Výrobci i uživatelé se rádi tváří, že tablety jsou fascinující fúzí přenositelnosti a produktivity. Ale všichni tak nějak tušíme, že jejich primární použití je pro válení se v posteli a sledování čtvrté řady Stranger Things. Samozřejmě v kuse a bez přestávek. A zrovna pro tento zcela teoretický příklad absolutně nezaložený na žádné osobní zkušenosti nikoho z redakce by se docela hodil nový Vivobook 13 Slate OLED od Asusu. Má totiž v názvu zmiňovaný a velice pěkný OLED displej, který jsme stále ještě zvyklí vídat spíš u televizí. Ale má také pár věcí, které nás úplně nenadchly.

Už dříve jsme z portfolia Asusu vyzkoušeli herní tablet, ke kterému můžete připojit externí grafickou kartu. Anebo notebook se sekundární obrazovkou, na které si při práci pustíte třeba videohovor i videohru. Případně stroj pro současné sledování AZ kvízu a hraní Doomu. Tentokrát jsme z produktů tchaj-wanského výrobce otestovali kombinaci notebooku a tabletu s názvem Vivobook 13 Slate OLED. A to rovnou ve dvou speciálních edicích.

Ta první se nese v korýším duchu britského umělce Philipa Colberta, jehož velice výrazným výtvarnickým podpisem je kreslená postavička humra. Druhé pak vtiskl jedinečnou tvář kalifornský kreslíř psychedelických komiksových výjevů Steven Harrington. Kolik fanoušků oba umělci mají v Česku, to si netroufneme ani odhadovat. I bez mučení klepetem se přiznáme, že v redakci jsme je neznali.

Netřeba chodit kolem horké kaše, odpověď na to, jestli jsou tyhle Vivobooky pro vás, je doslova záležitostí prvního pohledu. Jste-li introvert, pro kterého je i sebemenší logo na těle notebooku odsouzeníhodným zločinem proti bontonu, tak pro vás následující řádky a fotografie budou praktickým cvičením masochismu. Jenže ne každý je zapšklý bručoun tak konzervativní. A pro veselejší povahy už třeba kryt na tablet s motivem kreslených vajíček nebo s figurkou humra zní celkem zajímavě.

Foto: CzechCrunch

Komiksy, vajíčka i humr. Designové edice Vivobooku lákají nejen na OLED displej

S figurkou humra? Ano, s figurkou humra. Navíc ve slušivém obleku. Přístroj s přízviskem Philip Colbert Edition je totiž vybaven i tímto příslušenstvím. Zaprvé tedy coby ukázkou ikonické postavičky z Colbertovy tvorby, ale má i své praktické využití. Jeho klepeta totiž slouží jako stojan dotykového pera. Figurka je také neodolatelné lákadlo pro zrak všech kolemjdoucích kolegů, které pak můžete po kanceláři s plastovým humrem nahánět za pokřiku „klepy klep“ a „cvaky cvak“.

Žerty stranou (alespoň na chvilku), obě speciální edice se do své neotřelé designové stránky pouští na sto procent. Dostanete zadní kryt sloužící i jako nastavitelný stojan s motivem daného umělce. Nebo třeba podobně vyvedené ochranné pouzdro. Či přímo brašnu na pohodlnější přenášení Vivobooku. A když už si myslíte, že těch výtvarných věciček nemůže být víc, tak otevřete ještě jednu přihrádku a objevíte veselé přelepky na odnímatelnou klávesnici.

Navíc považte, že takhle silný vizuální vjem Vivobook zanechá, aniž byste ho zapnuli. A byť to, jestli tento dojem bude pozitivní, záleží čistě na vašem vkusu, zážitek z OLED obrazovky s úhlopříčkou 13,3 palce a rozlišením 1 920 × 1 080 je skvělý bez ohledu na vaše preference. Pravidelnějším čtenářům to bude znít jako nezáživné opakování – protože tyhle displeje se nám velice líbily i u dříve testovaných zařízení značky Asus – ale kontrast, černá i barevnost jsou opravdu skvělé.

Parádní podívanou tak Vivobook 13 poskytuje i bez okrasných prvků designových edic. A je stále dostatečně praktickým společníkem pro postelové či gaučové diváky. Ačkoliv od ideálních proporcí těch nejpohodlnějších a nejštíhlejších tabletů ho s rozměry 31 na 19 centimetrů, tloušťkou osmi milimetrů a hmotností 780 gramů přece jen něco málo dělí.

Luxusní humr, nebo krabí tyčinka?

Doposud to tedy zní jako chutná humří pochoutka. Obraz má vynikající, k tomu přinejmenším pro někoho velice lákavou nabídku originálních doplňků, ale pozorný čtenář titulku tuší, že testované Vivobooky mají i svá ale. To, co je na pohled krásně čerstvý a luxusní plod moře, je totiž uvnitř tak trochu náhražková krabí tyčinka. V pomazánce na chlebíčku chutná, ale v luxusní restauraci ji nečekáte.

Osm gigabajtů operační paměti a čtyřjádrový procesor Intel Pentium s frekvencí 1,1 GHz nejsou parametry, které by nahrávaly náročnějšímu používání. To nicméně od podobného přístroje snad nikdo soudný nemůže čekat. Ani se tak zařízení neprezentuje. Takže těžko Vivobooku vyčítat, že nezvládne hardwarově nenažrané herní hity. Jenže lenost se bohužel projevuje i při tom nejrutinnějším prohlížení.

Foto: Asus

Balení Vivobooku 13 Slate OLED Steven Harrington Edition

Někdo může namítnout, že těch pár zlomků sekundy navíc je v kosmickém kontextu naší reality zanedbatelná veličina. Jenže při vytažení ovládací lišty či otočení obrazu z horizontální do vertikální orientace vás prostě štvou. Anebo když vezmete z klepet humra dotykové pero a při psaní vidíte, jak jeho stopa na obrazovce opravdu velice maličko, ale přesto postřehnutelně zaostává za hrotem.

Dnes už od potenciálně přenosného zařízení prostě chcete o něco svižnější odezvu a plynulejší uživatelský zážitek. Ale je jedině férové dodat, že s podobnými neduhy se musí potýkat majitelé spousty obdobně vybavených tabletů. Možná Vivobook 13 Slate OLED tak trochu trpí na to, že vás uhrane svou obrazovkou, a proto od něj docela nespravedlivě čekáte víc. A jak se říká, každé zboží má svého kupce.

Koneckonců pro spoustu lidí budou extrovertní design a hromada příslušenství a zkrášlovadel upřímná pozitiva. Opravdu pěkný OLED displej pak nemůže opomenout ani konzervativnější uživatel. Jenže pro jiného budou tyto faktory jen krunýř, který Vivobook dává na odiv navenek. A pod ním už to tak slavné není. Zcela upřímně nás v redakci do svých klepet tak úplně nechytil. Ale na filmy – nebo na dokument o korýších – se na něm dívá velice pěkně.