Jak udržet zisk, když se všechno kolem mění? Firmy musí nasadit digitální technologie a inovovat
Ředitel strategických inovací Trasku Jan Antoš popisuje, co musí firmy udělat, aby přečkaly nejistou dobu a vyšly z ní silnější.
Jan Antoš, výkonný ředitel pro strategické inovace v Trasku
Dynamika změn, které ve světovém byznysu způsobuje pandemie, válka na Ukrajině a přerušení dodavatelských řetězců, je nevídaná. Lídři velkých firem jako by řídili kamion na silnici plné zatáček skrytých v mlze. V okamžiku, kdy nevidíme jasně dopředu, je při řízení auta i firmy nejdůležitější rychle reagovat a držet se v bezpečí. K posílení těchto schopností by měli směřovat velcí byznysoví hráči. Už jste slyšeli o hyperautomatizaci?
Nasadit digitální technologie a inovovat, to je podle ředitele strategických inovací tuzemské společnosti Trask Jana Antoše klíč k přežití. Na konferenci Trask Future Insight proto představil trendy, které i ze současné situace dělají příležitost pro další růst. Teď je podrobně představuje v komentáři pro CzechCrunch.
***
Loni byl dobrý rok. Ten letošní může být taky
Navzdory koronaviru vykázaly firmy v roce 2021 nebývale vysoké marže. Udržet je na podobné výši letos nebude snadné. Zisk navíc požírá rekordní míra inflace. Běžnou odpovědí firem v podobné situaci bývá zvýšení cen. Jsou tu ale další, možná lepší možnosti. Nejdůležitější z nich jsou optimalizace nákladů, zvýšení produktivity a efektivity.
Velkou pomocí pro to může být hyperautomatizace – strojové zpracování těch procesů, o kterých jsme mysleli, že strojově zpracovat nejdou. Čeho se týká? Například obrovského množství nestrukturovaných dat, které firmy produkují a nijak s nimi dál nenakládají. Taková data jsou v podstatě všude, jde o e-maily, smlouvy, hovory nebo data z webu. Jejich analýzou můžeme najít spoustu nových způsobů, jak dělat věci automaticky.
Zatímco dnes digitalizujeme procesy uvnitř firem, zanedlouho budeme automatizovat celý byznys. Produkty se začnou samy upravovat podle zákazníků, ekonomika bude programovatelná, novými klienty firem se stanou stroje – machine customers.
Už dnes si dokáže tiskárna od HP sama objednat inkoust, který jí dochází. A není daleko doba, kdy si samohybný taxík od Googlu sám nakoupí benzín či elektřinu na provoz, sám zaplatí parkování a mýto a sám zajede do servisu. Do jakého? Na to budou muset najít odpověď úplně nové nástroje, protože pomocí klasického marketingu auto nepřemluvíte.
A abychom nezapomněli na zvyšování cen – i to jde dělat chytře. Analytika už dnes začíná pomáhat s personalizací cen tak, abychom zákazníkovi dali produkt nebo službu přesně za tolik, kolik je ochotný zaplatit právě v této konkrétní chvíli. Je k tomu samozřejmě potřeba datové modelování a analýza v reálném čase, nikoliv běžné porovnávání s konkurencí jednou za rok.
Lidé chtějí jiné věci než dřív. Třeba digihalenku
Pandemie, lockdowny a práce z domova změnily očekávání, která mají lidé od značek. Řada firem mění své služby tak, aby lépe vyhovovaly novému nastavení. Digitální prodejna COOP v jižních Čechách je přes den normálním obchodem a v noci funguje jako velký automat na potraviny.
Aplikace Strava zase umožňuje závodit běžcům na jedné trase, i když se na ní kvůli obavám z větších skupin nemohou shromáždit v jeden čas. Z tradičního rozdělení produktů na ty, které fungují buď digitálně, nebo fyzicky, se byznys postupně vymaňuje a objevuje nové tvůrčí cesty, jak a co prodávat.
Trask
Jedním z příkladů nového trhu je třeba digitální oblečení. Fakt, že řada zákazníků kupuje nové outfity hlavně proto, aby se s nimi mohli pochlubit na sociálních sítích, inspiroval módní tvůrce k novému druhu obchodu. Nabízejí digitální šaty a doplňky, které se vyrenderují na vaši fotku. Vy ji pak můžete ukázat třeba na Instagramu. Digitální oblečení je přitom paradoxně dražší než to skutečné.
Nové cesty, jimiž byznys plní nové potřeby svých klientů, se vynořují v mnoha oborech a po celém světě. I velké firmy proto musejí o svém portfoliu přemýšlet inovativně a nebát se testovat nové možnosti.
Naberte programátory z Afriky. Ti vaši odejdou do USA
Zásadním problémem, který řeší velcí zaměstnavatelé, je proměna pracovních potřeb a návyků lidí. I kvůli nim si dnes každý třetí zaměstnaný člověk více či méně otevřeně hledá novou práci.
Firmy zavádějí a odteď už napořád budou mít ve svých IT rozpočtech kapitolu pro udržení dobré zaměstnanecké zkušenosti. Kvalitních lidí je málo a jsou čím dál zvyklejší na to, že si je společnosti předcházejí. S příchodem práce odkudkoliv se u nejžádanějších profesí brzy stanou běžným standardem mezinárodní týmy pracující klidně přes oceán. Konkurentem českých zaměstnavatelů se stanou zaměstnavatelé z USA, Kanady nebo třeba Portugalska. Na druhou stranu i české firmy budou moci část potřebných kapacit naplnit lidmi z ciziny.
Měnících se pracovních standardů začínají využívat poskytovatelé služeb. Na Madeiře vznikla vesnice pro diginomády s veškerou potřebnou infrastrukturou a pohodlím. Starbucks vzkazuje lidem pracujícím na dálku, že můžou přijít do jeho kaváren a udělat si v nich digitální kancelář, i když si nic neobjednají. Uvažování, které dokáže rychle integrovat změny ve společnosti, tak může podpořit nový úspěch i u tradičních značek.
Za chvilku bude ajťák každý. I Stáňa z marketingu
Trendem, který s rozvojem digitalizace ve všech odvětvích byznysu nabírá na síle, je demokratizace IT. Vytvářet jednodušší IT řešení bude v korporacích čím dál víc lidí, tato práce nezůstane ani zdaleka omezena na technologická oddělení. Základní znalost programování a jeho zákonitostí se postupně stane stejně běžnou kompetencí, jako je čtení a psaní. Pro usnadnění tvorby podobných řešení už vznikají speciální prostředí, jako jsou Microsoft Power Apps a další low-code a no-code platformy pro tvorbu mobilních aplikací.
Ve firmách a jejich pracovních inzerátech se postupně objevují pozice, které se obecně dají popsat pojmem byznys technolog. Jde o lidi, kteří mají svou konkrétní odbornost, ať už ve financích, obchodu, HR nebo třeba marketingu. Zároveň ale dokážou pracovat s technologiemi na základní až středně pokročilé úrovni.
Tento vývoj s sebou samozřejmě nese i nebezpečí. Ve firmách hrozí exploze shadow IT, kdy budou mnohé aplikace partyzánsky vytvářet lidé v různých odděleních, aniž by je sladili s firemními systémy. Proto se zásadně mění i role korporátních CIO, tedy IT ředitelů, kteří budou koordinovat mnohem širší prostředí než jen vlastní technologickou divizi.
Chovejme se jako pod útokem. Důvěra je pryč
Jednou z nejdůležitějších potřeb firem je v nové geopolitické realitě a v dobách práce odkudkoliv ochrana vlastních IT systémů a dat. Míru jejich zabezpečení je nutné kvůli novým a rostoucím hrozbám zásadně zvýšit. Odborníci na kyberbezpečnost doporučují zavést takzvanou zero trust security. Nahradit implicitní důvěru ve vlastní zařízení, připojená odkudkoliv, posouzením každého konkrétního případu kontaktu se sdílenými daty.
Firmy by se měly začít chovat, jako by byly pod permanentním útokem a jako by jejich síť už byla kompromitována. Napadena hackerem, který se prolomil dovnitř a pohybuje se tam. Cílem podobných opatření je zpomalit případného útočníka a zamezit širokým škodám.
Nad všemi trendy a novými způsoby fungování stojí otázka, co je pro firmy nejdůležitějším cílem. Šéfové korporací oslovení výzkumem společnosti Gartner své priority proti předchozím letům mění. Zásadním úkolem byznysu je pro ně samozřejmě stále vykazovat zisk. Další cíle si ale výrazně proházely pořadí.
Největší skok v prioritách firem zaznamenala starost o životní prostředí.
Obecnou optimalizaci produktivity nahradil rozvoj technologií – lídři firem si uvědomují, že díky němu bude optimalizace nejefektivnější. A největší skok v prioritách firem zaznamenala starost o životní prostředí.
ESG projekty už zdaleka neznamenají jen šetření benzínem a papírem. Jde o hloubkovou změnu byznysu a zavedení trvale udržitelného přístupu, který místo omezení přináší nové příležitosti – jako když ČEZ rozjede obchod s fotovoltaickými elektrárnami a battery boxy. ESG projekty navíc k firmám prokazatelně přitahují investory.
Svět, ve kterém se velké společnosti pohybují, se mění rychleji než v dřívějších obdobích. Přesné kontury budoucnosti se ztrácejí v mlze. I tato zkušenost nás ale může posílit. Digitální transformace se z diferenciátoru, jenž rozlišoval inovátory od tradičnějších hráčů, stala nutností pro každého. Dokážeme-li adaptovat moderní technologie, automatizovat a přizpůsobit se nové situaci, míříme k úspěchu.
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.