„Tati, kolik pilulek dneska musíš sníst?“ ptá se syn svého sedmačtyřicetiletého otce. A ten odpovídá: „Přes 130. A co ty?“ Osmnáctiletý teenager utrousí: „24.“ Takové běžné ráno v rodinném domě podivínského podnikatele Bryana Johnsona, který se pokouší zvrátit stárnutí a na svou experimentální odyseu s sebou vzal i dospívajícího potomka. A jak odhaluje nový dokument Neflixu Neumírej, celý příběh má i parametry budování nové církve.

Autorem snímku, který Johnsona sledoval po dobu jednoho roku, je známý režisér Chris Smith. Ten už pro Netflix natočil řadu úspěšných a oceňovaných dokumentů, například nedávnou sérii o wrestlingovém králi Vinci McMahonovi, produkoval také Tiger Kinga. A jeho zručný rukopis pro budování příběhu a atmosféry je na Neumírej (v originále Don’t Die, což je i heslo Johnsonova snažení) patrný.

Širší veřejnost se o Bryanu Johnsonovi dozvěděla v lednu 2023, kdy o něm poprvé napsal pro magazín Bloomberg BusinessWeek známý novinář Ashlee Vance, pak následovala další média včetně CzechCrunche, který podnikatelovu story zaznamenal poprvé na jaře 2023.

Rodák z Utahu jakoby se se svým projektem, který nazval Blueprint, trefil do tepu doby – z dlouhověkosti a zdravého životního stylu se stalo postupně silné byznysové téma. Ostatně i CzechCrunch na konci ledna, konkrétně ve čtvrtek 30. ledna odpoledne, pořádá v pražském Vnitroblocku speciální konferenci Longevity Revolution Festival.

O Johnsonově úsilí se toho i dosud vědělo poměrně dost: že do něj investoval miliony dolarů, které vydělal na prodeji platební platformy Braintree, že se dokonce vypravil do Hondurasu na aplikaci neověřené genové terapie, že se pokouší nejen omládnout, ale i zastavit plešatění nebo že přijal krevní plazmu od svého syna a svou zase poskytl svému otci, že se na projektu pokouší vydělat prodejem produktů à la unikátní olivový olej…

Po zhlédnutí filmu na Netflixu ale člověk získá přece jen plastičtější obrázek o tom, co Johnsona pohání a jak jeho rutina prakticky vypadá. A že v podstatě není pro 99,9 procenta lidí replikovatelná. Ne tak kvůli finanční náročnosti, ale kvůli omezením a rigoróznosti, které vyžaduje. Johnson vede vlastně velmi osamělý život, neboť se mu jen tak někdo nemůže a nechce přizpůsobit. Syn s ním bydlel jen krátce a odjel studovat.

Považte: Bryan Johnson vstává ve 4:30 ráno a spát chodí ve 20:30. Večeří v půl dvanácté dopoledne, takže jeho poslední jídlo je v době, kdy se většina ostatních chystá na oběd. Den co den zkonzumuje více než 100 různých tablet a v podstatě si zakazuje jakékoli vybočení ze svého harmonogramu.

V rozhovoru pro magazín Variety před pár dny popsal, že nedávno udělal výjimku a vyrazil večer na párty pořádanou někdejší přítelkyní Elona Muska, umělkyní známou jako Grimes: „Její set začínal o půlnoci. Tak jsem šel spát v osm a spal jsem do půl jedenácté. Pak jsem vstal, jel na večírek, kde jsem pár hodin tančil, a poté jsem se vrátil domů a dospal jsem se.“

Je vůbec těžko představitelné, že by člověk na příkaz sebe sama usnul, nicméně Bryan Johnson ve filmu opakovaně zdůrazňuje, jak se plně podvolil potřebám svého těla a mysl a mozek v podstatě odložil stranou. „Mysli nelze věřit. To, že jsem ji odložil stranou, bylo nejlepší rozhodnutí mého života,“ říká ve snímku.

Právě téma Johnsonovy duše je nakonec tím nejzajímavějším rozměrem. Divák totiž postupně pochopí, proč začal experimentovat se svým zdravím a proč na sebe aplikuje terapie, o nichž mají sami vědci pochybnosti, zda a jak bezpečné jsou – typově konzumování rapamycinu, který možná prodlužuje život, ale také potlačuje imunitu.

Nosnou linií dokumentu je Johnsonovo nepřiznané hledání životní, spirituální kotvy. Vyrostl v mormonské rodině, ale otec se mu moc nevěnoval, mormonkou byla i jeho manželka, s níž má tři děti, ovšem v kontaktu je jen s nejstarším Talmagem, zbylí dva potomci i exmanželka jej zavrhli. Pro ně i pro komunitu, v níž vyrostl, se stal odpadlíkem, když vystoupil z církve.

Ve filmu popisuje, jak jej život úspěšného softwarového podnikatele vyčerpával, jak se cítil jako křeček v kolečku, který ani pořádně neví, proč a kam uhání. Odchodem od mormonů, rozvodem a prodejem firmy Johnson ztratil v podstatě smysl své existence a ve snímku naznačuje, že měl i sebevražedné úvahy.

To, že se upnul k objevení receptu na věčný život, nemělo tolik co do činění s obavami o vlastní zdraví, jako spíš s potřebou něco si dokázat, najít pro sebe smysl, vyřešit problém. A jelikož je od přírody zručným byznysmenem, ukázalo se to i jako finančně docela zajímavá výprava – ostatně měsíční předplatné jeho suplementů vyjde na 10 tisíc korun. Jeho „následovníky“ jsou mimo jiné i Tomáš Čupr nebo Lubo Smid.

Foto: Magdalena Wosinska

„On tomu opravdu věří, byznys nebyla jeho primární motivace,“ hodnotí jej ve filmu novinář Ashlee Vance, který pomohl vzniku celého dokumentu tím, že Johnsona propojil s dokumentaristou Smithem. Slavný reportér, který napsal i skvělou biografii Elona Muska, ale připomíná, že klíčovou, byť možná podvědomou součástí Johnsonova úsilí, bylo získat pro sebe také pozornost a vybudovat komunitu, k níž by náležel.

A právě tím, co se kolem hnutí Don’t Die a projektu Blueprint postupně strhává, připomíná Bryan Johnson sektářského vůdce. Ostatně jeho syn ve filmu v jeden moment přiznává, že všechno, co dělají, je sektě vlastně docela podobné.

V čem? Je tam vize zářné, zdánlivě nedosažitelné naděje, je tam oddaná komunita, je tam až fanaticky uctívaný a zároveň jinými odmítaný vůdce, který o sobě s nadsázkou hovoří jako o Ježíši a který podobně jako křesťanský mesiáš říká, že se dobrovolně obětuje, a provádí na sobě experimenty, aby jiní nemuseli.

„Je to kult,“ shrnuje v závěru filmu Ashlee Vance. Bryan Johnson to nerozporuje, tvrdí ale, že teď, kdy jeho tempo stárnutí kleslo na hodnotu 0,62 (jde o výsledek měření, které také komerčně nabízí a které znamená, že za 10 měsíců tělo biologicky zestárne jen o 6,2 měsíce), je nejšťastnější ve svém životě. I díky tomu, že našel cestu jak ke svému synovi, tak ke svému otci. A protože strhává tisíce následovníků.

Ať to s ním ale dopadne jakkoli, je evidentní, že téma péče o lidské tělo, prevence zdraví a zapojení moderních technologií, abychom žili lépe a déle, je něco, co bude nabírat na síle bez ohledu na Bryana Johnsona. Nepřímo navíc otevírá důležité otázky o tom, jak funguje zdravotní systém a že o něm musíme začít jinak přemýšlet. A to nezmizí už jen kvůli demografickému vývoji.