Dříve se nádražní halou v Havířově rozeznívala hlášení o přijíždějících vlacích na jednotlivé koleje, případně o zpožděních. Po mimořádné konverzi budovy se však tato hlášení proměnila ve skandování fanoušků a pokřiky sportovců, kteří si na nově položené palubovce mohou pinknout některý z míčových sportů, zaházet si bowlingovou koulí nebo se rozvlnit v rytmu hudby.

Zdemolovat, či zachovat? Před složitou otázkou, jak naložit s nádražní halou města, stály Správa železnic, havířovská radnice a dokonce i ministerstvo kultury. Ani jeden z těchto subjektů však nevymyslel způsob, jak budovu ze 60. let minulého století využít, a na místo památkové ochrany jí proto hrozila demolice.

S tím se však nechtěla smířit veřejnost ani odborníci, kteří poukazovali na jedinečnost objektu. Za halu se postavili renomovaní stavitelé i Česká komora architektů a i díky síle jejich hlasu bylo nakonec rozhodnuto, že si objekt projde výraznou proměnou, díky které dostal Havířov jednu z nejzajímavějších sportovních hal u nás.

Stavba s výrazně proskleným průčelím je zástupce tzv. bruselského stylu. Ten se v tehdejším Československu začal rozmáhat po úspěchu, který země zanechala na Světové výstavě právě v belgické metropoli konané v roce 1958. Halu o rok později navrhnul architekt Josef Hrejsemnou, přičemž k jejímu otevření došlo koncem 60. let.

Foto: Martin Poštůlka

Hala se svým bohatě proskleným průčelím

Už v té době a stejně i dnes je hala ukázkou elegantní a lehké architektury, která ve svých interiérech ukrývá řadu dynamických i uměleckých prvků, jako je například mozaika od výtvarníka Vladimíra Kopeckého. Konverze objektu se snažila všechny tyto hodnotné prvky zachovat či modernizovat tak, aby zapadly i do jeho nového pojetí.

To bylo úkolem pro architektonické studio KOHL Architekti, které mohlo stavět na velkorysém otevřeném prostoru haly. Její centrální část se proměnila na sportoviště s dřevěnou palubovkou, která nyní slouží hráčům volejbalu, badmintonu či basketbalu. Na své si zde přijdou i hráči bowlingu a také milovníci lezení po stěnách. Sportovní vyžití však nabízí i prostory nad hlavní halou, kde je možné trénovat gymnastiku či balet.

Kromě sportu se počítá s využitím haly také jako kulturního centra, ve kterém se budou pořádat nejrůznější hudební akce, slavnostní večery či přednášky. Na místě tak bude opět živo, což je jasný důkaz toho, že díky proměnám budov nemusíme přicházet o některé klenoty architektury, které pod nánosem prachu zdánlivě pozbyly svůj původní lesk.

Město Havířov, pro které konverze znamenala jednu z největších investic uplynulého roku, se chce nyní zaměřit na rekonstrukci okolí haly a přilehlého nádraží, kde budou modernizovány peróny, kolejiště, orientační systém a přibude i nový mobiliář.

Foto: Martin Poštůlka

V hale zůstala přítomna řada původních prvků