Pokračování ikony dobrodružného žánru a jedné z nejznámějších filmových sérií vůbec mělo být sázkou na jistotu, což je ostatně primární modus operandi současného Hollywoodu. Disney proto do projektu vložilo na 300 milionů dolarů, čímž se z nového snímku Indiana Jones a nástroj osudu stal jeden z nejdražších vůbec. Po premiérovém víkendu to ale vypadá, že nebude snadné peníze vydělat zpět.

Už před několika týdny se ve filmových médiích objevily projekce analytiků, podle kterých měla novinka v amerických kinech za první víkend vydělat kolem 60 milionů dolarů, což je na titul podobného formátu poměrně málo. Nyní se předpovědi přesně vyplnily, skutečné číslo je stejné – a diskutuje se o tom, zda má Indiana Jones a nástroj osudu vůbec šanci se z prodeje lístků do kin zaplatit.

Příliš mu v tom nepomohou ani čísla ze zbytku světa. Zde dobrodružný blockbuster dosáhl na 70 milionů dolarů, což globální příjmy přivádí ke 130 milionům dolarů, respektive 2,8 miliardy korun. V Česku se na film přišlo podívat 63 tisíc diváků, kteří za lístky do kina utratili 11,5 milionu korun. To představuje poměrně dobrý start. Tedy lepší, než měl předchozí Indiana Jones a království křišťálové lebky. V globálním měřítku to filmu nicméně příliš nepomohlo.

Pro srovnání: v těch nejdůležitějších statistikách nový Indiana Jones ani zdaleka nedosáhl na příjmy předchozího snímku. Ten v roce 2008 za premiérový víkend vydělal 101 milionů dolarů na domácím trhu a přes 272 milionů dolarů celosvětově. Lepší start než Indiana Jones a nástroj osudu zaznamenal i o kus levnější Solo: A Star Wars Story (84 milionů dolarů v Spojených státech), nechvalně známý jako propadák. A letos ho dokonce překonal i sedmý díl ze série Transformers s podtitulem Probuzení monster (61 milionů ve Spojených státech), který vyšel asi před měsícem.

Foto: Falcon

Indiana se v novince vydává vstříc dobrodružství s kmotřenkou Helenou

Ačkoliv existuje možnost, že oblíbený dobrodruh bude mít dlouhé nohy a bude v kinech postupně vydělávat delší dobu, v následujících týdnech ho čeká poměrně tvrdá konkurence. Už příští týden na velká plátna vstupuje Mission: Impossible Odplata – První část a o další týden později Oppenheimer. V obou případech jde o filmy, které míří na podobné publikum.

Pátému Indianu Jonesovi, jehož příjmy jsou samy o sobě zklamáním, ještě přitěžuje obří rozpočet. Internetem nějakou dobu koluje neoficiální, ale za důvěryhodné považované číslo 295 milionů dolarů, které vychází z nákladné produkce během covidu a vysokých odměn pro Harrisona Forda, režiséra Jamese Mangolda či producenta Stevena Spielberga. Server Deadline ovšem s odkazem na anonymní vlastní zdroj zmiňuje rozpočet přesahující 300 milionů dolarů. To by novinku zařadilo mezi desítku nejdražších filmů všech dob.

Vzhledem k tomu, o jak legendární sérii se jedná, přitom nemusí jít nutně o iracionální částku. Indiana Jones a nástroj osudu po více než čtyřiceti letech uzavírá příběh, který z Forda učinil hollywoodskou hvězdu toho největšího kalibru – a jako takový se snaží dobrodruhovu kariéru velkolepě shrnout. Na začátku se vydává do Jonesových mladších let za druhé světové války, načež poskočí na konec šedesátých let, kdy se archeolog stáhnul do ústraní. Nová hrozba ho ale přinutí ještě naposledy vzít do ruky laso a na hlavu dát ikonický klobouk, než se s publikem se slzou v oku skutečně rozloučí.

Velká světová premiéra, která se odehrála v květnu na festivalu v Cannes, ale nedopadla tak docela podle představ. Kritici očekávanému filmu okamžitě přidělili průměrná hodnocení a označení stravitelného, ale zapomenutelného blockbusteru s nedostatkem tvůrčí invence. Disney rozhodnutím pustit novinku prvním divákům s velkým předstihem zariskovalo – a vymstilo se mu to.

Pozdější novinářské recenze a první ohlasy publika jsou k Indymu výrazně shovívavější – udělují mu vyšší hodnocení než nepopulárnímu Království křišťálové lebky. Mnozí jsou zcela spokojení. Výrazná změna obecného narativu se nicméně nekoná.

Recenze jsou navíc jen částí důvodu, proč se široké publikum vydá, či nevydá do kin. Stačí se podívat na ostře kritizované, ale obrovsky výdělečné tituly jako Rychle a zběsile, Jurský svět nebo Super Mario Bros. ve filmu. Nový Indiana Jones pravděpodobně narazil také kvůli nedostatečnému zájmu mladších diváků, kteří k franšíze z osmdesátých let nemají příliš silný vztah. Právě to ukázaly průzkumy prováděné standardně před vydáním filmů, v nichž mladší diváci dali novince nižší pravděpodobnost zhlédnutí v kině než ti starší.

Prozatímní neúspěch Indiana Jonese přímo navazuje na dva velké propadáky z Hollywoodu. V polovině června do kin dorazil superhrdinský The Flash, který přes rozsáhlou reklamní kampaň a ucházející ohlasy dosáhl jen na slabé premiérové příjmy, následované značným mezitýdenním propadem. Ve stejné době na velkém plátně představil svoji novinku i Pixar s Mezi živly. Vcelku kladně hodnocený snímek za 200 milionů dolarů dosud vydělal jen 191 milionů dolarů, tedy ani polovinu toho, co potřebuje k ziskovosti.