Jeden bambusový kartáček nic neřeší. Podle Černého z e-shopu Econea je k udržitelnosti potřeba vzdělávat

Filip HouskaFilip Houska

econea-cco

Foto: CzechCrunch

Pavel Milan Černý z e-shopu Econea na konferenci CzechCrunch Onlajn

0Zobrazit komentáře

Ekologické, udržitelné, biodegradabilní, maximálně šetrné k přírodě. Ve firmách je dnes trendy fungovat v souladu s přírodou, ale rozhodně není pravidlem, že výrobci těchto hlášek vždy dostojí. Mnohdy jsou jen nafouknutým marketingem, který po zjištění složení produktu splaskne. To ale není případ českého e-shopu Econea, který byl udržitelný v době, kdy to ještě nebylo in, a přes svůj přístup inspiruje i ostatní.

„Udržitelnost jako pojem je často spojována se životním prostředím, ale mít udržitelný byznys, to je mnohem širší.“ Těmito slovy odstartoval spoluzakladatel e-shopu Econea Pavel Milan Černý svůj zhruba patnáctiminutový výstup na konferenci CzechCrunch Onlajn, kde jsme se právě udržitelnému byznysu spolu s ostatními hosty věnovali. A dodal, že rozhodně nejde jen o nabízený produkt.

Udržitelnost by se totiž měla v byznysové rovině ideálně propisovat do celé řady firemních oblastí. Od sortimentu přes provoz, ekonomické nastavení, firemní kulturu, vztahy vůči dodavatelům a odběratelům až po kanceláře a mindset zaměstnanců. A právě o to se Econea už téměř osm let snaží. „Nepreferujeme krátkodobý zisk nad dlouhodobým přínosem,“ doplňuje Černý.

Ačkoliv Econea nabízí výhradně ekologické produkty, které musely projít přísnými kritérii, zda opravdu ekologické jsou, Černý vidí smysl v byznysové udržitelnosti mnohem komplexněji. Jak na CzechCrunch Onlajnu vysvětluje, přemýšlí nad tím jako nad obráceným hodnotovým trojúhelníkem, přičemž každý ze tří segmentů zastupuje něco jiného.

***

Podívejte se na záznam konference CzechCrunch Onlajn, kde o udržitelné budoucnosti mluvil i Pavel Milan Černý, spoluzakladatel e-shopu s ekologickými produkty Econea.

Tou nejmenší částí je zmíněný provoz, u kterého Econea vidí mimo jiné největší negativní dopad na planetu. „Tím, že jsme e-shop, posíláme tisíce balíků měsíčně. Snažíme se ale dělat vše pro to, abychom i v tomto ohledu byli maximálně ekologičtí,“ zmiňuje spoluzakladatel obchodu a naráží na fakt, že si doteď nekoupili téměř žádnou krabici.

Naopak spolupracují s firmou, díky které mohou své produkty balit do recyklovaných krabic, jež oblepují cenově dražšími, ale šetrnějšími papírovými lepicími páskami. „Pro výplně také nepoužíváme žádné plasty. Chceme ideálně znovupoužít vše, co můžeme,“ doplňuje Černý a jen tak mimoděk dodává, že využívají pouze 100% zelenou energii a třídí odpady na jedenáct druhů.

Podle jeho propočtů každým rokem zachrání až 100 tisíc krabic, jež se nemusí znovu vyrábět, a až pět tun neplastových výplní. Tím ostatně poukazuje na to, že i malá firma může mít relativně velký vliv. Vždy je ale nutné, aby záměr pochopili i zákazníci – bez nich byznys fungovat nedokáže.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Proto se jim Econea snaží nabízet jen ověřené produkty, kde nejsou ekologické hlášky jen pro marketing, a zároveň se pokouší o edukaci a inspiraci. Prakticky tak jde o dva směry – vzhledem k tomu, že Econea dle slov Černého dělá při výběru každého produktu důkladný průzkum a pracuje i se seznamem zakázaných látek, které se v sortimentu nesmí objevit, mohou mít zákazníci jistotu, že na e-shopu nakoupí „správně“.

Mnohem důležitější část, kterou Econea reflektuje i ve svém hodnotovém trojúhelníku, je však vzdělávání. Ukázat lidem, proč být uvědomělejší k životnímu prostředí a jak toho docílit. „Koupit si jeden bambusový kartáček nebo přírodní gel na nádobí je fajn, ale nemá to takový vliv. To, co velký vliv naopak má, je posun paradigmatu a uvědomění si, že nejsme odděleni od světa kolem,“ objasňuje Černý.

***

Čím je dobré začít a co má výraznější dopad na Zemi? O co je na e-shopu Econea největší zájem a proč se chtějí stát průvodcem pro udržitelný život? To se dozvíte na konferenci CzechCrunch Onlajn o udržitelné budoucnosti, kde vedle Pavla Milana Černého vystoupili i Petr Pavlík z Rohlíku, Hana Fořtová z Frusacku nebo Lucie Mádlová z Asociace společenské odpovědnosti.

Partnerem pátého CzechCrunch Onlajnu je online supermarket Rohlik.cz, pro který je udržitelnost zásadním tématem, a to včetně kompenzace uhlíkové stopy u vlastních značek produktů nebo zapojení elektromobilů do rozvozu potravin.

Udržitelný byznys roku ’21

Pokud vás zajímá téma udržitelnosti, podívejte se na náš speciál Udržitelný byznys roku ’21, kde jsme vybrali desítku firem, které berou udržitelnost jako klíčovou součást svého podnikání. Celý žebříček najdete zde.

udrzitelny-byznyscc

Foto: CzechCrunch

CzechCrunch hledá Udržitelný byznys roku

Diamanty jen z laboratoře. Výrobce šperků Pandora dává vale drahokamům, které pochází z těžby

pandora2

Foto: Pandora

Pandora chce začít využívat pro výrobu svých šperků recyklované drahé kovy

0Zobrazit komentáře

Koruny panovníků, náhrdelníky královen, snubní prsteny i blyštivé úsměvy rapperů, tam všude nacházejí diamanty své uplatnění. Diamant je králem mezi drahokamy a pro klenotníky je čest s tímto kamenem pracovat. Platí to i pro Pandoru, největší klenotnickou společnost světa, která se však rozhodla zanevřít na diamanty vytrhávané z lůna země a ve jménu odpovědnosti začít využívat pouze ty získávané laboratorní cestou.

Diamant je tím vůbec nejtvrdším přírodním minerálem, od čehož se odvíjí také jeho název. Řekové slovem adámas označovali něco nezničitelného, což byl také důvod, proč se diamanty staly tolik oblíbené u panovníků, kteří věřili, že jim jejich nepřekonatelná síla pomůže udržet moc.

Diamant je uhlík, který za vysoké teploty a tlaku nabyl v hlubinách země na krystalické podobě a následně byl vulkanickou činností vynesen na povrch. Proto se nacházejí nejčastěji ve vulkanických horninách, na nichž vyrůstají povrchové doly a rypadla neúnavně přebírající obrovské masy zeminy.

Na získání jednoho karátu diamantu, tedy dvacetiny gramu, je potřeba v průměru 250 tun horniny. V minulém roce bylo vytěženo přibližně 111 milionů karátů, což zanechává na planetě těžko hojitelné šrámy. Není to však jen planeta, která se stala obětí touhy po blyštivých kamenech.

diamantovy-dul

Foto: GRID-Arendal/Flickr

Diamantové doly, jako je tento v Botswaně, zanechávají v krajině hlubokou jizvu

Trpí i obyvatelé míst, kde se diamanty pod povrchem nacházejí. Země jako Kongo, Angola, Sierra Leone či Côte d’Ivoire jdou na ruku velkým těžařským společnostem, které své zaměstnance vystavují nelidským pracovním podmínkám a obyvatelstvo díky expanzi dolů připravují o zemědělskou půdu i střechu nad hlavou.

Jak takové prostředí vypadá, mapuje například snímek Krvavý diamant s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který sám po jeho natočení investoval do laboratoře specializující se na výrobu tzv. umělých diamantů. A právě na tyto kameny se chce více zaměřit i Pandora, která se dnes může pochlubit titulem největšího výrobce šperků na světě.

Umělé diamanty a recyklované kovy

Pandora svou produkci spojenou s těženými diamanty omezuje již delší dobu. V minulém roce vyprodukovala přibližně 85 milionů kusů šperků, přičemž pravé diamanty se objevily na zhruba 50 tisících z nich. Vůbec první šperky s umělými diamanty, mezi kterými by měly být prsteny, náramky, náhrdelníky či náušnice, chce kodaňská společnost nabídnout v příštím roce.

Premiérové uvedení na trh by se mělo odehrát ve Velké Británii, kde pro ni budou diamanty také vyráběny. Cena šperků by měla startovat na 250 librách, v přepočtu zhruba 7,5 tisíce korun, díky čemuž se možnost vlastnit diamantový šperk otevírá daleko širšímu počtu zákazníků.

pandora3

Foto: Pandora

Podoba chystané kolekce šperků s umělými diamanty

Cena laboratorně vyrobeného diamantu je totiž podstatně nižší než cenovka u šperku s přírodním diamantem. Jak uvedlo BBC, dle Alexandera Lacika, generálního ředitele Pandory, je možné v laboratorním prostředí vyrobit diamanty s totožnými fyzikálními i optickými vlastnostmi za třetinu nákladů, které musí být vynaloženy pro získání diamantu ze země.

I proto laboratorní produkce, která v současné době probíhá především v Číně, dosáhla v loňském roce na přibližně 7 milionů karátů diamantů. Je ovšem nutné podotknout, že i tento způsob produkce diamantů může být vzhledem ke své energetické náročnosti značně neudržitelný. Vždy proto záleží na zdroji využívané energie.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Plánem Pandory je pro výrobu diamantů využívat energii získávanou z více než 60 procent z obnovitelných zdrojů. Toto číslo chce navíc v průběhu příštích let navýšit až na 100 procent. Ve jménu udržitelnosti má také v plánu přistupovat i k drahým kovům. Cílem je do roku 2025 zcela omezit odběr nově těžených kovů a šperky vyrábět pouze z recyklovaného zlata a stříbra.

Prostor pro aplikaci podobných změn podle Pandory umožňuje také měnící se přístup ze strany zákazníků. Mladší generace jsou podle vedení značky daleko více orientovány na udržitelnost, a proto jsou daleko otevřenější nákupu šperků s umělými diamanty i z recyklovaného kovu než generace předchozí.