Gap ve zlatých devadesátých oblékal Ameriku, pak ale zaspal. Teď ho křísí muž, který zachránil Barbie

Americké značce dlouho chyběla jasná vize. Teď ale její byznys opět nabírá správný směr díky sázce na návrat do zlatých analogových dob.

Jiří BlatnýJiří Blatný

gapStory

Foto: Gap / Depositphotos / CzechCrunch

Richard Dickson ví, jak postavit na nohy uvadající značku

0Zobrazit komentáře

Trička a mikiny s velkým nápisem GAP na hrudi se nedají jen tak přehlédnout. Americká módní firma se koncem minulého století stala s nimi synonymem ležérního stylu. Poslední dvě desítky let se ale potýká s existenciální krizí. Zatímco jednu sezonu stavěla na levném oblečení pro každého, druhou vsadila na prémiové kusy pro náročné. Absence jasné vize se nakonec odrazila na popularitě a byznysových číslech. Blýská se ale na lepší časy. Značku staví zpátky na nohy člověk, kterému se podobný kousek už jednou povedl.

Americký Gap slavil největší úspěch v osmdesátých a devadesátých letech. Tehdy jeho oblečení nebylo jen na nošení, ale i součástí popkultury. Jeho tričko měl třeba na sobě ve filmu Návrat do budoucnosti herec Michael J. Fox. V roce 1992 Gap oblékl modelky na obálce ke stému výročí časopisu Vogue, o čtyři roky později si zase jeho černý rolák za tehdejších 26 dolarů oblékla herečka Sharon Stone na předávání Oscarů. A v roce 1998 pro stejnou akci zvolila jeho bílé košilové šaty.

Gap také figuroval v jednom ze skečů populárního komediálního pořadu Saturday Night Live a deník New York Times o značce napsal, že je „všudypřítomná jako McDonald’s… americká jako Mickey Mouse“. Jednoduše, Gap tehdy oblékal Ameriku.

Měřitelná forma úspěchu se dostala nejvýše v únoru 2000, kdy hodnota akcií Gapu byla na necelých padesáti třech dolarech. Pak ale značka postupně ztrácela svůj zvuk. Proč? Gap a jeho vedení se nedokázalo držet jednoho z klasických byznysových přikázání: „Innovate or die.“ Proto loni po sérii neúspěchů přišel nový ředitel Richard Dickson, který dříve pro hračkářského giganta Mattel vzkřísil jeho největší tahák, panenku Barbie.

Vše začalo 63 tisíci dolarů v San Franciscu, když v roce 1969 manželé Don a Doris Fisherovi dali dohromady úspory a otevřeli první obchod. Když přemýšleli, jak ho nazvou, jedna z variant zněla Pants and Discs, tedy Kalhoty a desky. Prodávali totiž docela zvláštní mix zboží: džíny značky Levi’s, hudební desky a videokazety. Nakonec ale Doris přišla se jménem Gap, které zůstalo dodnes.

Za výběrem sortimentu stála jednoduchá rovnice: džíny + hudba a video = zájem mladých. Taková matematika v analogovém pozdním dvacátém století fungovala a byznysu se dařilo. Gap se z kalifornské metropole rozpínal, až dobyl celé Spojené státy americké. Pomohlo i to, že pod vedením tehdejšího ředitele Mickeyho Drexlera na začátku 90. let přestal prodávat „levisky“ a vsadil na džíny s vlastním brandem. A protože byl denim v devadesátkách trend číslo jedna, sázka se ukázala jako správná.

Přidejte k tomu americkou nákupní horečku na konci milénia, která souvisela s rozmachem nákupních center, a máte recept na úspěch. Z Gapu se stal jeden z největších řetězců v nákupních galeriích a v Americe byl synonymem neformální módy. Po výstupu na vrchol se ale rychle objevil háček: s příchodem 21. století lidé stále méně chodili do obchodních center a nakupovali čím dál více na internetu. A Gap se ještě do nedávné minulosti s touto změnou nedokázal vyrovnat.

V roce 2020 oznámil, že do letošního roku zavře 30 procent svých kamenných prodejen v USA, včetně značky Banana Republic, která pod něj spadá. Kromě ní má Gap v portfoliu i další mezi Američany populární módní obchod Old Navy. Značky ovšem dlouho na sobě kanibalizovaly, protože nabízely obdobné oblečení mířené na stejné zákazníky. Nástup nových řetězců s dostupnou módou jako švédské H&M nebo španělská Zara také znamenal jednak odliv zákazníků, kteří si ještě pamatovali zlatá devadesátá, a zároveň nezájem těch mladých.

Gap samozřejmě negativním trendům jen nečinně nepřihlížel. Svěží vítr mu měla přinést třeba spolupráce s rapperem Kanyem Westem. Ten ale kvůli sporům ohledně smlouvy od spolupráce odstoupil na podzim 2022 a z potenciálního restartu kdysi slavné značky bylo jen mrzení. Jasný směr už v minulosti zkoušely Gapu vštípit těžké váhy byznysového světa, třeba ze světa mediálního (ze společnosti Walt Disney), farmaceutického i dopravního (Ford). Ale neúspěšně. Teď to ovšem vypadá, že by mohl zabrat přístup aktuálního šéfa Roberta Dicksona: řídit Gap ne jako módní, ale zábavní byznys.

Návrat do devadesátek

Když Dickson pro Mattel zachraňoval Barbie, zvolil jasnou cestu: osekat, co jde. Ze sedmnácti odstínů růžové tak byl rázem jeden (konkrétně Pantone 219). Samotná panenka se naopak dočkala více rozmanitých barev pleti a tvarů těla. Vůbec největší službu nicméně známé hračce udělal loňský kasovní trhák Barbie s Margot Robbie v hlavní roli. A Dickson byl jedním z jeho producentů.

Svět tehdy zachvátila „Barbiemanie“, film byl nominován na devět Oscarů, z nichž nakonec získal jednoho. Z pohledu Dicksona byl ale závěr jasný: mise splněna. Loni v srpnu tak dnes šestapadesátiletý Američan vyměnil plastové panenky a růžovou barvu za modrý denim a mikiny s kapucí a v Gapu, kde od roku 2022 působil ve správní radě, se přesunul na pozici ředitele. A snaží se znovu zažehnout plamen v očích zákazníků, kteří si ho pamatují z jeho vrcholu. Míří ale i na mladé, kteří ani nemusí tušit, že tričko s nápisem GAP a khaki kapsáče kdysi definovaly generaci. A plán? Návrat do 90. let.

Zábavní průmysl, kde Dickson dříve působil, a móda mají totiž k sobě docela blízko. Gap na to tak trochu zapomněl. „Móda je zábava. Příběh, který značku provází, je silnější než konkrétní produkt,“ říká pro deník Wall Street Journal Dickson.

A začal úřadovat. Jako kreativního ředitele najal hvězdného módního návrháře Zaca Posena, který tvořil šaty pro gala představení třeba pro herečky Kate Winslet nebo Reese Witherspoon. Jestli v Mattelu zafungoval minimalismus, v Gapu se Dickson zaměřil na detaily. Po návštěvě obchodů si všiml, že hudba tam zákazníky spíše uspí, než aby je nabudila. Mdlé tóny tak vystřídaly veselejší a energičtější.

Na hudbu, která nutí k pohybu, vsadila značka i v nedávné kampani Linen Moves, česky Len v pohybu, ve které oblékla známou taneční skupinu Jungle. Tanečníci se ve videoklipu vlní v rytmu své písně Back on 74, která se na sociální síti TikTok stala virální. Jestli taková strategie Gapu bude dlouhodobě úspěšná, se teprve ukáže, náznaky už ale jsou.

V prvním letošním kvartálu Gap vykázal čistý zisk 158 milionů dolarů (3,6 miliardy korun), v předchozím období byl přitom ve ztrátě 18 milionů dolarů (410,5 milionu korun). Tržby v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly přibližně o tři procenta na 3,39 miliardy dolarů. Podle Dicksona je to „poprvé po mnoha letech, kdy všechny značky Gapu vykázaly kladné výsledky“, řekl pro CNBC a už vyhlíží další příležitost, kdy Gap obleče celebritu do své tradičně ležérní módy.