Za patnáct vítězství v minulé sezóně F1 si měl Max Verstappen přijít v přepočtu na zhruba čtvrt miliardy korun. A do toho ještě vydělal peníze ze smluv, které má uzavřené se sponzory. Po finanční stránce se tak mistr světa v královské disciplíně motorsportu patrně nemá špatně, i přesto si ale – podobně jako jiní úspěšní sportovci – chtěl rozjet vlastní byznys. Vidle mu však do podnikání hodil obr na poli se sportovním vybavením, firma Nike. Nesouhlasila totiž s názvem, který si hvězdný závodník pro svou novou společnost vybral.

Max Verstappen už v minulosti naznačil, že po vypršení smlouvy se stájí Red Bull Racing, kterou má podepsanou do roku 2028, by se rád od formule 1 vzdálil a zkoušel jiné závodní výzvy. Dvojnásobný mistr světa tak už ve svých pětadvaceti letech zvládne myslet na vzdálenější budoucnost a střádat si plány, co bude dělat. Jedním z nich bylo i založení vlastní firmy, přesněji řečeno módní značky. A svůj sen pomalu posouval kupředu.

Vedle oboru, ve kterém by belgicko-nizozemský závodník podnikal, už měl vymyšlen i název – Max 1. Jednoduché, tematické, snadno zapamatovatelné a dobře znějící. Jeho tým proto poslal žádost úřadu pro duševní vlastnictví v zemích Beneluxu s cílem na pojmenování vznikající firmy získat ochrannou známku. V tom se ale do hry vložila americká společnost Nike, která předložila hned několik bodů, proč by to nemělo projít.

Pro Nike má označení Max skoro posvátnou hodnotu. Od konce osmdesátých let ho totiž používá pro kolekci tenisek Air Max, která patří mezi jeho nejúspěšnější řady v historii. S prvním modelem, jenž byl vybaven dnes už ikonickou vzduchovou bublinou v oblasti paty, přišla již v roce 1987, aby na něj postupem let navazovala dalšími páry, které si získaly popularitu po celém světě. Jde o jednu z nejproslavenějších kolekcí planety.

Foto: Sam Deng/Flickr

Původní model Air Max 1 od Nike

Nike mělo proto stejnému úřadu zaslat zprávu, ve které vyjádřilo nesouhlas s udělením ochranné známky na název nové Verstappenovy firmy a žádalo o prošetření. Věhlasné sportovní firmě se nelíbilo, že ačkoliv je slovo Max použito v jiném významu, až příliš by to napodobovalo její kolekci bot. „V namítaných ochranných známkách mají prvky Air a Max v celkovém dojmu stejnou váhu,“ uvádí se ve zprávě.

Úřad pro duševní vlastnictví proto vyhodnotil, že existuje nebezpečí záměny v tom smyslu, že se veřejnost může – zjednodušeně řečeno – domnívat, že jde o produkty jedné firmy. „Vzhledem k tomu, že v oděvním odvětví je běžnou praxí, že stejná ochranná známka je konfigurována různými způsoby, může se relevantní veřejnost rovněž domnívat, že napadené označení je podochrannou známkou namítajícího, tedy Nike,“ píše se dál.

A byť Verstappenův tým proti tomuto rozhodnutí vznesl písemnou námitku, úřad, který zajišťuje ochranné známky mimo jiné v Nizozemsku, kde by firma byla založena, se postavil na stranu Nike. Název Max 1 tak nemůže být využíván pro produkci oblečení, pokud by ho však Verstappen chtěl používat pro označení blíže nespecifikovaných „služeb“, tam vše vypadá v pořádku – proti této registraci Nike nic nenamítalo.

Ve skoro stejné době se s podobnou situací střetl i jeden z hlavních konkurentů Nike, německá společnost Adidas, která podala žádost o zrušení registrace ochranné známky na tři pruhy, již americkému patentovému úřadu poslala nadace Black Lives Matter. Jak ale pro CzechCrunch potvrdila právnička, z několika důvodů nemohla sportovní firma uspět. Ještě před rozuzlením ovšem Adidas požádal o stažení své původní žádosti.