Kolik vlákniny potřebujeme? Vědci mají přesnou odpověď: většina populace je na polovině doporučené dávky
Vědci prošli tisíce studií a mají jasno. Dostatek vlákniny nechrání jen srdce a střeva před rakovinou, ale podle nového zjištění zlepšuje i spánek.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Jak se dožít vysokého věku a zůstat při tom v co nejlepší kondici? To je jedna z nejčastěji skloňovaných otázek dneška a údajných cest, jak toho dosáhnout, je mnoho. Možná jste už slyšeli o sleepmaxxerech, kteří se soustředí na spánek, gutmaxxerech, kteří zase řeší především zdraví střev, nebo sunmaxxerech, co hned ráno chytají co nejvíce slunečního světla i v zimních měsících. Znáte ale fibermaxxery?
Ti se snaží dosáhnout dlouhověkosti pomocí vysokých dávek vlákniny. Fibermaxxerkou je například i vědkyně Megan Rossi, která zkoumá zdraví lidských střev a sama jí okolo 60 gramů vlákniny. Pro představu: doporučená dávka je 30 gramů a většina z nás sní okolo patnácti gramů. Rossi ale tvrdí, že jí vláknina zlepšuje zdraví a naši předci v pravěku prý jedli dokonce 100 gramů vlákniny denně.
A je tedy vláknina skutečně život měnící zázrak, nebo jen reklamní výmysl? Vědci už před sedmi lety prošli tisíce studií a získali poměrně jasný výsledek. Velká metaanalýza z odborného časopisu Lancet potvrdila pozitivní vliv na srdce i střevní mikroflóru. Nový výzkum vědců publikovaný v magazínu Nature navíc propojuje jídelníček s daty z chytrých náramků a podle něj víc vlákniny souvisí také s lepším spánkem.
Tvrzení, že za řadu civilizačních nemocí může nedostatek vlákniny, jste už pravděpodobně slyšeli, a samotná myšlenka je stará přes půl století. Chirurg Denis Parsons Burkitt byl pravděpodobně prvním, kdo v sedmdesátých letech shrnul do té doby nasbíraná data předchozích výzkumníků a z nich vyvodil závěr, že málo vlákniny zvyšuje riziko srdečních chorob, obezity, cukrovky i rakoviny tlustého střeva. K těm se časem přidávala i další zjištění, na co vše má vláknina vliv.
Pokud chcete co nejvíce těžit z jejích benefitů, odborníci se shodují na ideální dávce zhruba 25 až 35 gramů denně. Sem ostatně zapadá i výživové doporučení českého ministerstva zdravotnictví. Evropský úřad EFSA pak považuje už 25 gramů za dostatečné množství pro zdravou činnost střev a u vyššího příjmu vyjmenovává další přínosy.
Realita je ale horší. Lidé v západních zemích zkonzumují v průměru jen 15 až 16 gramů denně, tedy zhruba polovinu doporučené dávky, a přes 20 gramů se pravidelně nedostane téměř nikdo na světě. Přímo v Česku šlo podle časopisu European Journal of Nutrition průměrně o dávku mezi 15 a 19 gramy.
Kdo jí vlákninu, žije déle
Naposledy se vědci zaměřili na vlákninu a spánek. Ve studii publikované v Nature vyhodnotili celkem 4 793 nocí různých dobrovolníků. Ti si v reálném čase zapisovali, co jedli, a spánek měřila nositelná elektronika. Dny s vyšším podílem vlákniny v jídle vykazovaly i prodloužení hlubokého spánku a spánku REM o jedno procento, zkrácení doby lehkého spánku a nižší srdeční tep.
Zní to jako málo a skutečně to tak je, při osmihodinovém spánku šlo jen o dvě až tři minuty hlubokého spánku navíc. Vědci ale vysvětlují, že i tyto malé změny mají velký pozitivní účinek na naše dlouhodobé zdraví. Zajímavé je, že stačilo jen zvýšit příjem vlákniny, nebylo potřeba měnit nic jiného a na spánku to bylo hned znát.
Starší rozsáhlá analýza časopisu Lancet pak spojila 185 studií a 58 klinických pokusů s téměř pěti tisíci zkoumanými lidmi, aby mohla vyvodit ucelené závěry. Její výsledek? Ukázalo se, že účastníci s nejvyšším příjmem vlákniny (tedy s doporučenou dávkou) měli oproti těm s nejnižším příjmem (téměř nula) o 15 až 30 procent nižší celkovou úmrtnost a různé problémy. Šlo především o kardiovaskulární onemocnění, výskyt mrtvice, cukrovky 2. typu a rakoviny tlustého střeva.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsKlinické pokusy navíc ukázaly vliv na nižší tělesnou hmotnost, horní neboli systolický krevní tlak a celkovou hladinu cholesterolu. U řady výsledků také křivka nevykazuje žádný strop, takže víc než 30 gramů může přinést i další benefity. Zjednodušeně řečeno každých dalších osm gramů vlákniny denně vykazovalo průměrně o sedm procent nižší celkovou úmrtnost a o 19 procent nižší výskyt srdečních chorob, jako je například infarkt.
Proč ale vlastně vláknina funguje? Zásadní je podle výzkumníků, že potraviny bohaté na vlákninu je nutné rozžvýkat a že déle zůstávají v žaludku. Ovlivňují díky tomu pocit sytosti, reakci těla na glukózu a inzulin i vstřebávání tuků. Nicméně některé novější studie poukazují na to, že tento efekt je poměrně malý, pokud člověk místo potravin sáhne jen po doplňcích stravy.
V tlustém střevě následně vlákninu rozloží střevní bakterie. Mikrobiom pak pomáhá chránit před patogeny, tvoří vitaminy, podílí se na posílení imunity a zlepšuje komunikaci mezi střevem a mozkem. Podle vědců právě přítomnost vlákniny určuje, jak mikrobiom funguje, a přispívá k ochraně před rakovinou tlustého střeva.
Jak se dostat na doporučených 30 gramů
Když se podíváme na příjem vlákniny v praxi, není tak složité dostat se na doporučenou hladinu, jak by se mohlo zdát. Nejsnazší je vyměnit bílé pečivo za celozrnné, k jídlu přidat zeleninu nebo ovoce a občas zařadit luštěniny. Výzkumníci doporučují hlavně čerstvé jídlo a minimum průmyslově zpracovaných potravin, i kdyby to byly právě celozrnné výrobky.
Doporučenou dávku si můžete rozdělit během dne například tak, že si ke snídani uděláte ovesnou kaši, k obědu si uvaříte čočku a večer si dáte neoloupané jablko, přidáte pár ořechů a hned jste na 30 gramech.
Pokud je ovšem váš současný příjem téměř nulový, dostat se ze dne na den na doporučenou hladinu také není správné. Příjem vlákniny je lepší zvyšovat postupně a pít dost tekutin, jinak se může objevit bolest břicha a nadýmání. Jestli aspoň nějaké pokrmy s vlákninou už teď jíte, nejlepší je si postupné zvyšování rozdělit do období dvou až tří týdnů – začněte třeba tak, že si zítra přidáte pět gramů.
Vědci také upozorňují, že u lidí s nízkou hladinou železa v krvi může velmi vysoký příjem celozrnného pečiva jejich stav ještě zhoršit. Kdo má potíže s trávením nebo střevní onemocnění, měl by se také před větší změnou jídelníčku poradit s lékařem. Tak jako tak není nutné, aby se z vás hned stal fibermaxxer, který jí 100 gramů vlákniny denně, byla by ale škoda se zbytečně okrádat o benefity, které přináší jen malá změna jídelníčku.








