Psal se 12. duben 2019, kdy Izrael prožíval den plný národní hrdosti. Právě v tento den totiž k Měsíci dorazila sonda Berešit a pokusila se na něm přistát. Pokud by se jí to podařilo, byl by po vesmírných velikánech USA, Číně a Rusku teprve čtvrtým národem na světě s tímto prvenstvím. Berešit bohužel přistání nezvládl, ale pro devítimilionový národ to byl přesto obří úspěch, z něhož těží doteď. CzechCrunch hovořil se šéfem univerzitního spin-offu a neziskové organizace SpaceIL, jež za misí stojí, o dalších plánech.

Do pozice generálního ředitele byl rok po částečně neúspěšné misi nasazen generálporučík ve výslužbě Šimon Sarid. Předtím strávil osmadvacet let v Izraelském letectvu a v posledních letech se věnoval zejména bezpilotním letounům. Po odchodu z letectva se stejné oblasti věnoval v soukromém sektoru a stojí například za vývojem ikonického bezpilotního letounu Elbit Hermes 900. Nedávno také vystoupil na bratislavské vesmírné konferenci Výťah Conf.

Teď má před sebou docela jiný cíl – pokusit se dobýt Měsíc znovu. „Technicky vzato jsme na Měsíci přistáli, jen ne tak, jak bychom si představovali. Byl to z 99,5 procenta úspěch,“ říká Sarid v rozhovoru pro CzechCrunch. Cílem další mise je dále především inspirovat, přípravy se ale i tak potýkají s několika technickými výzvami.

Vidíte zpětně Berešit 1 jako úspěch, i když se přistání nepovedlo?
Dostat se na povrch Měsíce je nesmírně náročné. Před SpaceIL to dokázali jen Američané, Číňané a Rusové. Technicky vzato jsme na Měsíci přistáli, jen ne tak, jak bychom si představovali. Byl to z 99,5 procenta úspěch. Když se zeptáte inženýrů v našem týmu, řeknou vám, že jsme úspěšně zvládli všechny předchozí fáze letu – oddělení, vstupní zážeh, zachycení Měsíce a tak podobně. Ale ne všechny. Vyskytl se problém s přistávacími mechanismy, který se nám nepodařilo včas překonat, ale přistáli jsme.

Chvilku poté, co skončila mise Berešit 1, SpaceIL tvrdilo, že už se k Měsíci nevrátí. Co se změnilo? Uvažovali jste i o jiných cílech pro Berešit 2?
Dilema spíš spočívalo v tom, jestli vůbec dělat druhou misi, než že by nebyl jasný cíl. Už na tom se ne všichni shodli. Hlavní sponzor, který zafinancoval přibližně z poloviny první misi, se nejdříve zdráhal, ale nakonec i on se nadchnul. Cílem tak zůstává Měsíc.

Minule bylo cílem zkrátka přistát. Půjde Berešit 2 o něco dále ve svých snahách?
Abych na tohle mohl odpovědět, je třeba v první řadě připomenout, že SpaceIL není komerční firma, nevyrábíme jednotlivé komponenty sondy, to proto, aby nebyla příliš drahá. Smyslem SpaceIL je primárně inspirovat generace školáků, studentů, rodin, aby se zajímali o vědu, technologie, inženýring, matematiku a speciálně pak vesmír. V případě Berešit 1 se to povedlo – z projektu, který začal na soutěži Google Lunar XPrize, se stal národní fenomén, což nebyl plán. Vytvořili jsme takový „Apollo efekt“ v malém, podobně, jako se to povedlo ve Spojených státech v 60. letech.

I v případě další mise jsme tak chtěli vybrat misi, která je z hlediska kapacit a schopností země téměř nemožná, aby mohla inspirovat. Berešit 2 budou prakticky tři sondy v jednom. V první řadě orbitr, který zůstane na oběžné dráze Měsíce, a následně dvě sondy, které přistanou na povrchu. Každá na opačné straně Měsíce, což je design mise, který nemá obdoby.

Je i tři roky po misi ten zmíněný „Apollo efekt“ v izraelské společnosti cítit?
Pořád je tady. Když teď svým přátelům říkám, že pracuji na Berešitu, všichni ví, o co jde. Sami od sebe mi lidé vypráví, kde byli a co dělali v den přistání a jak jejich děti plakaly, když se to přistání nepovedlo. Lidé si to stále pamatují.

Takový zdroj národní hrdosti, že?
Určitě. Víte, dostat se na Měsíc, to není jako poslat na nízkou oběžnou dráhu cubesat (malý satelit ve tvaru krychle, zpravidla o hraně 30 centimetrů – pozn. red.), to dnes může udělat každá střední škola nebo univerzita, protože náklady se výrazně snížily. Tady se bavíme o hlubokém vesmíru, kam se zatím dostaly jen světové velmoci. Navíc přistát na Měsíci je o dost náročnější, než ho jen obíhat. Když jsme se bavili o nápadech na misi Berešit 2, jeden z nápadů byl Mars. To je ale dlouhá cesta, nejméně sedm měsíců, a pokud nejste Čína nebo USA, prakticky tam nejde přistát. A vytvořit jen orbitr by nebyla dostatečně velká výzva.

Nicméně na Měsíc je teď upřená docela velká pozornost. Hodně se na něj zaměřuje Čína, brzo odstartuje i americký program Artemis. Je tedy pro relativně malý izraelský projekt v tomhle případě místo?
Jistě je, protože záleží na tom, co je primární cíl mise. A v našem případě je to inspirace a vzdělávání. Chceme z nové družice udělat věc, na kterou se budou moci připojit školáci z celého světa a sledovat nebo dokonce ovládat ji. Jiné země, nejen Izrael, tak mohou chápat Berešit jako platformu na popularizaci vědy.

Jiné státy se tedy mohou zapojit?
Ano, otevřeli jsme Berešit 2 jako mezinárodní projekt, takže se na něm podílí i další kosmické agentury, jako americká NASA nebo německá DSA. Zejména co se týče vědeckých kapacit a experimentů.

Nicméně o jiných destinacích než Měsíci jste vůbec neuvažovali, i když jste vyloučili Mars? Máme ve Sluneční soustavě ostatně třeba celou řadu asteroidů nebo zajímavé měsíce Jupiteru…
Neděláme primárně vědeckou misi, takže na to bychom neměli zdroje. Snažíme se skutečně zaměřit na popularizační stránku vesmíru, protože ji musíme přiblížit školákům. To je pro nás cílová skupina. Pokud by se tam chtěli vydat nějací astronomové a astrofyzikové, přejeme jim hodně štěstí, ale není to něco, co bychom chtěli uskutečnit

A i kdyby, dostali bychom se jen na orbit, my chceme přistát. Další planety v naší sluneční soustavě nejsou vhodné na přistání. V něčem je Měsíc dokonce náročnější než Mars, protože nemá atmosféru, a tak zde teploty sahají od velmi nízkých až po velmi vysoké. Letět na Měsíc je velmi obtížné, ale mohl by být výchozím bodem na cestě k Marsu a dalším místům.

Jaké technické výzvy tedy v rámci budoucí mise řešíte?
Dva zmíněné landery přistanou a jejich mise skončí relativně rychle. Aktuálně se tak zaměřujeme na celou řadu problémů spojených s orbitrem. Berešit 1 byl původně designovaný na přežití v rámci několika týdnů, kdežto orbitr Berešitu 2 bude mít za cíl vydržet až pět let. Zaprvé je tu problém s radiací, protože ta techniku může zásadně poškodit. Zadruhé pak problém s něčím, čemu říkáme dlouhý úplněk. Není ani tak problém s cyklem, kdy orbitr bude z každých dvou hodin a čtyřiceti minut bez slunečních paprsků, tedy bez sluneční energie. Problém jsou zatím případy, kdy se dvakrát ročně dostane Země mezi Slunce a Měsíc – a v tom případě budeme bez paprsků čtyři až pět hodin.

Jak daleko jsou přípravy na Berešit 2?
Původně jsme chtěli startovat na konci roku 2024, ale zejména kvůli dodacím dobám některých součástek jsme museli start posunout na rok 2025. Jsme v designové fázi, takže postupně součástky nakupujeme, abychom byli včas připraveni. Blížíme se k fázi, kdy finální design otestujeme, takzvané CDR neboli Critial Design Review.

V loňském roce se SpaceIL podařilo získat finanční prostředky ve výši 70 milionů dolarů, ale rozpočet na první misi byl asi 100 milionů. Bude to stačit, nebo hledáte další zdroje?
Z těchto 70 se mezitím stalo 90, které už jsou přislíbené našimi dárci – filantropy a částečně i vládou. Naším cílem bylo udržet Berešit 2 ve stejném rozpočtu jako Berešit 1. To se ukázalo jako velmi náročné, protože mluvíme o třech kosmických sondách. Takže náš plánovaný rozpočet je v této fázi asi 110 milionů dolarů. V této fázi jsme tedy zafinancováni zhruba z 85 procent a další peníze budeme získávat v průběhu projektu.