Hravou platformu dostali na tři čtvrtiny škol. Děti se s ní učí, jak na triky e-shopů nebo první výplatu
Nadace České spořitelny vložila 170 milionů korun do vzdělávací platformy Skoala. Už na třech čtvrtinách škol učí děti rozumět penězům.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Ve třídě panuje nezvyklé ticho, které po chvíli střídá vzrušená debata. Skupina dvanáctiletých školáků se sklání nad tabletem a v interaktivním modulu řeší zdánlivě jednoduchou záhadu: proč mikina, kterou na TikToku propaguje populární streamer s křiklavým nápisem „sleva 60 %“, stojí ve skutečnosti víc než před měsícem? O pár minut později titíž žáci v minihře Elektrožrouti zkoumají, kolik rodinný rozpočet stojí celodenní zapojení herního počítače a proč domů přišel vysoký účet za elektřinu.
„Chtěli jsme děti přestat zkoušet ze suché teorie a místo toho je vtáhnout do situací, které samy denně řeší na displeji telefonu,“ vysvětluje David Hubáček, ředitel finančního vzdělávání v Nadaci České spořitelny. Právě ta vyvinula bezplatnou digitální platformu Skoala, která v českých třídách nahrazuje memorování pouček interaktivními simulacemi z reálného života.
„Finanční gramotnost se děti nenaučí tím, že jim na tabuli odvyprávíte definici inflace nebo necháte mechanicky spočítat vzoreček složeného úročení. Dnešní generace potřebuje na vlastní kůži zažít, jak peníze fungují v praxi, jak s nimi manipuluje digitální marketing a kde v každodenním životě hrozí past,“ doplňuje Hubáček.
Dnešní generace potřebuje na vlastní kůži zažít, jak peníze fungují v praxi, jak s nimi manipuluje digitální marketing.
Sám Hubáček nestavěl program na zelené louce. V České spořitelně léta vedl program Abeceda peněz, z něhož se Skoala zrodila jako logická digitální evoluce – od fyzických materiálů a návštěv poboček k modernímu online nástroji pro celou republiku. Příběh platformy, jejíž myšlenka vznikla v roce 2022 a která po pilotním testování odstartovala v březnu 2025, představuje v českém školství ne úplně obvyklý skok.
Během jednoho roku ostrého provozu si bezplatný nástroj našel cestu do přibližně 76 procent všech tuzemských základních a středních škol. Dnes s ním aktivně pracuje 15 tisíc učitelů a ve školním roce 2025/2026 zasáhl zhruba 400 tisíc dětí. Zároveň získal mezinárodní uznání – prestižní americkou EIFLE Award udělovanou Institute for Financial Literacy i ocenění Special Commendation v globální soutěži MAIA Awards 2026 v kategorii nejlepších neziskových vzdělávacích projektů.
Neviditelné peníze a svět bez hotovosti
Rychlé proniknutí do škol nebylo náhodné, reagovalo totiž na dramatickou proměnu reality. Podle průzkumů Nadace České spořitelny a agentury Ipsos sice 95 procent rodičů považuje finanční gramotnost za klíčovou součást vzdělání, ale 77 procent mladých Čechů ve věku 15 až 25 let svou schopnost hospodařit nepovažuje za vysokou.
Digitální technologie navíc vytvořily mezi světem dětí a dospělých nebezpečnou propast. Nejnovější data průzkumu zaměřeného na digitální peněženky ukazují výrazný paradox: celých 90 procent rodičů věří, že by bezpečně rozpoznalo online finanční podvod. Zároveň však 74 procent z nich vůbec netuší, kdo je to „finfluencer“ – tedy internetový tvůrce nabízející finanční a investiční rady. Přitom sociální sítě podle rodičů přímo ovlivňují finanční rozhodování každého třetího dítěte.
„Peníze přestaly v peněženkách fyzicky šustit. Pro děti se staly neviditelným číslem na displeji telefonu, herní měnou nebo rychlým pípnutím platebního terminálu,“ vysvětluje Hubáček. Následky jsou přímé: téměř čtvrtina rodičů už zjistila, že jejich potomek utratil peníze na internetu bez jejich vědomí. U středoškoláků je to dokonce 34 procent – a plných 40 procent jejich rodičů přitom nemá pro online útraty nastavená vůbec žádná pravidla.
Od tabule k didaktickému designu
Aby Skoala neskončila v šuplíku jako další nepoužívaná digitální pomůcka, postavil ji tým kolem Davida Hubáčka na intenzivní práci přímo ve třídách. Na vývoji se podílelo 210 lidí, kteří strávili 3 780 minut testováním v lavicích. Do vzniku se zapojil stálý panel pedagogů z více než čtyřiceti škol i dětský poradní sbor složený ze žáků od 8 do 19 let. Ti dohlíželi na to, aby videa, herní mechanismy a simulace nebyly trapné ani odtržené od jejich světa.
Platforma dnes nabízí na 150 hodin hotových výukových materiálů, které odpovídají oficiálním rámcovým vzdělávacím programům i standardům OECD. Děti se v nich učí číst položky na výplatní pásce, zjišťují, co reálně znamená hrubá a čistá mzda, nebo si nanečisto zkoušejí reklamovat vadné zboží z pochybného e-shopu.
Skoala přitom neslouží jen žákům jako herní zóna, ale funguje především jako každodenní podpora pro samotné pedagogy. Nabízí jim kompletní plány vyučovacích hodin na jedno kliknutí, návodné metodiky, odborné články i pravidelné webináře. Učitel tak nemusí po večerech složitě dohledávat aktuální data a v hodinách se cítí jistěji bez ohledu na to, zda učí matematiku, občanku nebo dějepis.
Peníze přestaly v peněženkách fyzicky šustit. Pro děti se staly neviditelným číslem na displeji telefonu.
Z interních dat díky tomu vyplývá, že se 98 procent pedagogů cítí díky metodikám při výuce jistěji a 56 procent z nich se tématu věnuje častěji než dříve.
Investice za 170 milionů korun
Za celým programem stojí Nadace České spořitelny, která patří k největším soukromým dárcům v tuzemském vzdělávání – za 24 let fungování vložila do rozvoje společnosti přes miliardu korun. Jen mezi lety 2020 a 2025 poslala do modernizace českého školství 770 milionů korun. Právě z těchto prostředků dlouhodobě financuje klíčové systémové iniciativy a organizace jako Učitel naživo, Eduzměna, Začít spolu či Platformu pro včasnou péči, podílela se na tvorbě kompetenčního rámce pro ředitele i učitele.
Celková investice do vývoje a rozvoje samotné platformy Skoala dosahuje do roku 2026 výše 170 milionů korun. Podle Davida Hubáčka však cílem není budovat uzavřený svět jedné nadace, ale posunout celou oblast finančního vzdělávání. Nadace proto vedle Skoaly ročně investuje přibližně šest milionů korun přímo do specializovaných partnerských organizací, jako jsou Nekrachni, Institut prevence a řešení předlužení nebo Metodica, která každoročně zapojuje přes 100 tisíc dětí do celostátní soutěže finanční gramotnosti.
Cíl nadace je přitom podle Hubáčka vyčíslen konkrétním záměrem: připravit na reálný život rovný jeden milion dětí. „Finanční gramotnost pro nás není cíl sám o sobě, ale nástroj osobní svobody a dlouhodobé společenské odolnosti,“ říká David Hubáček. „Pokud mladý člověk opustí školu s vědomím, jakou hodnotu má lidská práce, co obnáší dluh a jak nenechat manipulovat svými emocemi při placení na internetu, vstupuje do dospělosti s obrovskou výhodou. A to je investice, která se celé zemi vrátí,“ uzavírá.
