Měli slibně rozjeté kariéry v korporátech či technologických firmách. Eduard Suchánek řídil expanzi Boltu na trhy jako Dubaj nebo Egypt, Jan Hlaváč stál u digitální transformace prodeje ve Škodě či Mercedesu a Lukáš Uher prošel Avastem a firmou GoodData, kde vedl tým technických specialistů. Tři kamarádi, kteří se znali od střední školy, se po letech znovu sešli a zjistili, že je to táhne stejným směrem – postavit něco vlastního. A tak předloni vznikl startup Viola, jenž by se dal s nadsázkou popsat jako „Bolt pro péči o seniory“.

Právě zkušenost z Boltu byla pro vznik Violy zásadní. „Položili jsme si totiž jednoduchou otázku. Proč by model propojující nabídku s poptávkou nemohl fungovat i u péče pro seniory?“ říká Suchánek. Digitální platforma tak spojuje rodiny s dostupnými pečovateli podobně jako třeba Bolt a jemu podobní. Startup však stojí na větší míře důvěry. „Našimi zákazníky jsou rodiny, které pouštějí cizího člověka do soukromí svých nejbližších,“ doplňuje trojice.

Ta přitom cílí na trh, který je stále z velké části offline a podle ní neefektivní. „Dostupnost pomocníků je špatná, čekací doby dlouhé a podpora omezená na pár hodin denně,“ vysvětluje Suchánek. Viola tvrdí, že klienty propojí s vhodným pečovatelem do 48 hodin. Jednotná cena činí 270 korun za hodinu, včetně víkendů, nocí i dopravy. Pečovatelé si vydělají 215 korun za hodinu. Někteří mají Violu jako hlavní práci, jiní jako přivýdělek vedle zaměstnání nebo během rodičovské.

Foto: Viola

Služba zahrnuje individuální péči o seniory v jejich domovech, pomoc s vařením, základním úklidem nebo třeba obstaráváním nákupů. Důležitou součástí je také čas věnovaný procházkám, rozhovorům a dalším společným aktivitám. Viola zatím působí v Praze, Brně a Bratislavě. „Poptávka je poměrně velká, takže dnes spolupracujeme také se sociálními úřady, domovy důchodců nebo nemocnicemi, které z kapacitních důvodů nedokážou některé typy péče pokrýt,“ líčí Hlaváč.

Asi není příliš překvapivé, že většinu pečovatelů Violy tvoří ženy. I mezi nimi se ale najde pár mužů, kteří jsou v určitých případech preferováni, například při fyzicky náročnějších úkonech. „Někteří senioři se navíc cítí komfortněji s mužem,“ objasňuje Uher. Klienti přitom nemusí zůstat u jednoho pečovatele – v praxi se u každého klienta střídá menší, stabilní okruh lidí. Vše je nicméně individuální.

Devítičlenný startup za rok a půl existence pomohl více než 400 rodinám a spolupracuje se stovkami pečovatelů. Podle zakladatelů, kterým je shodně 32 let, se už Viola přehoupla do černých čísel a po loňských tržbách ve vyšších jednotkách milionů korun letos plánuje desítky milionů. „Česko a Slovensko ale nejsou největšími trhy. A vzhledem k tomu, že chceme vybudovat něco globálního, musíme zamířit do zahraničí,“ říká Uher. Expanzi má nyní urychlit investice od venture kapitálového fondu, přičemž první jednání už měla začít.

Ostatně i osobní zkušenosti zakladatelů potvrzují, že problém s dostupností péče má širší přesah. Hlaváč ho zažil doma, když sháněl pečovatelku pro babičku své partnerky. „Snažili jsme se to nejdřív řešit klasickou cestou přes tradiční poskytovatele, to se ovšem úplně nepodařilo,“ vzpomíná. Proces byl prý zdlouhavý, nepřehledný a často nenabízel to, co rodina skutečně potřebovala. Zlom přišel až ve chvíli, když už existovala Viola. „Nakonec jsme to zařídili přes nás,“ zakončuje Hlaváč s úsměvem.