Pionýr české kryptoscény Marek „Slush“ Palatinus nosil dlouho v hlavě ideu služby, která by propojila ty, co chtějí prodat bitcoin, s těmi, kteří jej chtějí koupit. Ideálně napřímo a bez prostředníků. Tím, kdo jeho nápad uvedl v život, je třicetiletá Lea Petrášová. Je šéfkou a spolumajitelkou aplikace Vexl, nejmladšího projektu Palatinusova holdingu SatoshiLabs. „V Česku a na Slovensku máme 5 500 uživatelů. Teď chystáme vstup i do zahraničí,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch rodačka ze Slovenska, kterou jsme zařadili do letošního výběru Kryptočechů, desítky nejzajímavějších a nejvlivnějších osobností tuzemské kryptokomunity pro rok 2023.

Vlajkovou lodí skupiny SatoshiLabs je firma Trezor, která vyrábí stejnojmenné hardwarové kryptopeněženky. Jen v roce 2021, kdy kryptoměnový trh prudce rostl, utržila 1,3 miliardy korun a vydělala v čistém zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Ani loni se společnosti nevedlo špatně, takže si logicky její matka může dovolit financovat i projekty, které ziskové nejsou – právě jako Vexl. „Jsme neziskoví, o monetizaci nepřemýšlíme ani do budoucna,“ vysvětluje Lea Petrášová, která ve firmě působí jako její šéfka a zároveň v ní drží podíl 25 procent.

Vexl symbolizuje to, co je zakladatelům služby i SatoshiLabs vlastní: tedy opatrnost vůči tradičnímu finančnímu světu, který se v posledních letech řídí principem známým jako KYC, tedy Know Your Customer. Jde o sbírání a ověřování mnoha privátních informací o uživatelích, oficiálně z důvodu ochrany před praním špinavých peněz. „S Vexlem vracíme bitcoinu jeho původní náturu,“ říká Petrášová s tím, že přímá výměna tokenů mezi jeho držiteli, takzvaná peer-to-peer báze, je zmíněná hned v začátku technické dokumentace k bitcoinu. A že to svým způsobem připomíná fyzickou výměnu hotovosti, která je sice v západním světě na ústupu, ale v chudších zemích je pořád dominantní.

Zrovna cestování na Blízký východ nebo do Latinské Ameriky Petrášovou totiž přimělo skutečně pochopit potenciál bitcoinu, který může fungovat jako alternativa ke klasickým penězům v situacích, kdy národní měna neuchovává hodnotu. „Cestování mi otevřelo oči,“ popisuje Lea Petrášová v rozhovoru. O plánech a budoucnosti Vexlu bude hovořit také na konferenci BTC Prague, která začíná na pražském letňanském výstavišti ve čtvrtek 8. června a jejími partnery jsou jak CzechCrunch, tak skupina SatoshiLabs.

Interview s Leou Petrášovou je zároveň součástí našeho projektu Kryptočeši, v němž každoročně vybíráme nejinspirativnější a nejvlivnější osobnosti zdejší kryptoscény. V roce 2022 jsme mezi ně vybrali mimo jiné Jana Čapka, spolumajitele firmy Braiins, která vyvíjí software pro těžařská zařízení, influencera Petra Máru, šéfa americké společnosti Block Vavřince Čermáka nebo Marka „Slush“ Palatinuse, který stál u vzniku Trezoru i Vexlu. Letošními Kryptočechy a Kryptočeškami jsou kromě Ley Petrášové také třeba známý investor Alex Pilař, podcaster Petr Lukáč či šéfka platební brány Confirmo Anna Štrébl. Kompletní desítku si můžete projít zde.

Kdy jste se vlastně dostala ke kryptu?
Bylo to v roce 2016, možná 2017. Šla jsem kolem Paralelní polis a měla jsem u sebe 50 eur, která jsem doma našla v kapse. Řekla jsem si, že je zkusím strčit do bitcoinového automatu a uvidím. Stejně jsem do té doby o těch eurech nevěděla, že je mám, tak kdybych o ně najednou přišla, nic se nestane. Tohle se mi honilo hlavou, když jsem si koupila první bitcoin.

Zjevně už jste ale tušila, o co jde…
Ano, znala jsem obecnou ideu a tušila, že něco jako bitcoin existuje. Navíc jsem bydlela za rohem od Paralelní polis. Ale do hloubky jsem téma nikdy neřešila, to přišlo, až když jsem si koupila bitcoin a začala sledovat jeho cenu. Různě jsem ho dokupovala, prodávala, experimentovala jsem i s jinými kryptoměnami. Myslím, že jsem prošla dost typickou uživatelskou cestou ke kryptu.

Jeden rozdíl tam je – vy jste do krypta nastoupila o pár měsíců dřív než většina lidí, kteří naskočili až ve druhé polovině roku 2017, kdy dost výrazně vyrostlo.
Spíš bych řekla, že jsem měla štěstí, že jsem svoji padesátieurovku našla pár měsíců před bull-marketem (fáze, kdy ceny rostou – pozn. red.). Jinak by to skončilo asi dost podobně. Nicméně to, co mi opravdu otevřelo oči, bylo až cestování. Navštívila jsem země v Latinské Americe či na Blízkém východě a třeba v Libanonu nebo Iráku jsem se procházela po bazarech a viděla jejich desítky let staré bankovky, které v čase úplně ztratily svou hodnotu, hlavně kvůli chování tamních vlád nebo bankéřů. Pochopila jsem díky tomu, jaký potenciál má bitcoin, který může sice fungovat jako peníze, ovšem peníze odloučené od jakékoli centrální moci nebo centrální banky. Tam jsem si uvědomila, že bitcoin nemusí být jen číslo na displeji, ale že to může být nástroj pro větší osobní svobodu.

Foto: Vexl

Lea Petrášová, šéfka startupu Vexl

A vy věříte, že bitcoin jednou nahradí peníze? Upřímně, je to dost utopická představa.
Jsem realista, nepředpokládám, že peněžní svět zmizí. Určitě se ale změní a za deset let bude finanční systém vypadat hodně jinak než dnes. Je ovšem těžké odhadovat, jakou budou mít změny podobu, žijeme v extrémně rychlé a hektické době a nedá se vycházet ze zkušeností z minula. Co však vím, je, že změny, kterými klasický bankovní a finanční systém projde, adopci bitcoinu nakonec spíš nahrají.

Na LinkedInu máte pod svým jménem uvedené latinské úsloví Quis custodiet ipsos custodes? tedy Kdo ohlídá hlídače? Zjevně máte nedůvěřivost k systému v sobě.
Není to nějaká moje paranoidnost, spíš to vnímám jako opatrnost. Když používám paralelní finanční systém, beru to jako možnost volby, kterou si chci podržet i do budoucna. Není to ovšem tak, že bych tuto svoji nedůvěřivost v sobě měla dlouhodobě, vystupňovala se hlavně poté, co jsem začala hodně cestovat. Díky tomu jsem na Balkáně nebo na Východě viděla, kam to může dojít, pokud strážce nikdo neuhlídá.

Vy jste byla i v Salvadoru, ne?
Ano, byla jsem tam. Ale nejsem fanoušek adopce bitcoinu, kterou provedli v Salvadoru, protože tam ho lidem v podstatě vnutili. Preferuji, když si každý může platit tím, čím chce, a volí si služby, které mu vyhovují. Navíc když bitcoin lidem vnutíte, může se stát, že ho špatně pochopí, že se jim zprotiví a budou na něj akorát naštvaní. Navíc v Salvadoru neproběhla skoro žádná osvěta o tom, jak bitcoin držet, jak ho uchovávat, jak ho mít zabezpečený, což je alfa omega u kryptoměn.

V souvislosti se svobodou a decentralizací, o které se bavíme, mně zaujalo, jak jste v jednom starším rozhovoru popisovala koncept svobodné firmy, podle kterého jste se řídili v TopMonks, kde jste dříve pracovala a vedla tam blockchainové projekty. Jdete stejnou cestou i ve Vexlu?
Vlastně ano. Pořád se snažím kolegy spíš než řídit provázet a podněcovat k tomu, aby se učili nové dovednosti, aby poznávali nové věci, aby měli maximum informací a aby byli díky tomu co nejsamostatnější a mohli mít co největší odpovědnost. Naše struktura je proto hodně plochá, ovšem je třeba si přiznat, že Vexl je malá firma, je nás do deseti lidí. Se Slushem a se Stickem (přezdívka druhého spolumajitele SatoshiLabs Pavola Rusnáka – pozn. red.) si děláme srandu, že Vexl je nejvíc punkový projekt uvnitř SatoshiLabs. Neznamená to, že bychom něco bastlili v garáži, svou práci a svou misi bereme vážně, ale na druhou stranu je naše organizace volnější například díky tomu, že pořád nepotřebujeme žádný střední management.

Svobodné firmy nejsou vhodné pro každého zaměstnance ani pro každou firmu.
Je to tak, nejde o řešení, které by bylo pro každého. A upřímně, kdybychom ve Vexlu dělali opravdový byznys, možná bychom o tom také přemýšleli jinak. Zkrátka teď nám plochá struktura dává smysl, v jiných situacích to tak ovšem být nemusí.

A co tedy jste, když ne byznys?
Vexl je neziskový projekt a jsme nejmladší projekt v rámci holdingu SatoshiLabs. Cítili jsme, že něco takového na scéně chybí. Projektů, které umožňují nákup a prodej bitcoinu napřímo a bez dohledu třetích stran, je čím dál méně, mizí z mapy. Přitom peer-to-peer je sama podstata bitcoinu, píše se o ní v první větě white paperu (základní dokumentace bitcoinu od Satoshi Nakamota – pozn. red.). Vlastně jsme se pokusili vrátit bitcoinu jeho základní náturu.

Foto: SatoshiLabs

Lea Petrášová ze startupu Vexl

Proto na webu píšete, že lidé mohou Vexl finančně podpořit?
Ano. Primárně je projekt financovaný z peněz SatoshiLabs a otevřeli jsme i možnost, že nám komunita může finančně přispět. Ale teda… Nedávno jsme to počítali a vyšlo nám, že z příspěvků bychom si mohli koupit 74 flat whitů.

A kupovali byste je v kavárně v centru Prahy nebo někde na periferii? To může být dost rozdíl.
Museli bychom je kupovat v Libni, v centru Prahy by jich bylo mnohem míň. (smích)

Vexl ale zůstane zdarma, ne?
Zůstane, nechceme ho monetizovat a chceme ho ponechat zdarma tak, jak jej najdete i teď v Appstore.

Zrovna v Appstore ho teď nenajdu. Zkoušel jsem to a nic.
Pravda. To je jedna z novinek, které budeme ukazovat o víkendu na BTC Prague. Máme novou aplikaci, která aktuálně prochází kontrolou u Applu a já každý den čekám, kdy nám ji schválí. V podstatě první věc, kterou teď po ránu dělám, je, že kontroluju e-mail, jestli už nás povolili.

Jak byste vlastně Vexl popsala někomu, kdo není v bitcoinové problematice úplně zběhlý?
Je to Bazoš kombinovaný s Tinderem pro bitcoinery. V praxi bych řekla asi toto: „Kámo, hele, buď půjdeš na burzu a ukážeš všechny svoje doklady, nebo pojedeš 50 kilometrů do nejbližšího města, kde je bitcoinový automat, nebo si nainstaluješ Vexl, do něj nahraješ svoje kontakty, které se v aplikaci propojí s jejich kontakty a mezi nimi najdeš protistranu, která ti bitcoin prodá z ruky do ruky. A ještě si u toho pokecáš a dáš pivo nebo kafe.“

A samotná směna bitcoinu?
Ta jde mimo nás, my se žádného bitcoinu nedotýkáme, to je na lidech, jak si bitcoin mezi sebou vymění. My je skutečně pouze propojíme a umožníme jim vzájemný kontakt. Doporučujeme, ať si zajdou na kávu a tam si ho vymění přes telefon nebo přes počítač, když si sdělí adresu.

V podstatě jste sociální síť či seznamka.
Jo. Řešíme něco, čemu se říká discovery problem. Jde o to, že můžeš mít kolem sebe hned několik lidí, kteří bitcoin chtějí prodat či koupit, ale nedozvíš se to, protože to není věc, kterou bys psal na Facebook nebo se furt dokola někoho ptal. Jak to ale potom zjistit? Právě s Vexlem to jde snadno. Pomůžeme najít protistranu, ale nijak do obchodu nevstupujeme.

Cítím závan starého dobrého světa s příměsí šmeliny.
Souhlasím, jen bych nepoužila slovo šmelina, protože to implikuje něco nelegálního. A vyměnit si s někým peer-to-peer bitcoin není nic nelegálního. U nás už se takhle osobně a fyzicky peníze moc neřeší a nepředávají, protože to je čím dál složitejší a méně pohodlné, ale v cizině na východ či na jih od nás je to pořád ještě úplně normální. Tam je fyzická směna dominantní způsob finančních transakcí.

Spíš jsem myslel starý dobrý offline svět. Přijde mi to jako přenesení bitcoinu do offlinu.
To je pravda. Je to pro lidi, kteří už bitcoin znají a většinou jsou i součástí určité subkultury, takže je dobrá šance, že si touto cestou najdou i nové kámoše. A je to bezpečné, protože se pohybují v sociální síti svých kamarádů, kde nikdo nechce, aby ho druhý vyhlásil. To je na Vexlu asi unikátní, že jsme do něj přenesli reputaci z reálného světa, takže lidi mají potřebu se chovat slušně. Funguje to tak, že si člověk nahraje do aplikace své kontakty, které se propojí s jejich kontakty.

Aplikace mě ale může propojit jen se známými mých známých, musí tam být vždy alespoň nějaké propojení. S úplně cizím člověkem na druhém konci světa mě nepropojí?
To nejde. Vždy tam musí být nějaké propojení přes společný kontakt.

Jaké máte vlastně s Vexlem plány?
Můj osobní indikátor úspěchu je, abychom stejně jako máme slovo hodl pro držení krypta, měli slovo vexl pro jeho směnu.

No tak v Česku už vexl výraz pro směnu vlastně je, v Německu či Rakousku svým způsobem taky…
Jasně, takže už mi chybí jen 200 zemí světa a mám splněno. (smích) Momentálně nás používá asi 5 500 lidí v Česku a na Slovensku, kteří se pohybují v sociální síti 2,5 milionu možných spojení v rámci telefonních čísel. Je tam asi 700 nabídek na prodej či na koupi bitcoinu. A samozřejmě plánujeme vstup do dalších zemí, už na tom pracujeme.

Kde se vlastně nápad na Vexl vzal?
Vítr vane od Slushe, nosil ho v hlavě několik let a čekal, až přijde správná chvíle se do něj pustit. A mě oslovil, jestli bych mu s tím nepomohla, protože jeho původní idea byla podstatně košatější. Soustředila jsem se tedy na to, jak ji osekat, aby to bylo funkční a zároveň se to dalo vyvinout v nějakém rozumném čase a mohli jsme to pustit do testování v Česku a na Slovensku. Důležitou roli sehrál i Stick, který je autorem technické architektury. Teď se chystáme vyrazit do světa, Vexl bude k dispozici i mimo Česko a Slovensko.