Eva Knirschová svůj první e-shop založila už ve svých patnácti letech, během jeho růstu stihla vystudovat práva a v roce 2017 zároveň začala organizovat v současnosti největší tuzemskou e-commerce akci Reshoper, tehdy ještě pod názvem E-commerce Expo Prague.

Souběh dvou náročných prací si tehdy vybral svou daň a Knirschová se po téměř deseti letech rozhodla svůj e-shop prodat. Aktuálně finišuje přípravy třetího ročníku Reshoperu, který se uskuteční 30. ledna a kterého je CzechCrunch hlavním mediálním partnerem.

Při této příležitosti jsme si se sedmadvacetiletou Evou Knirschovou povídali o hodnocení loňského, historicky nejúspěšnějšího roku české e-commerce i o nejdůležitějších probíhajících trendech, jako je konsolidace trhu, logistika či nástup online tržišť, tzv. marketplaců.

Česká e-commerce loni opět zaznamenala rekordní rok. E-shopy utržily přes 155 miliard korun, což je o 15 procent více než rok předtím. Jaké výsledky podle vás můžeme očekávat letos?
Když se podíváme na data z předchozích čtyř let, roční přírůstek se pohyboval mezi 15 a 23 miliardami korun. Já aktuálně mohu pouze odhadovat, že bude letošní rok pokračovat v podobném tempu. Pokud se na to podívám optimisticky, 180 miliard by bylo krásné číslo. Můj realistický odhad je 175 miliard korun.

Na maloobchodu má e-commerce v Česku podíl již 12,7 procenta. Myslíte si, že se bude v příštích letech výrazně zvyšovat?
Lokální i zahraniční trendy ukazují na konstantní nárůst. Například v USA je přírůstek podílu e-commerce na celkovém maloobchodu mezi 1 až 1,5 procenty, třeba v Německu to jde o něco pomaleji, ale pořád to jsou pozitivní čísla. Věřím, že postupným stárnutím populace, která si již zvykla nakupovat na internetu, postupně smažeme tu generační propast, která byla podle mě hlavně dříve dost patrná. Uživatelů nakupujících online bude stále více.

Nejsem ale analytik, a tak si netroufám tvrdit, zda proběhnou, nebo neproběhnou drastické změny. Věřím tomu, že podíl e-commerce na českém maloobchodu bude stále pozvolna narůstat, a zajímavý bude vývoj v jednotlivých segmentech. Například segment potravin zažívá skvělé roky. Například Rohlik.cz v lednu 2019 hlásil obrat 2,5 miliardy korun a nárůst o 50 procent, s cílem utržit v roce 2019 až 5 miliard.

(Více o tom, jak se Rohlíku v loňském roce dařilo, si můžete poslechnout v našem podcastu s Tomášem Čuprem.)

Na jakou úroveň podíl e-commerce na retailu může vyrůst, kde má strop?
K odhadu samotného stropu by byla potřeba detailní analýza všech komodit na trhu – zda je lze reálně nakoupit online, co tomu brání, zda to vůbec dává smysl a jaká bude jejich budoucnost.

Na vašem blogu jste publikovali studii o tom, že na trhu probíhá konsolidace, o které se ale mluví již několik let. Navíc podle jiných zdrojů počet e-shopů pořád stoupá, i když podle vašich dat loni klesl o 4 300. Jak se na problematiku díváte?
Je třeba uvést na pravou míru, že jsme zkoumali vzorek aktivních e-shopů v prosinci 2018 a tyto e-shopy jsme znovu zkontrolovali v prosinci 2019. Zaniklo téměř jedenáct procent z nich – mohly jednoduše skončit, nebo je koupil jiný subjekt. Bohužel ale nemáme možnost přesně zjistit, kolik e-shopů v roce 2019 vzniklo. Koncem roku 2018 některé zdroje tvrdily, že na českém trhu funguje až 43 500 e-shopů. Naopak dle odhadu webu Česká e-commerce je jich nyní zhruba 40 500.

K jakým výsledkům jste došli vy?
My víme o 35 440 aktivních e-shopech a odhadujeme, že v roce 2019 jich nově vzniklo mezi dvěma a třemi tisíci. Pracujeme ale s pojmem „aktivní e-shop“, snažíme se zjistit, kolik e-shopů opravdu funguje, generuje nějaký příjem. Jiné subjekty mohou pracovat například i s počtem registrovaných zkušebních verzí, které se v aktivní e-shop nemusejí proměnit.

Co v rámci konsolidace můžeme na trhu očekávat? Bude se ještě více posilovat pozice těch největších e-shopů a střední vrstva bude postupně zanikat?
O konsolidaci trhu už se nějakých pár let hovoří, ale její nástup je zatím pozvolný. Z malých e-shopů dle mého názorů zůstanou zejména ty, které prodávají unikátní zboží, tedy tvořiví jednotlivci či malé dílny. Malé e-shopy již prakticky nemohou konkurovat cenou a často ani kvalitou služeb – rychlostí doručení či zákaznickou podporou. Nad vodou je bude dále držet právě unikátnost produktu, nemožnost jej jednoduše okopírovat, či unikátní specializace.

Jak se bude měnit oblast středně velkých e-shopů?
U těch středních bude záležet na mnoha faktorech – například na tom, v jakém jsou segmentu či jakou mají specializaci, jaký je jejich rozpočet na marketing a rozvoj. Držet krok s velikány a jejich marketingovými kampaněmi a zároveň nemoci konkurovat cenou může majitele dovést k jejich prodeji.

Jakou reakci na konsolidaci podle vás uvidíme v případě těch největších e-shopů?
Budoucnost vidím ve dvacítce velikánů, která bude zápasit o podíl na trhu i o jednotlivé segmenty. Ti ostatní, ať už jakkoli velcí, budou nuceni neustále pracovat na svých unikátních konkurenčních výhodách ­– ať už to budou unikátní produkty, výhradní distribuční práva nebo již zmíněná hlubší specializace, kterou ti největší nebudou umět obsáhnout.

Jaké další trendy podle vás ovlivní českou e-commerce v nejbližších letech nejvíc?
Konstantní tlak vnímám především v oblasti doručování, kde se poskytovatelé doručovacích služeb nebojí velkých výzev. Jsem sama zvědavá, kam až půjde doručovací služby posunout, kde jsou ty hranice. Již se začalo využívat volných kapacit alternativních taxislužeb či doručovat do samoobslužných výdejních zařízení. Zásilkovna už doručuje do 30 zemí a pomalu šlape na paty České poště. Věřím, že si rychle zvykneme na same-day delivery a postupně se rozšíří i za hranice největších měst.

Další téma, které se mnou poslední dobou rezonuje, je marketplace ekonomika. Cestu zejména středních a větších e-shopů můžou znesnadnit online tržiště, ať už ta, která v Česku mohou nově vzniknout, tak i zahraniční, pro které bude český trh zajímavý a rozhodnou se na něj vstoupit. Vstup Zalanda jsme zažili v roce 2018 a jsem sama zvědavá, kdo bude následovat. Anebo přímo u nás dokáže vzniknout marketplace, který se zařadí mezi evropské velikány, vnímám to rozhodně jako zajímavou výzvu.

Zároveň se v Česku čím dále tím více rozmáhá nakupování na mobilech, podle některých zdrojů jsme v této oblasti premianti Evropy. Jak tenhle trend ovlivní české e-shopy?
Já vnímám, že éra nakupování na mobilu už je dávno tady a že všichni tak nějak vědí, že mít responzivní web optimalizovaný pro nákupy v mobilu je must-have. Velké české e-shopy také brousí ve vodách aplikací, ale zdá se mi, že ani jeden z nich to zatím neumí pořádně uchopit a prodat. Kolikrát jste v poslední době viděli reklamu nebo promo na stažení aplikace nějakého e-shopu? Často vidíme jen reklamy na dropshippingové platformy, jako je Wish, ale reklamy na aplikaci e-shopu jsou spíše výjimkou.

Je potřeba zvážit, zda má smysl vlastní aplikaci vyvíjet, a hlavně, jak ji dostat mezi lidi a jak uživatele v aplikaci udržet. Celkově ale trend nakupování na mobilech nelze popřít. V loňském roce se mluvilo o tom, že v Česku na mobilech nakupuje 54 % uživatelů, což je o 13 % více než o rok dříve. Je pravděpodobné, že bude toto číslo ještě stoupat.

Musí se na něj speciálně připravit? Co byste jim doporučila?
Optimalizovat a testovat. Mít vyšperkovaný nákupní proces jak na webu, tak na mobilu. Ale to není nic nového.

Na blogu jste publikovali také studii o rychlosti e-shopů. Jaká jsou podle vás největší poučení?
Čas jsou peníze – všichni tušíme, že pomalu se načítající web potenciálního nakupujícího odradí. Například Amazon spočítal, že zpomalení běhu e-shopu o jednu vteřinu stojí deset procent obratu. České Srovname.cz pak díky zrychlení zvýšilo konverzní poměr na mobilu o pětadvacet procent. S přibývajícími počty služeb třetích stran, jako jsou různé push notifikace, vyskakovací okna či měřící kódy, je však výzvou si rychlost udržet.

Jak se v čase vyvíjí rychlost tuzemských e-shopů?
My jsme porovnávali rychlost e-shopů v prosinci 2018 a 2019 a došli jsme k takřka stejným číslům. E-shopy tak podle nás na rychlosti webů spíše nezapracovaly, a pokud ano, tak kýženého výsledku nedosáhly právě kvůli nasazení dalších rozšíření webu. Přesto se najdou výjimky, a to na straně menších i větších hráčů. Jedním z nejvýraznějších je Notino, které meziročně zkrátilo dobu načtení obsahu webu o 60 procent a je teď v segmentu největších českých e-shopů také nejrychlejší.

Letos organizujete Reshoper již potřetí. V čem bude tento ročník jiný?
Koncept veletrhu a konference v jednom dni se nám osvědčil, ale stále stejní zůstávat nechceme. Letos tedy testujeme například partnerský program, kde se na pódiu v hale představí i vystavující firmy – s produktovými novinkami či případovými studiemi. Pro návštěvníky konference chystáme například druhou zónu s kávou a catering letos posuneme o několik levelů výše. (smích)

Nejen pro introverty, jako jsem já, chystáme večerní organizovaný networking, kterého se návštěvníci konference mohou, ale nemusí zúčastnit. Dlouhodobě mě totiž trápí množství networkingových akcí a večerů, které mají sice networking v názvu, ale realita je jiná. My chceme účastníky opravdu efektivně propojit a navodit přátelskou atmosféru, i vystavovatele na stáncích podporujeme v proaktivitě. Pasivní poskytnutí „networkingové“ aplikace prostě nestačí, to už jsme si ověřili.

Kde hledáte inspiraci na zlepšování této konference?
Od roku 2017 jsem navštívila nespočet akcí v Česku i v Evropě, abych na vlastní kůži zjistila, co mi (ne)vyhovuje. Mezi mými přáteli mám pak spoustu těch, kteří navštěvují akce i mimo e-commerce, a vděčím jim za pravidelnou dávku kritiky i inspirace. Například spolupracovníci z týmu Future Port Prague se během podzimu vrátili se spoustou nápadů a dojmů ze Slushe nebo Web Summitu. Další část týmu byla na CES v Las Vegas, takže už se moc těším na to, co tam zažili, a jak to budeme moci použít na akcích v Česku.