Letos si připomínáme 100 let od úmrtí pražského rodáka a jednoho z nejvýznamnějších autorů 20. století Franze Kafky. U příležitosti tohoto výročí zahájilo Centrum současného umění Dox velkou výstavu Kafkaesque, která je celá zasvěcená právě tomuto záhadnému velikánovi. Na přehlídce jsou k vidění díla od 33 umělkyň a umělců z Česka i světa, která zachycují Kafkovu esenci a nabízejí rozličné pohledy na jeho život a tvorbu. Mezi vystavenými se objevují jména jako Jan Švankmajer, Jaroslav Róna, Viktor Pivovarov, Magdalena Jetelová nebo David Lynch.

Kdo zná galerii Dox, dobře ví, že se ve zdejších prostorách lze poměrně snadno ztratit a že při každé její návštěvě objeví místnost, o které možná neměl ani tušení. „Vůbec jsem nevěděla, že je tady tenhle sál,“ zaznělo od jedné z návštěvnic vernisáže výstavy Kafkaesque, jejíž zahájení proběhlo ve velkém multifunkčním prostoru. Její slova potvrzují, že jde o spletité místo, které přímo vybízí k tomu, aby se tady odehrála výstava zasvěcená tak mnohovrstevnatému spisovateli.

„Kafka je enigma. On sám si nepřál být vnímán a vzpomínán jako definovatelná osoba. A opravdu se tak stalo, takže Kafka je osobnost, kterou nikdo nepoznal a nedokážeme si představit, jaký vztah k němu lidé měli. Pořád nám zůstává tak trochu v utajení. To, že šlo o člověka z masa a kostí, je něco, co začínáme zapomínat,“ říká o spisovateli Leoš Válka, ředitel Centra současného umění Dox.

Výstava čítá celkem 33 umělců a umělkyň – polovina je ze zahraničí a polovina domácích. Jediným kritériem v zadání pro výstavu bylo, aby měli všichni skutečný zájem o Franze Kafku. Jde tak o tvůrkyně a tvůrce, pro které je Kafka důležitý, nějakým způsobem ovlivňuje jejich tvorbu a v jejich dílech je to poznat. Válka ale dodává, že cílem výstavy není Kafku popsat a zachytit, ale spíše to, aby si každý, kdo do galerie zavítá, objevil spisovatele sám pro sebe.

Foto: Sára Goldbergerová / CzechCrunch

„Pokusili jsme se ukázat to, jak současní umělci Kafku vnímají a jaký je jejich vztah k jeho dílu sto let po jeho smrti. Až budete výstavu procházet, věnujte pozornost textům u jednotlivých děl, které jsme tentokrát nepsali my, ale samotní umělci. V těch textech je jednoznačné, jak Kafka v jejich dílech a jejich myslích žije, jak o něm přemýšlí a o to nám šlo především,“ vysvětluje kurátorka Michaela Šilpochová, která se na výstavě podílela společně s Leošem Válkou a hlavním kurátorem Doxu Otto M. Urbanem.

Výstava návštěvnicím a návštěvníkům předkládá různé styly uměleckého vyjádření, od klasických maleb a grafik, přes sochy či fotografie až po krátké filmy a audiovizuální instalace. Podle kurátorů a kurátorky nejsou ani tak důležitá samostatná díla, jako spíš celkový dojem, který utvářejí po tom, co si člověk celou výstavu projde. Rozprostírá se přitom na dvou podlažích galerie, takže se v ní lze ztratit klidně na několik hodin.

Prostřednictvím aktuální výstavy se do Doxu vrátil například Volker März, který zdejší prostory již v minulosti zaplnil svými hliněnými figurkami významných historických postav. K vidění je zde také trojice soch od Jana Švankmajera, které umělec nazývá jako Fraktury, či bezútěšné litografie světoznámého režiséra Davida Lynche, jenž se netají tím, že je Kafkou celý život posedlý a vždy chtěl převést na plátno jeho Proměnu.

Kafkův svět vytvořený v galerii prostupuje zvukový doprovod z audiovizuálního díla Pavla Büchlera, které dodává výstavě o něco přízračnější atmosféru. Büchler ve své práci velmi často odkazuje na velikány modernity, Kafku nevyjímaje. Do Doxu umístil své známé tlampače, ze kterých s krátkými pauzami vychází hudba střídavě s předčítaným Kafkovým dílem.

Výstava Kafkaesque potrvá až do 22. září a doprovodí ji řada akcí, včetně literárních čtení, filmových projekcí či koncertů. A 22. února proběhne komentovaná prohlídka s kurátory.

Foto: Sára Goldbergerová / CzechCrunch