Filantropie, zachování kulturního dědictví i digitální dekolonizace. NFT nejsou jen zábavné obrázky

Akce Non-Fungible Castle ukázala, co mohou přinést NFT. Podle rodiny Lobkowiczů jde totiž o budoucnost se zajímavým využitím.

nfc-1

Foto: House Lobkowicz

Letos proběhl druhý ročník akce Non-Fungible Castle pořádané rodinou Lobkowiczů

0Zobrazit komentáře

Svět NFT je pro mnohé stále španělskou vesnicí. Ti, kteří se do něj ponořili, jsou ale z celého konceptu decentralizovaného sběratelství nadšení a svůj zápal se snaží sdílet s každým, kdo se o téma alespoň trochu zajímá. Jedním takovým nadšencem je William Lobkowicz, který v loňském roce začal pořádat konferenci Non-Fungible Castle. Letos chtěl jejím prostřednictvím ve větší šíři ukázat, jaké možnosti NFT a blockchain nabízí.

Celá akce byla letos zahájena jízdou historickou lokomotivou na zámek Nelahozeves, kam se vydala skutečně různorodá skupina lidí z celého světa. Nevadilo, když člověk na událost vyrazil na vlastní pěst, jelikož se s ním dal do řeči každý, o koho zavadil. Už ve vlaku jsem se tak seznámila s Kavitou Guptou, zakladatelkou společnosti Delta Growth Fund zaměřené na investice v oblasti decentralizovaných financí a NFT, nebo s vizuálním umělcem Jonathanem Monaghanem, který na přidružené výstavě v Lobkowiczkém paláci prezentoval své video Move the Way You Want.

Cílem celé události bylo propojit historii se současností a především s budoucností, v níž nebudou slova jako blockchain, web3, decentralizace a metaverse obestřena závojem neporozumění. Ve vlaku jsme tak dostali kromě novin vytištěných na papíře také speciální kartičku s unikátním QR kódem, pomocí něhož jsme mohli po celý den sbírat různá NFT v rámci virtuální hry za pokladem – blockchain tak bude jednou provždy vědět, že jsme se této konkrétní události zúčastnili.

Vstupenky v digitální podobě nejsou na podobné akci nic překvapivého. Ale tady jsme se stali tak trochu pokusnými králíky, jelikož jsme zároveň testovali novou aplikaci Enter, kterou vyvinula česká digitální agentura STRV. Enter každému uživateli vytvoří vlastní vstupenku v podobě digitálního tokenu, který se neustále proměňuje. Takže i kdybych se chystala na deset různých akcí, stačit mi bude jen jeden token – za předpokladu, že bude daná událost s aplikací propojená.

A byť v případě Non-Fungible Castle šlo především o zábavu, William Lobkowicz už ve vlaku podotkl, že právě tento aspekt může mít do budoucna užitečné využití. Po rychlém naskenování kódu se totiž vytvoří záznam na blockchainu, který už nelze nikdy zpochybnit. Je naprosto transparentní, přístupný komukoliv, decentralizovaný a nezničitelný. V budoucnu by tak podobný „NFT certifikát“ mohl posloužit například na vysoké škole – přístup na závěrečnou zkoušku by student dostal jen v případě, že by součástí jeho digitální stopy byly všechny potřebné studijní povinnosti.

Na nádvoří zámku Nelahozeves nás po příchodu přivítali tanečníci, kteří se točili v rytmu slovanských tanců, prosvištěli kolem nás dva muži na velocipédech a v dálce spolu v předstíraném klání šermovali dva středověcí bojovníci. Přehlídku historizujících střípků za chvíli protnul krásný zpěv sboru, jehož jedna členka působila poněkud excentrickým dojmem. Měla fialové vlasy a po bližším zkoumání všem zúčastněným došlo, že šlo o robotku Desdemonu, kterou vyvinuli ve společnosti Hanson Robotics. William Lobkowicz to s propojením minulosti s budoucností myslel skutečně vážně.

Volba místa pro konání přitom není náhodná. V Nelahozevsi se totiž narodil Antonín Dvořák a dům, kde spatřil tento známý skladatel světlo světa, zde stojí dodnes. V současné době však zeje prázdnotou, rodina Lobkowiczů s ním má ale velké plány – vybudovat zde inovativní muzeum světové úrovně, kde budou mít zároveň zázemí hudební talenti z celého světa, kteří zde budou moci nejen zkoušet, ale také pořádat vystoupení.

A tady opět vstupuje do popředí svět NFT. Důležitou součástí akce Non-fungible Castle je totiž aukce vybraných uměleckých děl. A právě její výtěžek chtějí Lobkowiczové využít pro financování nákladné rekonstrukce domu. Díky loňské aukci, během které se vydražila díla v přepočtu za tři miliony korun, mohli zrestaurovat 55 obrazů v rámci rodinné sbírky a podle slov Lobkowicze šlo o nejnákladnější restaurátorský projekt ve více než třicetileté historii, kdy na rodinné sbírce intenzivně pracují. Výsledky letošní aukce zatím rodina neoznámila.

Digitálně uchovaná historie

Podobné události ukazují, že kryptoměny a NFT mohou být zajímavým prostředkem k filantropii, ale také k zachování kulturního dědictví. Jednak ve fyzickém světě, kdy se mohou získané finance využít například právě pro záchranu děl, která trpí časem, jednak ve světě virtuálním. Současné technologie totiž pomocí 3D skenerů umožňují vytvořit přesnou repliku daného předmětu ve virtuálním prostoru. Což je důležité téma hned z několika důvodů.

Jakmile se totiž digitální podoba historicky cenného artefaktu dostane na blockchain, může v něm existovat bez změny navždy. Navíc je dostupná každému, kdo má přístup k internetu. Díky 3D technologii si lze předmět prohlédnout skutečně zblízka a ze všech stran, tedy mnohem lépe než v muzeu, kde je schovaný za sklem. Kdo si tak dané NFT zakoupí, přispěje tím k procesu zachování kulturního dědictví. V takovém případě nejde jen o vlastnění zajímavého digitálního tokenu, ale především o zodpovědnost vůči kultuře, kterou daný předmět reprezentuje.

nfc4

Foto: House Lobkowicz

K pěveckému sboru se přidala robotka Desdemona

Se zachováním a především se zpřístupněním kulturního dědictví velmi úzce souvisí i jeden z uměleckých projektů, který se na události na zámku Nelahozeves představoval – Looty. Jeden z jeho zakladatelů, Chidi Nwaubani, ho se smíchem nazval jako digitální krádež uměleckých děl. A i když je Angličan s nigerijskými kořeny samý úsměv a humor, snaží se upozornit na vážnou záležitost, která je v posledních letech stále více skloňovaná a která sahá do doby kolonizace.

Během té totiž kolonizované státy utrpěly zásadní kulturní ztrátu. Spousta cenných uměleckých předmětů, které mnohdy souvisely s rituálními praktikami a byly důležitou součástí historické paměti daného národa nebo etnické skupiny, byly ukradeny představiteli koloniálních mocností a odvezeny do soukromých sbírek nebo institucí. Dnes se vystavují v muzeích a galeriích po celém světě a diskutuje se, zdali se mají vrátit na místa svého původu, tedy tam, kam s použitím selského rozumu patří. Zásadní potíž je totiž v tom, že lidé, s nimiž předměty souvisí nejvíce, se na ně totiž nikdy nemají možnost podívat.

Jedním z nejpopularizovanějších případů jsou artefakty z Beninu, takzvané beninské bronzy. A právě na ty se v Looty zaměřili. Spořádaně přišli do Britského muzea, nasadili si masky – nejprve se však ostrahy zeptali, jestli je to tak v pořádku, – a jali se pomocí 3D skeneru zaznamenávat všechny artefakty, které muzeum právě vystavovalo. Ty posléze převedli do NFT tokenů, jejichž prodej může posloužit dalšímu převedení předmětů do virtuálního prostoru. Cílem Looty je vytvořit ucelenou sbírku nigerijských uměleckých artefaktů, která by byla v metaverzu přístupná lidem po celém světě. Podle slov Nwaubaniho jde o digitální repatriaci uměleckých předmětů, které byly před lety ukradeny jeho předkům.

NFT tak nejsou jen zábavné, bezduché obrázky. Celá technologie probouzí spoustu podnětných debat a ukazuje nové cesty, jak demokratizovat umění, podporovat tvůrce a více je propojovat se svým publikem. A i když některé cesty možná povedou do slepé uličky, jiné nám mohou – mnohdy nečekaně – rozšířit obzory.

nfc6

Foto: Sára Goldbergerová

Projekt Looty upozorňuje na problematiku beninských bronzů