Eva Zamrazilová, Jan Frait a Karina Kubelková. ČNB má tři nové členy bankovní rady

Noví členové v čele ČNB vystřídají Jiřího Rusnoka, Tomáše Nidetzkého a Vojtěcha Bendu, kterým končí jejich mandát.

Peter BrejčákPeter Brejčák

zamrazilova-22

Foto: Tomáš Nosil, Economia

Eva Zamrazilová bude vůbec první ženou na pozici viceguvernéra ČNB

0Zobrazit komentáře

Obměna bankovní rady České národní banky pokračuje. Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval tři její nové členy – do pozice viceguvernérky zasedne předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, členy rady doplní hlavní analytička Hospodářské komory a poradkyně premiéra Petra Fialy Karina Kubelková a ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait. V sedmičlenné radě od července nahradí stávajícího guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a Vojtěcha Bendu.

Zamrazilová členkou bankovní rady byla už v letech 2008 až 2014 a Frait v letech 2000 až 2006. Zamrazilová se dnešním jmenováním stala první ženou na pozici viceguvernéra za dobu existence ČNB. Zároveň budou v radě působit poprvé dvě ženy najednou.

Prezident Miloš Zeman při jmenování upozornil, že ČNB má při boji s inflací k dispozici kromě zvyšování úrokových sazeb i další nástroje, které podle něj nebyly dosud zcela využívány. „Mám tím na mysli jak kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami, i operace další. To už ovšem bude záležet na rozhodnutí nové rady,“ uvedl.

Zamrazilová po jmenování zmínila, že věří, že nová bankovní rada bude zárukou kontinuity a zároveň důvěryhodnosti ČNB. „Velice děkuji současné bankovní radě, která včas rozpoznala povahu inflace a začala s ní včas bojovat. Tyto kroky nebudou nikdy populární, přesto byly nezbytné a brzy se již začnou projevovat ve zpomalování inflace a růstu objemu peněz v ekonomice. Současná situace vyžaduje hlubší analýzu a další krok musí být pečlivě zvažován,“ uvedla.

ales-michl4

Foto: ČNB

Aleš Michl, guvernér České národní banky

Premiér Petr Fiala pokládá tři nové členy rady za zkušené odborníky. Agentuře ČTK napsal, že banka bude mít v následujících měsících nenahraditelnou roli při krocení inflace, která těžce zasahuje ekonomiku i domácnosti. „Proto oceňuji jmenování těchto tří nových členů bankovní rady. Jde o zkušené odborníky. S Evou Zamrazilovou a Karinou Kubelkovou jsem měl možnost osobně spolupracovat a mohu potvrdit, že se jedná o rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období,“ uvedl.

Ve funkci guvernéra nahradí od července Rusnoka stávající člen bankovní rady Aleš Michl, kterého Zeman jmenoval 11. května a jenž je kritikem zvyšování úrokových sazeb. Nidetzkému a Bendovi na konci června končí první šestiletý mandát, Zeman je tak nejmenoval na druhé funkční období. Členové bankovní rady mohou zastávat funkci maximálně dvakrát.

Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory už znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady v minulosti jednou byl.

Michl s Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. Odpůrcem zvyšování sazeb je i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kterému Michl dělal ekonomického poradce.

Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby na počátku května, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Tak vysoko byla naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny.

Důvodem zvyšování sazeb je rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Michl a Dědek se ale domnívají, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.

Stávající guvernér ČNB Jiří Rusnok tento týden uvedl, že rada ještě ve starém složení na zasedání 22. června zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Michl po svém květnovém jmenování avizoval, že na prvním zasedání bankovní rady v roli guvernéra v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. To považuje Rusnok za nešťastný výrok, který do standardní praxe centrálních bank nepatří.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.

S přispěním ČTK.