Klarna vstupuje do Česka. Propouštění bolelo, ale náš byznys model je zdravý, říká její zakladatel
Světovým průkopníkem odložených plateb je švédský startup Klarna. Teď vstupuje do Česka a i po propadu své hodnoty má značné ambice.
Sebastian Siemiatkowski, CEO a spoluzakladatel Klarny
V první polovině letošního roku zažíval Sebastian Siemiatkowski možná nejtěžší momenty své podnikatelské kariéry. Po náročných jednáních s investory musel přistoupit na to, že se hodnota společnosti Klarna, kterou spoluzaložil, propadne o závratných téměř 40 miliard dolarů. Nejhodnotnější evropský startup, jenž se stal průkopníkem odložených plateb, byl pryč. „Samozřejmě bolí, když musíte propouštět, to je bez debat,“ uznává v rozhovoru pro CzechCrunch šéf Klarny, ale vzápětí dodává, že další rozvoj jeho firmy to zásadně neovlivní. Dokázat to chce i teď v Česku, kam oficiálně vstupuje. Zákazníci si již mohou ve vybraných e-shopech rozložit platbu právě díky Klarně.
Pro mnoho tuzemských uživatelů nebude koncept odložených plateb ničím novým. V Česku se jejich průkopníkem stalo Twisto, později přibyla i konkurenční služba Mallpay, pod hlavičkou ČSOB nedávno přejmenovaná na Skip Pay. Zatímco v jejich případě šlo ale především o lokální služby, původem švédská Klarna je jiný kalibr. Sebastian Siemiatkowski ji společně s Niklasem Adalberthem a Victorem Jacobssonem založil už v roce 2005 a dnes jejích služeb využívá po celém světě 150 milionů aktivních uživatelů.
Globálně Klarna provede dva miliony transakcí denně, přičemž odložit platbu a zaplatit ji třeba až za měsíc je jen jedna z nabízených funkcí. Do České republiky přichází nejprve se službou, díky níž si mohou zákazníci rozdělit své online platby do tří měsíčních bezúročných splátek pomocí běžné debetní karty. Po celém světě využívá možnost flexibilních plateb od Klarny přes 450 tisíc maloobchodních partnerů a v Česku se mezi první hráče zařadily společnosti H&M, síť lékáren Pilulka nebo Footshop. Další mají rychle přibývat.
„Vidíme v Česku jistou nevoli vůči kreditním kartám, což nám hraje do karet, protože jsme jejich lepší alternativa,“ říká Sebastian Siemiatkowski, který si uvědomuje, jaké výzvy ho na tuzemském trhu čekají. V rozhovoru pro CzechCrunch hovoří například o tom, že kredit nemusí být nutně špatný, ale je zásadní, jak ho vnímáte. Popisuje i to, jak se firma musela v posledních měsících proměnit, když se investoři rozhodli přestat zalevno půjčovat peníze, díky nimž firma rychle rostla třeba ve Spojených státech, nebo jak obecně vypadá trh označovaný jako BNPL, což je zkratka pro Buy Now, Pay Later – tedy Nakup teď, zaplať později.
Pojďme začít v trochu širším kontextu. Patříte mezi pionýry BNPL služeb, tedy takzvaných odložených plateb. Jaký je dnes stav tohoto trhu?
Důležité je zmínit, že BNPL je jen jedna z našich funkcí, která nám sice přinesla značný úspěch, ale dnes už toho nabízíme mnohem více. Jsme ale obvykle uváděni právě v kategorii BNPL, přičemž o tomto odvětví si můžete v médiích přečíst protichůdné zprávy. Na jedné straně se dočtete, že BNPL služby budou kvůli ekonomické situaci, zvyšujícím se sazbám a vlastním ztrátám ve velké krizi a že je problém, když lidé takto nakupují už i potraviny. Zároveň se ale dočtete, že v různých zemích má celý tento trh vyrůst o desítky procent. Důležitý je pak také obecný názor na kredit, respektive úvěr. Někteří říkají, že kredit by se měl používat pouze k hypotékám. Jiní říkají, že kredit je OK používat i k běžným nákupům. V takovém případě je zásadní otázka, jaká forma úvěru je správná.
Vy jste logicky v táboře, který souhlasí, že kredit je OK, že?
Tradiční úvěr, který byl dosud nejvíce využívaný, jsou kreditní karty. A ty jsou skutečně nepříjemná inovace, protože u nich si nevybíráte, jaké platby provádíte kreditem, ale platíte jím úplně všechny své nákupy. Společnosti vydávající kreditní karty se pak snaží, abyste platili měsíčně co nejméně, a to co nejdéle při vysokém úroku. Pokud kreditní karty srovnám s odloženou platbou, která má nulový úrok, nízké poplatky za zpoždění splátky a která funguje na bázi vybraných konkrétních transakcí, tak je za mě jasné, který produkt je pro uživatele zdravější.
Platit Klarnou bych tedy neměl vše?
Média teď do značné míry situaci zjednodušují, když říkají, že je tu inflace, vysoké ceny potravin a problémem je, že lidé začínají používat odložené platby na nákup potravin. Je to ale naše chyba, nebo politiků, kteří udělali chyby ve svých rozhodnutích? Když mi lidé říkají, že podněcujeme nadměrnou spotřebu, tak odpovídám, že jsme jen služba pro placení. Stejně tak můžete být naštvaní na lidi, kteří stavějí silnici vedoucí do obchodního centra, protože kvůli tomu do něj přijde více lidí a více utratí. Pokud se lidé obávají nadspotřeby, zaveďme zákon, že si nemůžeme koupit více než pět svetrů ročně. Jestli je pro to většina, pojďme to udělat, ale od určité úrovně se musíte ptát, co je ještě odpovědnost společností a co politiků.
Vašimi největšími konkurenty tedy nejsou jiné BNPL služby jako Twisto, Zip, Affirm, Afterpay, ale spíše fintechové banky jako Revolut nebo N26?
Naše dlouhodobá vize je, že jednou, třeba za deset let, se vzbudíte a váš počítač/digitální/finanční asistent vám řekne: dnes jsem zanalyzoval vaši hypotéku a dokážu vám ušetřit 120 korun měsíčně za přechod k jiné bance. Vše zařídím za vás, stačí jen říci ano. Řeknete takové nabídce ne? Budete řešit, o jakou jde banku? Banky se dnes zaměřují na maximalizaci úrokového rozpětí – to znamená, že vám chtějí nabídnout vkladový spořicí účet s co nejnižším úrokem, zatímco vám půjčí peníze zpět za co nejvyšší úrok. To není nutně v souladu s nejlepšími zájmy klienta, ten totiž chce co nejvíce peněz na svém spořicím účtu a platit co nejméně na úrocích. Věříme, že digitalizace v tomto sektoru přinese více efektivní a prozákaznický trh, tedy méně zisků pro banky a více úspěchu pro finanční služby zaměřené na klienta.