Fascinují je chytré technologie, ročně utrží stovky milionů korun a říkají: Dvacet vypínačů na zdi? Minulost
Zatímco dřív byla značka určena pro rodinné domy, dnes roste v komerčních projektech. Chytrými technologiemi tak vybavuje i hotely nebo nákupáky.
Potkali se na vysoké škole, společně si přivydělávali ve firmě z oboru a po studiích v ní ještě nějaký čas zůstali. Když ale podnik padl, rozhodli se vybudovat vlastní byznys. V roce 1999 tak Jiří Kapoun a Jiří Karkoška založili v Brně Category – původně servisní společnost zaměřenou na telekomunikace a počítačové sítě, kterou postupně rozšířili o elektroinstalace a výstavbu datových center. Dnes se věnují i chytrým technologiím, loni utržili téměř půl miliardy korun a hlásí: „Brno a okolí už máme pokryté, teď chceme posílit v Praze, kde poptávka neustále roste.“
Když se kolem roku 2012 začaly objevovat chytré elektroinstalace, šli do nich v rámci Category jako jedni z prvních, a to pod vlastní značkou SmaRD. „Ta je v naší společnosti takovou rostoucí hvězdou,“ popisuje Kapoun. Název divize vznikl spojením slov „smart“ a „rodinný dům“ a jejím cílem je sjednotit chytré technologie do jednoho systému, zjednodušit jejich ovládání a zbavit budovy desítek zbytečných ovladačů.
Ale zatímco dřív byl SmaRD určen převážně pro rodinné domy a vily, dnes roste hlavně v komerčních projektech. Chytrými technologiemi se tak vybavují i hotely, konferenční sály nebo nákupní centra. „Například v restauracích už provozovatelé nemusí přemýšlet nad dvaceti vypínači na zdi. Jednoduše zvolí přednastavenou scénu a systém sám rozsvítí nebo ztlumí správná světla. Ve vinařstvích pak zase může hlídat teplotu, vlhkost a další faktory spojené s výrobou a skladováním vína. Cílem je stav, kdy majitel nemusí aplikaci v telefonu v podstatě nikdy otevřít,“ líčí Kapoun.
Největší poptávku po chytrých technologiích teď táhne energetický management. U kanceláří to znamená sledovat i více poboček současně a na dálku řídit, kdy se má zapínat topení, tiskárny nebo kávovary. V případě osvětlení pak systém sám reaguje na denní dobu a vnější podmínky. „Nejde o AI, ale o předem nastavená pravidla, která zohledňují mimo jiné cirkadiánní rytmus člověka. Večer se světla tlumí a automaticky mění spektrum směrem k teplejším tónům,“ vysvětluje marketingová manažerka společnosti Tereza Nadlická.
A také u domácností, které tvoří přibližně polovinu zakázek SmaRD, jde dnes primárně o řízení úspor. Dům podle Kapouna využívá stínění, aby se nepřehříval – a když přebývá energie z fotovoltaiky, ohřeje se z ní užitková voda, vychladí prostory nebo dobije elektromobil. „Chytrá domácnost nemá být složitá, dům by měl fungovat co nejvíc samostatně,“ říká s tím, že v začátcích podnikání rád testoval u sebe doma každou novinku. A pokračuje v tom dodnes. „Zrovna zkouším automatický výdejník jídla pro kočky,“ usmívá se.
Zatímco v Brně společnost sází na modelový show house, v Praze technologie demonstruje v rámci moderního vzorového bytu. Návštěvníci si zde procházejí jakési interaktivní „experience tour“, při nichž osvětlení i stínění reálně reagují na dění v ukázkovém videu. Kromě toho má SmaRD v Praze sídlo, kde má na výrobcích společnosti Loxone, která funguje jako její hlavní technologický partner, postavené celé kanceláře s recepcí.
V rámci B2B řešení pak SmaRD využívá kampus Loxone, kde je k vidění automatizace v měřítku celých hotelů nebo wellness center. Loxone je rakouská technologická firma, která se specializuje na automatizaci budov a chytré elektroinstalace. V kontextu společnosti SmaRD funguje jako její hlavní technologický partner.
Značka SmaRD má na kontě od roku 2012 asi 400 realizací. Nechybí mezi nimi ani projekty v zahraničí, třeba apartmán ve švýcarském Svatém Mořici, bytový dům u chorvatského Zadaru nebo české velvyslanectví v Bukurešti, kde SmaRD řešil řízení osvětlení tak, aby šla budova na dálku nasvítit v barvách trikolóry při státních svátcích. Tato divize se na tržbách společnosti Category podílí zhruba jednou pětinou. Aktuálně má dva showroomy – v Praze a Brně – a věnuje se asi 80 projektům ročně.
U běžného rodinného domu se projektová dokumentace pohybuje okolo 60 tisíc korun, samotná realizace pak začíná přibližně na milionu. Do ceny se počítá hrubá elektroinstalace, rozvaděč, řídicí jednotky, programování, montáž, datová síť, wi-fi nebo zabezpečení. Portfolio doplňují i wallboxy, automatické sekačky nebo audio technika. „Díky tomu, že řešíme více služeb najednou, zvládneme projekt dodat na klíč,“ uzavírá Nadlická.
