Ptát se Romana Valihracha, jestli je bitcoin nové zlato, je… prostě zbytečné. „Bitcoin je dokonce lepší forma zlata, je totiž dělitelný na osm desetinných míst a je snadno obchodovatelný,“ říká a pokračuje: „Hodnota veškerého zlata je dnes asi dvacetkrát větší než hodnota všech bitcoinů. Takže je jasná šance na další velmi pěkný růst.“ Jinými slovy – koukejte nakupovat, protože bez ohledu na propady z posledních měsíců, je bitcoin skvělá investiční příležitost.

A Valihrach, šéf a zakladatel české kryptoburzy Coinmate, skutečně chce, aby lidé bitcoiny nakupovali u něj. Jenže z jeho úst zní bitcoinové mámení o poznání přesvědčivěji. Patří totiž k průkopníkům a jedněm z nejzkušenějších členů české kryptokomunity. Se svým obchodním partnerem Danielem Houškou začali bitcoiny těžit už v roce 2012, nedlouho poté rozjeli i jejich směnu a prodej, do toho vybudovali platební bránu Confirmo (původně Bitcoinpay).

„Oběma našim firmám se teď daří, a to je i důvod, proč jsme se je rozhodli oddělit,“ doplňuje Valihrach, kterého jsme zařadili mezi Kryptočechy, tedy do výběru dvacítky nejvlivnějších lidí tuzemské kryptoscény. Z Coinmate chce s pomocí investičního fondu Miton C i svého parťáka Houšky, který se ovšem primárně stará o Confirmo, vybudovat jedničku na trhu, jež bude mít během pár let sto tisíc klientů. A naučí i retailové investory chápat krypto jako běžnou součást každého investičního portfolia: „Chceme lidem nabídnout třeba i spoření. Podle mě by měl každý držet krypto,“ říká Valihrach.

Celou kryptoscénu, a to nejen kryptoměny, podle něj čekají velké změny, protože se chystá nová evropská regulace. O té se hovoří již pár let a platit má začít v roce 2023 nebo 2024. Tlak úřadů bude sílit i kvůli nedávnému krachu stablecoinů UST a tokenů luna z blockchainu terra. „Na regulaci se chceme dobře připravit. Zkušenosti ze zahraničí říkají, že to vždy mnoho firem nepřežije,“ vysvětluje dvaačtyřicetiletý vystudovaný ekonom v rozhovoru pro CzechCrunch.

Překvapil vás výplach na trhu z posledních týdnů?
Nepřekvapil, sešly se dohromady tři věci. Zaprvé jde o čtyřletý cyklus bitcoinu, s nímž korelují všechny ostatní kryptoměny. Předchozí cenové vrcholy byly na konci let 2013, 2017 a nyní na konci roku 2021, po nichž zpravidla přichází korekce před dalším růstem. Zadruhé propad na finančních trzích, s nimiž bitcoin a další kryptoměny aktuálně souvisejí, jak se poprvé ukázalo při propadu na akciových trzích v březnu 2020. Zatřetí krach algoritmického stablecoinu UST a na něj navázané kryptoměny terra, kdy ve snaze zachránit hodnotu UST 1:1 k dolaru došlo nejen k pádu kryptoměny fakticky na nulovou hodnotu, ale i k odprodeji osmdesáti tisíc bitcoinů organizací Luna Foundation Guard v hodnotě skoro 2,5 miliardy dolarů. To, že se cena bitcoinu v květnu propadla „jen“ asi o 20 procent, za mě značí z dlouhodobého pohledu úspěch. Některé technologické akcie se například v květnu propadly o více než 25 procent.

A co jste říkal na pád terry?
Spousta lidí říká, jak to tušila. Já myslím, že krach kryptoměny z první desítky během pouhých tří květnových dní mohl předvídat jen málokdo. Na druhou stranu je fakt, že varovné signály tu byly.

Které?
Třeba dvacetiprocentní úrok na UST a navázané služby, které tento úrok umožňovaly ještě násobit. Nebo letošní nákup bitcoinů organizací Luna Foundation Guard jako zástavy pro částečné krytí UST.

Bitcoin se z těch propadů ale docela oklepal, že?
Jak jsem říkal, fakt, že se propadl během května méně než některé velké technologické akcie, považuju za úspěch pro bitcoin.

Kdy jste se s bitcoinem vlastně s Danem Houškou seznámili?
Bitcoin vznikl v roce 2009 a my jsme s Danem byli v roce 2011 jedni z prvních v Česku, kdo s ním přišel do styku. Dan narazil na nějakém fóru na white paper bitcoinu, četli jsme to pořád dokola, přišlo nám to geniální.

Vy jste měli s digitálními měnami už zkušenost, že?
Ano, začínali jsme na předchůdcích krypta, kterým se říkalo e-currency. Obchodovali jsme s virtuálním zlatem, jmenovalo se e-gold. Tyto centralizované systémy ale měly problémy, byli jsme odkázáni na tvůrce systému a bitcoin tuhle nejistotu řešil, tam žádné jedno centrum není. Bylo nám jasné, že když se prosadí, bude to velké.

Za kolik jste kupovali první bitcoin?
Za dolar. Ale moc nám jich už nezbylo, většinu jsme investovali do podnikání. Průběžně jsme také prodávali, nebylo totiž dlouho jisté, jestli a kdy se bitcoin prosadí. Nicméně my v něj věřili. A mimochodem, protokol bitcoinu byl vypuštěn do světa v roce 2009 a dodnes funguje bez zásadních změn, je to asi nejdéle fungující software. Navíc bez výpadku.

A nemysleli jste si s Danem Houškou, že příchod krypta do retailu a mainstreamu bude rychlejší?
Mysleli. Měl jsem za to, že adopce do běžného užití bude rychlejší. Na druhou stranu jsme pořád na začátku vývoje celé infrastruktury. Diskutuje se o základních směrech dalšího vývoje, ale v zásadě to vypadá, že na jedné straně bude bitcoin jako uchovatel hodnoty, na druhé ethereum a jeho varianty, které nad blockchainem staví další infrastrukturu.

Když říkáte, že bitcoin bude uchovatel hodnoty. Není to vlastně určité zklamání? Neplánoval i tvůrce bitcoinu Satoši Nakamoto, že by měl být víc?
Satoši píše o bitcoinu jako o uchovateli hodnoty, ale zmiňuje i jeho transakční funkci, to je fakt. Není tam ale žádná časová linie. Beru to tak, že jsme stále ve fázi přizpůsobování a hledání cesty. Dnes má přístup ke kryptu jen pár procent lidí, to je pořád velmi málo. A bitcoin s každou vlnou pozornosti přitáhne novou skupinu uživatelů. Jsem přesvědčený, že se všechno ještě změní včetně využitelnosti. Teď se dost prosazuje bitcoin lightning, což je sice projekt známý už pár let, užitelný je ale jen krátce.

Jaká byla vaše cesta s bitcoinem?
Nejdřív to byla zajímavá hračka, zkoušeli jsme si ho posílat, pak jsme přešli na těžbu. V roce 2012 jsme si vytěžili první bitcoiny. Na klasických počítačových čipech CPU už to tehdy nebylo reálné, proto jsme se inspirovali od jednoho kluka v Německu, který použil FPGA čipy z aut. Objednali jsme jich devadesát šest, osadili je větráčky, když jsme to zapojili, čekali jsme týden, ale pak nám z toho vypadlo padesát bitcoinů. Zařízení se zaplatilo za měsíc a půl. Těžili jsme sami za sebe, protože pooly ještě nebyly. Až dodatečně jsme se seznámili s Markem Palatinem, který nám ukázal kouzlo sdružené těžby.

A kdy jste se rozhodli, že budete bitcoin prodávat i jiným lidem a nebudete ho jen těžit?
O tom jsme přemýšleli pořád, protože jsme se v podobném byznysu pohybovali. V roce 2013 jsme jeli na první bitcoinovou konferenci v Silicon Valley a vedle nás měl stánek Brian Armstrong z Coinbase. Každopádně jsme chtěli bitcoin dostat k lidem, měli jsme k dispozici software na internetovou směnárnu, takže jsme se na to pokusili naroubovat obchod s bitcoiny. Jenže cena lítala z jednoho na sto dolarů, bylo těžké to mít pod kontrolou, a ještě k tomu dělat účetnictví. Museli jsme to změnit, inspirovala nás burza MtGox. Vytvořili jsme si vlastní platformu a začali jsme budovat burzu Coinmate a zároveň platební bránu Bitcoinpay, což je dnes Confirmo.

Jak se lišili lidé, kteří tehdy do krypta vstupovali od těch, co přicházeli později?
Kryptoscéna se vyvíjí v cyklech zhruba po čtyřech letech. První boom byl v roce 2013, a to byli ajťáci a geekové. V roce 2017 už ale začalo chodit i hodně běžných lidí, zájem byl obrovský a my byli jedni z mála, kdo to dokázal administrovat a nabídnout slušnou a funkční službu.

Takže další přijde v roce 2025, když ten minulý byl loni? Nejvyšší čas začít nakupovat…
Jsem přesvědčený, že i když nakoupíte na dočasném vrcholu, za pár let vám to stoupne a vyděláte. Bitcoin pořád stoupá a stoupat bude, nepochybuji o tom. Jen se to děje v určitých cyklech.

V roce 2017 o vás bylo hodně slyšet, měli jste nakročeno k tomu stát se velkou firmou, jak potom ale ochladl trh s kryptoměnami a vás zároveň potkali problémy s bankami, které vám kvůli své obezřetnosti komplikovaly spolupráci, trochu jste se stáhli. Teď už je vás ale zase všude plno, asi to souvisí s investory z Mitonu, že?
Je to tak. Byli jsme v kontaktu s různými investičními fondy, ale kromě peněz nám to nedávalo moc smysl. V roce 2020 jsme se potkali s Ondrou Raškou z Mitonu a zafungovalo to. Jeden důvod, proč jsme se rozhodli spolupracovat, je, že Miton má zkušenosti se škálováním byznysu, druhý důvod byla regulace, která se chystá a na kterou se chceme dobře připravit.

Jaký je tedy aktuální cíl pro Coinmate? Česko, nebo svět?
Primárně se teď soustředíme na český trh a když má dnes inflace přes 10 procent, chceme lidem nabídnout třeba i spoření. Podle mě by měl každý držet krypto. Bitcoinů je vytěžených dnes devatenáct milionů, pravděpodobně jich víc než dvacet jedna milionů nebude, takže to bude uchovatel hodnoty.

Pravděpodobně jich víc nebude? Já měl za to, že jich víc než dvacet jedna milionů být nemůže.
Ve white paperu je to dané natvrdo, že bitcoinů může být jen dvacet jedna milionů. Parametry se dosud neměnily. Kdyby se ovšem nadpoloviční většina účastníků infrastruktury dohodla, můžou to navýšit, došlo by k rozdělení, takzvanému hard forku. Ale to je velmi nepravděpodobný scénář, vstupuje do toho teorie her a fakt, že titíž účastníci nemají zájem bitcoin ředit, protože by to přineslo pokles ceny.

Musí lidé rozumět kryptu, když do něj chtějí investovat?
Určitě se to hodí, na druhou stranu od toho jsme tu my, abychom i těm, co se v tom tak dobře neorientují, pomohli. Nenutíme do spekulací, naše místo je, abychom udržovali důvěryhodnost. Protože zatímco bitcoin sice kolísá, ale obecně je relativně stabilní, ethereum a vše kolem něj prochází poměrně turbulentním obdobím. Teď do toho navíc přišel pád terry. Nejméně rizikové je ukládat část peněz do bitcoinu na dobu delší než pět let. Aby člověk moc neprodělal na altcoinech, měl by se do toho hodně ponořit, naučit se obchodovat, pochopit psychologii a neinvestovat peníze, které si nemůže dovolit ztratit. Má to svá specifika, krypto lze obchodovat 24 hodin denně na rozdíl od akcií.

Na Coinmate je ale dost omezená nabídka kryptoměn.
Záměrně. Přidáváme jen takové měny, který si sami prověříme. Jiné burzy přidávají každý den něco nového, to je ale dost matoucí a svádí to ke spekulacím, což není cesta, kterou chceme jít. S tím, jaké coiny přidávat, nám pomáhá právě i Miton, jejich analytici posuzují, kterým směrem krypto půjde. Aktuálně jsme přidali solanu a sledujeme i stablecoiny, kolem kterých je teď po pádu terry spousta dohadů. Je to ale perspektivní oblast, stablecoiny jsou v raném stádiu vývoje. Terra byl první pokus algoritmického stablecoinu, který neměl stoprocentní krytí.

Váš cíl tedy je, aby uživatel nemusel moc přemýšlet nad tím, do čeho investovat, a věděl, že cokoli, co na Coinmate nabízíte, je vcelku bezpečné?
Přesně tak. Nabídneme do budoucna i investiční koše. Chceme dát lidem pocit klidu a relativní jistotu, že se nic nepokazí.

Jaký je vlastně potenciál obchodu s kryptem v Česku?
Do pěti let tu bude zhruba milion lidí, kteří budou držet krypto a investovat do něj. A my chceme mít desetiprocentní podíl, naší ambicí je být jedničkou na zdejším trhu.

A kdy krypto začnou víc brát i banky?
Ono je krypto dlouhodobě zajímá, nahlížejí na něj ovšem opatrně kvůli regulaci. Krypto tu s námi ale bude, každý se s ním musí naučit žít. V budoucnu možná ani nepoznáme, že něco na kryptu běží.

O regulaci bank se hodně mluví. Teď se krypta straní kvůli praní špinavých peněz, chystá se ale série opatření na evropské úrovni. Je to potřeba? Nezabijeme tím kryptotrh?
Podle mě je regulace nutná, narovná podmínky a vyřeší právě obavy kvůli praní špinavých peněz. Přichází v dobrou dobu, jsme ve fázi adaptace krypta do širší skupiny lidí a abychom dokázali propojit kryptosvět s naším světem, musíme to udělat prostřednictvím zákonů, jinak to nejde. Bude to ovšem za nějakou cenu, dojde ke zúžení trhu poskytovatelů, někdo bude muset skončit. Proto mimo jiné tak často říkám, že na regulaci chceme být připravení. V Británii nástup regulace nepřežily desítky firem.

O co v chystané regulaci jde?
Jsou dvě základní části. Jedna známá jako MiCA upravuje to, kdo a jak může poskytovat služby spojené s kryptem včetně poradenství, uvádí také parametry vydávání nových tokenů. To dnes nemá žádná pravidla, když se spolu domluvíme, prostě ho vydáme. Nově ale bude muset existovat prospekt, který bude schvalovat Česká národní banka. Podobně se to děje, když vydáváte akcie nebo dluhopisy.

Je regulace opravdu tak důležitá?
Vždy záleží, jak intenzivní bude, ale v nějaké podobě důležitá je. Odpadnou pak třeba nesmyslné projekty, které o sobě říkají, že jsou něco, co nejsou, a nalákají k sobě spoustu lidí a spoustu peněz, o které pak někdo přijde. A teď jsme jich pár viděli. Další pravidlo bude, že musí být jasné, kdo za novým kryptoměnovým projektem stojí. Takže bitcoin by nově nemohl vzniknout, protože nevíme, kdo je či byl Satoši Nakamoto. To jsou paradoxy regulace. Každá vyspělá země to ale dnes řeší.

Řekněte mi na závěr, jak vy osobně investujete do krypta?
Nechci nikomu radit, jak investovat. Kdo ale chce dávat část peněz do krypta a bude kupovat jen bitcoin, neudělá chybu. Moje portfolio tvoří z 80 procent bitcoin a z 20 procent ethereum. Někdy ale zkusím i rizikovější projekty. Baví mě zjišťovat, jak to funguje. Nicméně ve světě krypta je asi úplně nejlepší ho koupit a zapomenout. Hlavně neřešte poklesy v ceně, je to jako v 90. letech s internetem. Jsme na začátku.