Internetový podnikatel a zkušený investor Jan Barta rozvlnil klidné vody českého byznysu – odhodlal se totiž k unikátnímu kroku a zveřejnil, kolik zaplatil jako fyzická osoba na daních. A mnoha lidem tím vyrazil dech, protože se dostal do desítky největších plátců, a to jak fyzických, tak hlavně právnických osob. A daleko, daleko za sebou nechal Agrofert a Andreje Babiše, který jeho krok svými výroky vyprovokoval.

Na to, že zanedlouho čtyřicetiletý Barta za rok 2023 uhradil státu 1,7 miliardy korun, upozornil jako první server MotejlekSkocdopole.com. „Ozval se mi a já potvrdil, které to umístění jsem já,“ popsal pro CzechCrunch Barta, jak se jeho jméno dostalo na veřejnost. Data od finančního úřadu jsou totiž standardně anonymizovaná, pokud dané osoby (ty fyzické i právnické) nesouhlasí se ztotožněním.

V tabulce za rok 2023 – novější údaje nejsou k dispozici, neboť termín pro daňové přiznání za loňský rok ještě nenastal – je Barta celkově desátý. První je ČEZ, druhá Škoda Auto, ale za ním jsou například banky UniCredit, Moneta, J&T Banka, ČSOB nebo Plzeňský prazdroj. O tom, že by Bartovo daňové přiznání bylo podobně impozantní za rok 2024, má ale on sám pochybnosti. „To asi ne,“ odpověděl na dotaz, zda bude odvádět podobnou sumu. Za rok 2022 na daních zaplatil přes 300 milionů. Výrazně vyšší daně za rok 2023 budou pravděpodobně souviset s děním na burzách, kde je Barta hodně aktivní.

Agrofert Andreje Babiše není ani v první dvacítce a jelikož mu prudce poklesla ziskovost v posledních letech, bude i přes stamiliardové obraty mít násobně menší daně než Barta. Kolik platí Andrej Babiš jako fyzická osoba, není sice známo, ale v minulosti na sebe upozornil tím, že například využil účetního triku spojeného s emisí korunových dluhopisů, aby si výrazně snížil vlastní zdanění.

A právě šéf hnutí Ano to celé vyprovokoval, když během únorové sněmovní schůze, kde se řešilo zvýšení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média, zaútočil mimo jiné na Bartu a jeho byznysového souputníka Dušana Šenkypla. Označil je za podnikatele, kteří údajně skrytě lobbují za Českou televizi a naznačil, že jsou vlastně nepřáteli země.

„No a taky se — obzvlášť mě osobně — velmi dotýká, že se ve svém projevu nějak snažíte naznačit, že vlastně neplatím daně. Tak bych vám jenom chtěl říct, že jsem za posledních pět let na dani z příjmu fyzických osob zaplatil dvě miliardy korun, což je částka, ze které mohl stát pomoci neuvěřitelnému počtu samoživitelek, postavit středně velkou novou nemocnici nebo dvacet pěkných škol,“ odpověděl tehdy Barta expremiérovi na sociální síti X.

Nynější zveřejnění přesnějších čísel je dozvukem právě tohoto sporu. „Asi to souviselo s útokem od Babiše,“ řekl Barta pro CzechCrunch. Je paradoxní, že s Babišem on i Šenkypl v minulosti tak špatné vztahy neměli, byť byli vždy na opačných politických stranách – v době covidové pandemie Babišově vládě oba osobně pomáhali řešit digitalizaci a bojovat s dopady nemoci na ekonomiku a chod státu.

Další jména byznysmenů, které Babiš vtáhl do svých politických her, jsou například Petr Borkovec ze skupiny Partners, Martin Hájek z Livesportu, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Libor Winkler z RSJ, Martin Vohánka z Eurowagu nebo Václav Muchna a jeho Y Soft. Tyto mimořádně úspěšné zástupce nové ekonomiky označil například za globalistické podnikatele.