Zřejmě znáte ten pocit, kdy nějakou věc za každou cenu chcete a je vám jedno, že není dokonalá. Prostě ji potřebujete mít, ať se děje cokoliv. A že je drahá? Druhořadá záležitost. Něco takového prožil i Fry, jeden z hlavních hrdinů animovaného seriálu Futurama, který dal svou momentkou u pokladny vzniknout memu, jenž nikdy nezestárne. A dodnes je skvělou ironickou připomínkou toho, jak lidé dříve přistupovali k nákupům nových iPhonů.
Futurama se loni po desetileté odmlce vrátila zpět na obrazovky a rovnou si pro fanoušky úspěšného díla od autora Simpsonových přichystala několik témat, se kterými nová sezóna potvrdila, že na svém vtipu a nadsazenosti nic neztratila. Zcela pochopitelně se vrátil i někdejší poslíček v pizzerii a věčný smolař Fry, který umí sypat jednu hlášku za druhou. Pro tu jeho nejslavnější, která si podmanila internet, je ale nutné se vrátit do roku 2010.
Tehdy byl odvysílán třetí díl šesté série s názvem Krutá aplikace (v původním znění Attack of the Killer App), ve kterém si tvůrci podprahově dělali srandu z iPhonu a Twitteru. Bylo to období, kdy se chytrý telefon od „jablečné“ firmy teprve začínal dostávat do mainstreamu a zdaleka nešlo o tak masově populární produkt, jakým je dnes. A podobně to bylo s Twitterem, sociální sítí, která je teď známá jako X. Matt Groening a spol. vsadili na sarkasmus.
Když šel Fry do obchodu, aby si takzvaný auPhone bez jakéhokoliv přemýšlení koupil, prodejce ho upozorňoval na problémy s baterií (ano, opět inspirováno skutečností) a vlastně ho varoval, že není dokonalý. Protagonistu Futuramy to ale příliš nezajímalo. „Shut up and take my money!“ zakřičel u pultu a současně vytáhl balík bankovek. A přesně tento moment se jednou provždy zapsal do historie internetu.
Na rozdíl třeba od pejska v plamenech nebo Homera Simpsona v živém plotě, tedy dalších velice známých memů, kterým jsme se už věnovali, se scénka z Futuramy objevila v momentě, kdy už byl internet běžnou součástí našich životů – a oblíbené byly i zábavné obrázky. Proto se hned druhý den po odvysílání dílu dostal přiblížený záběr na Frye s bankovkami v ruce na německý blog Crackerjack, který jako první tento meme použil.
O zhruba rok později dorazil i na diskuzní fórum Reddit, které umí srandičky podobného ražení velmi dobře rozšířit. V roce 2012, ve facebookové éře, vznikla skupina věnovaná čistě jeho grafickým variacím, kde lidé oblékali Frye do jiných kostýmů a měnili popisky obrázku tak, aby vyjadřovali nějaké konkrétnější téma. Ostatně tak, jak je to u memů zvykem. Původní smysl nicméně vycházel z chování skalních fanoušků iPhonu.
Dnes je už situace pravděpodobně jiná, ale první modely iPhonů se mezi velkými nadšenci do Applu staly skoro až posvátnými. I přes neduhy, které jablečné telefony měly, je zákazníci chtěli, aby s nimi často vyjadřovali jakousi nadřazenost nad ostatními. Nebylo proto divu, že celá tato věc posloužila jako skvělý materiál pro posmívání – a samozřejmě se na tom chtěli svézt i tvůrci jedněch z nejsledovanějších seriálů.
Reprofoto: Crimson Scarlet/YouTube
Fry a jeho „Not sure“
Nejde ovšem o jediný slavný meme, ve kterém hraje hlavní roli Fry. Dávno před Shut up and take my money, konkrétně v roce 2010 v epizodě To menší zlo, vznikla i momentka, na níž má Fry přivřené oči a nad něčím přemýšlí. V seriálu to udělal v situaci, kdy byl nachytán při prohledávání Leelina šuplíku se spodním prádlem, internet si to ale vyložil po svém.
Začal obrázek používat v momentech, kdy není jasné, jestli si z vás druhá strana dělá legraci, nebo je „opravdu tak hloupá“. Meme je znám i pod označením Not sure – a opět se stal velmi populárním na Redditu a jiných diskuzních fórech, později pak na sociálních sítích.
Kdy mám meme s bankovkami použít, abych byl cool?
Pokud instantně chcete nějaký produkt a nic s vámi nehne.
Pokud vám někdo představí zajímavý nápad a vás hned zaujal.
Pokud chcete něco zaplatit, ačkoliv druhá strana vám to nabízí zdarma.
Je to jen několik měsíců, co skončily stávky hollywoodských herců a scenáristů kvůli novým smlouvám se studii. Mezi hlavní body, co se řešily, patřilo používání umělé inteligence jak při psaní scénářů, tak při nahrazování skutečných herců jejich digitalizovanými modely. Nakonec se domluvila výrazná omezení pro používání algoritmů, aby se ochránili filmoví a televizní pracovníci. Netrvalo ale dlouho a nebezpečí se vrátilo z jiné strany: od Sory. Co bude nástup umělé inteligence znamenat pro Hollywood?
Americká firma OpenAI před více než měsícem představila nový nástroj Sora, schopný vytvářet videa, a dokonce už na zajímavých experimentech pracovala i s několika filmaři. Podobně jako jiné příklady generativní umělé inteligence také Sora analyzuje kvanta již existujících videí a učí se napodobovat různé prvky – od samotných objektů v obrazu přes barvy, povrchy a nasvícení až po pohyb kamery. OpenAI přitom předkládá, že počítač dokáže napodobovat i herectví či různé projevy emocí. Stačí napsat příslušný požadavek.
V současnosti Sora dokáže vygenerovat nanejvýš asi 60 vteřin dlouhá videa a v rámci testování je dostupná pouze vybranému okruhu vývojářů a akademiků. Nejspíš ale nebude trvat dlouho, než bude přístupná na pozvánky a později i širší veřejnosti. Už nyní její výsledky dalece předčí to, co si mnozí dokázali jen před pár lety představit. V mnoha případech na první pohled není poznat, že se nedíváme na video z kamery nebo na výsledek desítek hodin práce animátorů, ale na pohyblivé obrázky vytvořené automaticky strojem.
Soru, případně podobné nástroje od jiných firem, samozřejmě v blízké době nebude možné použít zcela samostatně k tvorbě videí. Stejně jako ChatGPT při práci se scénáři. Výsledky od umělé inteligence nejsou ani zdaleka dokonalé, často se objevují chyby v prostorových souvislostech nebo tvarech prvků obrazu a různé logické lapsy. Pokud mají být produkty umělé inteligence použity ve filmové tvorbě, je a bude nutné, aby je kontrolovali či korigovali lidé. Nicméně Sora a další mají potenciál zjednodušit práci filmovým profesionálům a některé úkony, které dnes vykonávají lidé, v dohledné době zcela nahradit.
Introducing Sora, our text-to-video model.
Sora can create videos of up to 60 seconds featuring highly detailed scenes, complex camera motion, and multiple characters with vibrant emotions. https://t.co/7j2JN27M3W
V Hollywoodu se na toto téma okamžitě rozpoutala diskuze, přičemž o nejvýraznější praktický příspěvek se postaral herec, filmař a majitel studia Tyler Perry. Nedávno se rozhodl, právě v reakci na představení Sory, odložit rozšíření svého studia o dvanáct natáčecích ateliérů v celkové hodnotě 800 milionů dolarů, tedy asi 18,5 miliardy korun.
„V průběhu posledního roku jsem slyšel, že se něco takového chystá (uvedení Sory, pozn. red.), ale dokud jsem neviděl ukázky, vůbec jsem netušil, co to dokáže. Je to pro mě šokující,“řekl Perry v rozhovoru pro magazín The Hollywood Reporter. Popsal, že takto pokročilá umělá inteligence může odstranit potřebu například stavět ve studiu kulisy, jestliže lze prostředí vygenerovat v počítači pouhým slovním popisem.
„Když jsem se na tu technologii díval, okamžitě jsem začal myslet na lidi v průmyslu, které by to zasáhlo, ať už by to byli herci, operátoři techniky jako zvuk, svícení, transport nebo střih. Vlastně myslím, že tohle zasáhne úplně všechny v zábavním průmyslu,“ vysvětlil Perry. Sám zároveň přiznává, že umělou inteligenci nedávno využili ve dvou zatím nejmenovaných filmech, na nichž jeho studio pracuje. Na jedné straně se Perry na celou situaci dívá coby majitel produkční společnosti, kde teď vzniká příležitost ušetřit a urychlit práci, na druhé je sám hercem, který vnímá nebezpečí pro práci jeho i kolegů.
Reprofoto: Peacock/YouTube
Herec a majitel vlastního studia Tyler Perry
Umělá inteligence se v Hollywoodu výrazně řešila i po většinu loňského roku, konkrétně mezi dubnem a listopadem, kdy probíhaly stávky scenáristů, herců a dalších filmových profesionálů ohledně nových dlouhodobých smluv se studii. Hlavními tématy přitom bylo jednak vyžívání generativních algoritmů při tvorbě scénářů, jednak skenování herců, kteří by pak už nebyli potřeba například do pozadí scén – čímž by samozřejmě ti, kteří nejsou vysloveně celebritami, přišli o práci.
Situace se nakonec měla vyřešit ve prospěch tvůrců, kteří si díky silným odborům dokázali vyjednat striktní pravidla pro použití umělé inteligence v bezprostředně kreativních částech přípravy, natáčení i postprodukci filmů. Přibývání nových nástrojů ale pokaždé výrazně mění situaci a technologický vývoj probíhá mnohem rychleji, než jsou schopna vyjednávání odborů se studii a smlouvy na několik let reflektovat.
Například tak hrozí, že příští významná tvůrčí osobnost se nebude moci vypracovat třeba z pozice asistenta produkce nebo člena druhého natáčecího štábu na režiséra, protože takových pozic bude výrazně méně a uniknou jí. Také se tím výrazně zvýší tlak na výkon, který je už tak pro mnohé bez bohatých rodin nebo dobrých konexí nezvládnutelný.
Aby se lidé začínající v Hollywoodu prosadili, budou muset být zkušení a schopní. Jak ale mohou nabrat zkušenosti a zlepšit své schopnosti, když kvůli nedostupnosti „nižších“ pozic nebudou moci pracovat u filmu či v televizi a kvůli nutnosti platit účty jinou prací nebudou mít prostor se bokem vzdělávat?
Hollywood je navíc už dlouho elitářské prostředí, kde uspějí hlavně ti, kdo mají široké prostředky, obrovskou míru štěstí nebo těží z nepotismu, a jsou tedy příbuzní „někoho slavného“. Velký nástup umělé inteligence by stávající situaci zásadním způsobem zhoršil a filmový a televizní svět by se ještě více uzavřel okolí, což by pravděpodobně vedlo také k tvůrčí stagnaci – horší, než jakou pozorujeme nyní, v době téměř absolutní nadvlády studií a byznysových rozhodnutí nadřazených těm uměleckým.
Vedle toho probíhá i více filozofická debata o hodnotě umění vytvořeného strojem. Nedávno se ve filmovém průmyslu snažili předejít situaci, kdy by se algoritmus použil pro vygenerování základního scénáře podle popularity a profitability různých témat, obsahu dialogů, stylů vyprávění a podobně. Takové nasazení umělé inteligence přitom může znamenat také ztížení práce lidí, respektive její devalvování. Lidský scenárista by pak mnoho času trávil místo své vlastní tvorby opravováním práce počítače. Totéž se může stát u vizuálních efektů, kdy po vygenerování záběrů je stále potřeba všechny pixely zkontrolovat a opravit nebo nahradit.
Hrozba pro filmové tvůrce na nižších pozicích, ať už jde o osvětlovače, runnery, kostyméry, maskéry nebo animátory, vychází ze samotné technologie, která je mnohem rychlejší a levnější. Ve skutečnosti se ale situace má trochu jinak, než se jeví na první pohled – umělá inteligence nedokáže zcela nahradit práci umělců, neobejde se totiž bez jejich původního vkladu, ze kterého sama čerpá informace. A tím se dostáváme zpět k problému, který se řeší od začátku: máme zde co do činění s počítačovou tvorbou, nebo krádeží už starších příspěvků?
Foto: Marvel
Úvodní titulky seriálu Tajná invaze byly vygenerovány AI
Otázka plagiátorství se ve světě umění samozřejmě řeší už tisíce let, vždy ale šlo spíše o jednotlivce napodobující někoho jiného, a ne o rozsáhlý, v zásadě industrializovaný proces – jako když umělá inteligence trénuje na stovkách tisíc, milionech děl. Velice často přitom nejde o licencovaná díla a jejich autoři, respektive držitelé autorských práv, nedostanou žádný honorář.
Technologie k nim přistupuje v zásadě jako k nerostnému zdroji, který se vytěží, ovšem s tím, že časem ho už nebude potřeba. Umělci proto už v minulosti žalovali programy umělé inteligence jako Stable Diffusion, Midjourney nebo DALL·E. OpenAI uvádí, že při cvičení Sory používá veřejně dostupná videa a videa licencovaná od držitelů autorských práv. Jedná se ovšem o tvrzení bez bližších důkazů, prý kvůli udržení si konkurenční výhody.
Umělá inteligence nedokáže zcela nahradit práci umělců, neobejde se totiž bez jejich původního vkladu.
Umělá inteligence samozřejmě může mít i pozitiva. Pokud se nevyužívá pro parazitování na práci jiných umělců, v mnoha případech může zjednodušit práci. Nebo ji filmaři mohou použít k experimentování s různými výtvarnými pojetími záběrů a scén.
Výrazně může pomoci také nezávislým tvůrcům, kteří nemají prostředky pro najímání rozsáhlého štábu či tvůrců speciálních efektů a nemohou se vydávat na natáčení do skutečných lokací ani budovat kulisy. Díky generativnímu algoritmu nemusí přesvědčovat vedení studií a producenty, aby jim dali finance, a tak projekt vytvoří sami a prezentují ho v mnohem atraktivnějším zpracování než dosud.
Umělá inteligence ve filmové tvorbě nevyhnutelně bude mít zcela zásadní místo už v blízké budoucnosti. V následujících měsících a letech se bude hlavně řešit, zda je prostředkem pro větší kreativitu lidí, nebo nástrojem pro její potlačení ve prospěch levnějšího produktu.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.