Ani jeden z nich necvičí odjakživa. Liberecký rodák Michal „Radar“ Vrátný měl sedavou práci, kvůli které byl pořád unavený. „Byl jsem prostě tlustý ajťák. A už mě to fakt nebavilo,“ říká. Před téměř dvaceti lety tak šel do sebe, začal skoro fanaticky posilovat, udělal si kurzy bojových umění a sebeobrany… a nakonec otevřel vlastní síť fitek pod značkou Železná koule. Ale že by ho cvičení začalo bavit? To se říct nedá.

„Mě teda nebaví si ani čistit zuby, ale dělat to musím, jinak by mi shnila huba. A podobně je to i s posilováním. Uvědomuju si, že je důležité, tak to dělám. Ale nebaví mě to,“ směje se Vrátný. Podle něj jsou nicméně zábavné benefity, které cvičení přináší. Sám má třeba rád seskoky padákem z letadla. A ví, že kdyby nebyl zdravý a v kondici, nemohl by si užívat život plnými doušky.

Vrátný nejraději zvedá železo, ostatně i proto tak pojmenoval své fitko. „Rozhodně neběhám a nikdy ani běhat nebudu,“ tvrdí. Oproti tomu Ostravák Julián Jančík, zakladatel sítě fitness klubů Next.Move, běhá často a rád, i když ne u sebe v posilce. „U nás jsem vyzkoušel běžící pás jenom jednou, když jsme přebírali nové stroje. Já musím běhat venku, abych si pořádně pročistil hlavu,“ říká.

---

Fotogalerie: Longevity Revolution Festival 2025

CzechCrunch uspořádal premiérový ročník Longevity Revolution Festivalu, kde si návštěvníci na vlastní kůži vyzkoušeli, jak rozsáhlé téma dlouhověkost vlastně je.

Hlavními partnery akce byly společnosti OlaOla, Falkensteiner, Aireen, Marieli a Molecula.

---

Také Jančík se ke cvičení prokousával postupně. Dřív pracoval jako provozní nočního klubu, jedl jídlo z fast foodů a moc svoje zdraví neřešil. Oči mu otevřel až kolega kulturista, který během jedné noční směny postupně snědl celého lososa. „Fakt do sebe dostal asi dvě kila ryby. Vůbec jsem to nechápal. On mi ale vysvětlil, že právě takováto strava mu dává smysl – jak nutričně, tak v souvislosti s jeho tréninkem.“

Jančík se pak vydal na zkušenou do Nizozemska, kde začal počítat kalorie, experimentovat s přerušovanými půsty a pravidelně sportovat. „Žil jsem jako nějaký mnich. Neměl jsem tam žádné kamarády, takže jsem měl spousty volného času a byl většinu času střízlivý a fresh. A tak jsem překonával sám sebe, poprvé jsem třeba uběhl půlmaraton,“ vzpomíná. Po návratu do Česka rozjel zmíněnou síť posiloven, které se chtějí odlišit od těch běžných. Třeba tím, že připomínají spíš moderní kanceláře.

Vrátný a Jančík si asi spolu nikdy nepůjdou zaběhat, shodnou se ale na tom, že se začátečník nemusí bát první návštěvy posilovny. „To je mýtus, že člověk přijde do gymu a všichni ti nasvalení borci se mu začnou okamžitě smát. I oni nějak začínali a vědí, jakou to dá práci. Ale jasně, na dementa jde narazit všude,“ uznává Vrátný. A Jančík souhlasí: „Je zbytečné mít ostych. Lidé v posilovnách jsou opravdu pozitivní a spíš se navzájem motivují.“

Oba vysportovaní podnikatelé se potkali na jednom pódiu během konference Longevity Revolution Festival, kterou koncem ledna pořádal CzechCrunch. Na ní jsme diskutovali o tématech spojených s dlouhověkostí a zdravým životním stylem. Kromě cvičení tak byla řeč i o správné výživě, kvalitním spánku nebo otužování.

A co teď Vrátný s Jančíkem radí? Podle nich je klíčem neustále „trápit“ svoje tělo. Šéf Next.Move si třeba nenechává vozit nákupy kurýry – radši se zvedne a do obchodu se vydá po svých. „Přesně tak, je třeba se občas zapotit. Místo toho, abych vysedával doma a objednával si Rohlík, tak jdu ven a pro tu zmrzlinu si dojdu sám,“ uzavírá.

Next.Move dnes zahrnuje čtyři fitness kluby, a to v pražském Karlíně, na Smíchově, Vinohradech a v Holešovicích. Železná koule pak má v hlavním městě dvě pobočky – na Smíchově a ve Strašnicích. Koncem loňského roku zavřela svou třetí tělocvičnu v Holešovicích, podle Vrátného šlo o přátelský rozchod s týmem trenérů, který pobočku vlastnil.