Nové syntetické drogy, zejména ty, které k nám přicházejí z Asie, jsou stále větší hrozbou. Když se před časem objevil fentanyl, který zasáhl americká města, málokdo tušil, že se brzy objeví jeho ještě silnější nástupce – nitazen. Tato droga je smrtelně nebezpečná a může zabít i při mikroskopické dávce. Přitom stále zůstává relativně neznámá, ačkoliv už si vyžádala oběti po celé Evropě, včetně České republiky.

Nitazen původně vyvinuli v 50. letech ve Švýcarsku jako analgetikum, nikdy ale nešel na trh. Od roku 2019 se však začal objevovat na černém trhu jako nový syntetický opioid. Vyrábí se hlavně v Číně a Indii, odkud putuje do USA, Evropy, Austrálie a Kanady.

Na západní trhy přichází v podobě bílého nebo hnědožlutého prášku, který je podobný heroinu, ale může se objevit i ve formě pevných krystalů, tablet nebo tekutin. Nitazen je až padesátkrát silnější než fentanyl.

Látku je možné pořídit především přes darknet a zabezpečené weby a do Evropy se dostává v běžných poštovních zásilkách, což je možné kvůli velmi malým dávkám, které k vyvolání účinku stačí. I když je nitazen v Evropě zatím přítomný stále v menší míře než jiné drogy, situace se může rychle změnit.

Data o jeho výskytu jsou totiž pravděpodobně podhodnocená, protože v mnoha evropských zemích se při toxikologických testech na úmrtí běžně testování na tuto látku neprovádí. Na tuto skutečnost upozorňuje už i European Union Drug Agency.

Foto: Depositphotos

Spojené státy se potýkají se závislostí na fentanylu

Nitazen se každopádně rychle šíří po Evropě. Ve Velké Británii varují, že se může jednat o „největší krizi veřejného zdraví pro uživatele drog od doby epidemie AIDS,“ uvedl deník The Wall Street Journal. V Estonsku a Lotyšsku pak tvoří nitazen už více než polovinu všech úmrtí způsobených drogami.

A fatální případy byly zaznamenány i v Česku. „Dva lidé zemřeli, třetí díky včasné pomoci přežil,“ shrnuje Národní protidrogová centrála. K předávkování může dojít už při mikroskopické dávce. Problémem je, že uživatelé často ani netuší, že užívají nitazen – ten se totiž může přidávat i do jiných drog, například do heroinu.

V Česku zatím není samotná látka nitazen v současnosti zakázaná. Právní rámec totiž postihuje pouze konkrétní molekuly, což znamená, že se nové varianty drogy jen těžko regulují. Tento nedostatek v legislativě vyplývá z českého taxativního systému, který neumožňuje kontrolovat celou skupinu látek, jako to dělají například v Německu.

Ačkoliv hrozba spojená s užíváním těchto syntetických opioidů je obrovská, regulace není tak flexibilní, jak by měla být. Jak ale upozorňuje Národní protidrogová centrála, „jde o velmi silné a nebezpečné látky, které mohou způsobit smrtelnou intoxikaci při mikroskopickém množství.“

Při předávkování dochází k velmi rychlé zástavě dýchání, ztrátě vědomí a smrti, pokud postiženému není okamžitě podán Naloxon. Tento lék proti předávkování je ve formě nosního spreje, ale v případě nitazenu je často potřeba vyšší a opakovaná dávka než u fentanylu nebo heroinu.

V Česku ale Naloxon není tak běžně dostupný jako například v USA. „Zatím je to ve fázi projektu, takže se distribuuje hlavně pracovníkům nízkoprahových služeb,“ uvedl Radek Jurnikl z organizace Sananim pro web iRozhlas.cz.

Látka navíc neohrožuje pouze samotné uživatele drog. Riziku čelí také terénní pracovníci nebo celníci, kteří se s nitazenem mohou setkat i při náhodném vdechnutí prachu při otevření balíčku.

Nitazen představuje problém i pro běžné testy na fentanyl. Testovací proužky na fentanyl totiž reagují na jeho konkrétní chemickou strukturu. Nitazen má ale strukturu jinou, a tak ho tento test neodhalí, i když se v látce nachází. Aby bylo možné drogu detekovat, je potřeba specifických testů nebo laboratorních přístrojů, které nejsou běžně dostupné.