Jsou drazí, cestující je nemají rádi, 30 let drží monopol na vlaky pod mořem. Teď slibují, že dojedou dál
Společnost Eurostar má monopol na provoz vlaků pod Lamanšským průlivem, chce tam ale i konkurence. Firma by tak ráda své spoje protáhla dál do Evropy.
Vlakové spojení mezi Velkou Británií a Francií má posledních třicet let ve svých rukou výhradně společnost Eurostar, do tunelu pod Lamanšským průlivem by se ale ráda dostala i konkurence. Což by jistě ocenili i cestující, kteří si na Eurostar vytrvale stěžují a špatná hodnocení získává dopravce i jinde. Právě kvůli vidině toho, že přijde o svůj monopol, firma nyní oznámila, že chce posílit svoje kapacity a vlaky vyslat také do Německa a Švýcarska. To vše v roce 2030.
Eurostar chce touto cestou spojit Londýn s velkými finančními centry a utvořit tak konkurenci letadlům. Počet provozovaných letů na obou trasách je velký a podle vlakové společnosti svědčí o velké poptávce. Eurostar sází nejen na to, že spousta cestujících by mohla volit udržitelnější způsob dopravy, ale i třeba na to, že ve vlaku můžete na rozdíl od letadla bez problému vyřizovat pracovní telefonáty celou cestu.
Ta by mezi Londýnem a Frankfurtem mohla trvat zhruba pět hodin, do Ženevy pak o dvacet minut déle. Není to ale tak jednoduché. Společnost nejdřív musí nakoupit nové vlaky, přičemž oznámila, že do nového vozového parku je ochotná investovat asi dvě miliardy eur. Počet vlaků by tak Eurostar rozšířil zhruba o třicet procent. Potřeba je ale také vymyslet, jak to udělat s hraničními kontrolami a zanést do vytížených jízdních řádů. Do karet společnosti hraje fakt, že Spojené království podepsalo se Švýcarskem memorandum, jehož cílem je zavedení přímých vlakových spojů.
Plány Eurostaru souvisí s tím že do průlivu mezi Británií a Francií se tlačí konkurence. Mezi Londýnem a Paříží by ráda jezdila společnost Virgin Group, která chce přes kanál La Manche vyslat dvanáct souprav. Hlásí se ale také britský stratup Gemini Trains, který má partnerství s Uberem na podporu cestování po železnici mezi Londýnem, Paříží a Bruselem. Zájem mají rovněž italské dráhy FS Italiane ve společném podniku se španělskou společností Evolyn.
Pokud by konkurence v lamanšském tunelu skutečně vznikla, vyhráli by to nejspíš i cestující. Vstup nového hráče by totiž podle studií mohl znamenat pokles ceny za jízdenku až o třicet procent. Klienti Eurostaru si stěžují na to, že ceny jsou vysoké a vlaky společnosti nespolehlivé. Loňská zpráva skupiny Transport and Environment pak vyhodnotila Eurostar jako nejhorší z 27 evropských železničních služeb. Přesto počet cestujících mezinárodní společnosti loni stoupl asi o pět procent.
Na to, jak to bude ve třicátých letech na evropské železnici vypadat, bude mít každopádně vliv britský Úřad pro železnice a silnice. Ten už se nechal slyšet, že v londýnském depu je vedle Eurostaru místo už je pro jednoho provozovatele. Všechny společnosti měly předložit plány na rozvoj evropské železnice a rozhodnout by se mělo ještě letos.
I proto Eurostar kromě plánů na cestování do dalších dvou zemí také naznačil, že by mohl financovat nové depo, od britské vlády ale chce, aby vypracovala národní strategii podpory mezinárodní železniční dopravy. Navíc tvrdí, že v železničním depu v Londýně není pro konkurenci žádné místo.
Rubriku Cestování podporují
