Cena Jindřicha Chalupeckého, renomované ocenění na poli českého současného výtvarného umění, zná své laureáty a laureátky pro letošní rok. Doputovala k uskupení tvůrců No Fun Kolektiv, k umělkyni Juditě Levitnerové a k umělci Oskaru Helcelovi. K mezinárodní odborné porotě se letos dostal historicky nejvyšší počet portfolií, na vítězné trojici pak ocenila především aktuálnost jejich tvorby, která rezonuje nejen v současném uměleckém světě, ale ve společnosti obecně. Společná výstava oceněných se uskuteční na podzim v Moravské galerii v Brně.

Ze 128 portfolií se vítěznou trojicí letos stal jeden kolektiv tvůrců, jedna umělkyně a jeden umělec. Jejich přístupy a zpracování jsou velmi rozdílné, ale spojují je témata a podle porotců pak především to, že jejich tvorba oslovuje celou společnost. Oblasti, ve kterých porota ocenila jejich dílo, jsou textilní tvorba a problematika genderových stereotypů, kritický přístup k architektuře v pozdním kapitalismu a bourání stereotypů ve světě počítačových her.

Judita Levitnerová se zabývá problematikou „ženských prací“. Oceněná umělkyně pracuje s textilem a ve své tvorbě přímo odkazuje na období českého informelu, tedy uměleckého směru expresivní strukturální abstrakce, který narušuje hranice mezi malbou a sochou. Levitnerová ale ve svých dílech pracuje také s ekologií, zabývá se například tématem neetických pracovních podmínek a genderových stereotypů.

„Velice si vážíme způsobu, jakým Judita Levitnerová zkoumá kontinuitu textilní tvorby a produkce a jak reflektuje vnímání textilních technik jakožto tradičně ‚ženských‘ pracovních postupů a dovedností. Zaujal nás také její současný pohled na tradice a automatizovanou výrobu, stejně jako její důraz na ‚pomalé umění‘,“ přibližuje porota.

Oskar Helcel ve své filmové tvorbě kritizuje architekturu v pozdním kapitalismu. Pro sdělení a zachycení atmosféry tvoří takzvané performativní videoeseje. V těch se zabývá tématem „developerismu”, který vnímá jako nástroj na reprodukování kapitalismu, privatizaci města za účelem zisku a gentrifikace. Do jeho zájmu se dostala například budova The Flow Building na Václavském náměstí nebo projekt Masaryčka.

„Oceňujeme politický a kritický postoj Oskara Helcela k architektuře a její interpretaci. Jeho zaměření na to, jak nové architektonické přístupy rozdělují společnost prostřednictvím privilegií, je mimořádně zajímavé. Využívání performance k aktivaci těchto míst považujeme za velmi účinnou a autentickou strategii. Helcel má silný cit pro filmový jazyk a ve svém střihu a instalacích zároveň ukazuje jeho složitost a mnohovrstevnatost,“ odůvodňuje ocenění porota.

Trojici laureátů uzavírá kolektiv queer tvůrců, respektive otevřená platforma No Fun Kolektiv, která svými aktivitami a tvorbou nabourává stereotypy počítačových her a snaží se digitální technologie propojovat se sociálním kontextem. Hry pak kolektiv využívá jako prostředek pro vytváření nových alternativních a emancipačních prostředí a řídí se heslem, že „hry je třeba kvířit“ (od slova queer). Nadto pořádá happeningy, během kterých tvoří videohry s dalšími vývojářkami a vývojáři v časovém limitu 48 hodin.

„Oceňujeme inkluzivní přístup členek a členů Kolektivu k rozmanitosti a uvědomujeme si jeho naléhavost. Věříme, že jejich aktuální a dynamická produkce rozšíří umělecké institucionální kontexty a svým vizuálním jazykem zapojí publikum, které doposud nebylo osloveno,“ dodává porota.

Ta ve svém prohlášení uvedla, že celková úroveň všech přihlášek byla letos vyšší než v předchozím roce a obsahovala více podstatných prací a prezentací. „Široká škála postupů přesáhla rámec výtvarného umění a rozšířila se i na oblasti, jako jsou divadlo, řemesla, design a hudba.“ Celkový počet přihlášených portfolií byl letos navíc rekordní. K tomu pravděpodobně přispěla změna pravidel ve výběru umělkyň a umělců.

Cena Jindřicha Chalupeckého totiž byla v předchozích ročnících limitována věkem – přihlásit se do ní mohli jen umělkyně a umělci do 35 let. Pořadatelé se ale rozhodli věkový limit zrušit, aby byla cena inkluzivnější a mohli se přihlásit i ti, kdo začali svou kariéru až v pozdějším věku nebo se k tvorbě po čase vrací. Změnil se i počet laureátů, který se snížil z pěti na tři. „Jsme přesvědčeni, že do budoucna budou mezi laureáty jak začínající, tak i znovu se objevující umělci a umělkyně,“ dodává porota.

Společná výstava oceněných proběhne od 8. listopadu v Moravské galerii v Brně. Letošní rok je zároveň pětatřicátým výročím samotné Ceny Jindřicha Chalupeckého. Ta byla založena v roce 1990 z iniciativy Václava Havla, Jiřího Koláře a Theodora Pištěka a pojmenována po předním českém teoretikovi a kritikovi výtvarného umění a literatury, esejistovi a filozofovi. Je určena etablujícím se umělkyním a umělcům žijícím nebo působícím na území České republiky.