala přes 17 %. Meziročně vzrostla už podvanáctéInflace se v červnu vyšplhala přes 17 procent. Meziročně vzrostla už podvanácté za sebou

Hlavním faktorem kurzu je opět měnová politika, v českém případě aktuálně navíc podpořena devizovými intervencemi ČNB. Udržení síly koruny však stojí spoustu sil. Diferenciál hlavních sazeb ČNB a ECB dosahuje na 7 %. A podle posledních statistik devizových obchodů vynakládá ČNB několik miliard euro měsíčně na podporu kurzu, který pomáhá bojovat s nebývale vysokou inflací, jež už za červen dosáhla na 17,2 % meziročně. Silnější měna snižuje importní ceny včetně energií, které se na letošním cenovém vzedmutí podílejí nejvíce.

Další vývoj nevypadá růžově

Z pohledu fundamentů nemůžeme v brzké době čekat výrazné změny. Americký Fed bude v následujících měsících dále utahovat svoji měnovou politiku, a přestože se čeká, že ECB už na červencovém zasedání úrokové sazby zvýší, tak to bude příliš málo a pozdě, aby se současný vztah dolaru a eura změnil. ECB je v utahování dlouhodobě omezena nedobrým stavem jižního křídla eurozóny. Vysoké zadlužení nedává bance prostor k výraznému utahování, které by podstatně zvýšilo náklady na obsluhu tamního dluhu.

A co můžeme čekat v české kotlině? ČNB bude muset dle mého názoru dále přitopit pod kotlem ve formě růstu úroků i devizových intervencí, pokud bude chtít udržet korunu na rozumných úrovních. Ke společné evropské měně by se to té české mohlo dařit. Na páru s dolarem to však bude obtížnější a dolarové importy včetně paliv mohou dále podkopávat boj centrální banky s vysokou inflací. Ta by tak s námi mohla zůstat delší dobu, než se dosud předpokládalo.