Ještě před pár lety obecně platilo, že být neustále online je nutnost. Nejnovější iPhone, aktivní Instagram a okamžité reakce na zprávy byly samozřejmou součástí společenského i pracovního života. U generace Z se ale tenhle model začíná rozpadat. Podle britského průzkumu, provedeného organizací BSI, by téměř polovina mladých lidí raději vyrůstala ve světě bez internetu, což naznačuje výrazný posun v tom, jak mladí lidé digitální prostředí vnímají.

Neustálá online aktivita pro mladé už není samozřejmostí, ale volbou – a právě schopnost nebýt pořád dostupný se postupně mění v nový luxus. Padesát procent lidí ve věku od 16 do 21 let ve zmíněném průzkumu odpovědělo, že by uvítalo omezení, které by jim zakázalo přístup k určitým webovým stránkám a aplikacím po desáté hodině večer.

Změna je výrazná hlavně ve srovnání s minulou dekádou. Sociální sítě dlouho fungovaly jako hlavní prostor pro sebevyjádření, navazování vztahů i budování kariéry. Instagram, spuštěný v roce 2010, se stal i platformou pro každodenní komunikaci. Zato po více než patnácti letech část mladých uživatelů přestává považovat neustálé sdílení za přínos. Britský deník The Standard zmiňuje i influencery s miliony sledujících, kteří říkají, že „jejich telefony jim kradou život“. Podle autora článku je dnes viditelná únava z permanentní online přítomnosti a naopak se víc a víc projevuje snaha získat zpět kontrolu nad vlastním časem i pozorností.

Odchod ze sítí přitom neprobíhá jen na Západě a není radikální. Jak například popisují původem indické The Economic Times, generace Z si digitální prostředí spíš přestavuje. Mladí lidé čím dál více omezují algoritmicky řízený obsah, jako je konzumace krátkých videí a scrollování v nekonečných feedech, a dávají přednost klidnějším platformám nebo delším formátům. Cílem tak není úplné odpojení, ale omezení neustálého rozptylování a návrat ke schopnosti soustředění se.

Posun potvrzují i data z USA. Průzkum agentury Talker Research, o kterém informuje list New York Post, ukazuje, že generace Z mnohem častěji vědomě snižuje čas strávený u obrazovek než starší generace. Nejčastějšími důvody jsou právě pocity zahlcení, úzkosti a frustrace z online prostředí, které podle respondentů už neposkytuje skutečný pocit propojení.

Právě ten přitom v dnešní době hledají – místo zviditelnění na sociálních sítích teď mladí lidé dávají přednost menším skupinám, pravidelným setkáním a aktivitám, které nejsou primárně určené ke sdílení online. V průzkumu jmenují například psaní do papírových bloků nebo hraní deskových her či skládání puzzle.

„Výsledky studie naznačují, že si více než kdy jindy uvědomují hodnotu času stráveného offline,“ uvedla Barbara Hagen ze společnosti zaměřené na přeprodej knih ThriftBooks, která si americký průzkum nechala vypracovat. Nejde tak o úplné odmítnutí technologií. Generace Z, která vyrostla v prostředí permanentního připojení, spíš systematicky zkouší jejich hranice a přehodnocuje, kolik prostoru má digitální svět v osobním i společenském fungování mít.