Robotické spotřebiče nejsou v kuchyních ničím neobvyklým. Právě naopak. Kuchařům ulehčují práci, čímž zákonitě urychlují doručení jídla k zákazníkovi. Existují však takové pokrmy, které se připravují výhradně ručně, a to s láskou a důrazem na tradici. Typickým příkladem je pizza, zejména ta pravá italská, která si zakládá na tom, aby se k ní přistupovalo maximálně autenticky.

Nyní je ovšem sklonek roku 2019 a do popředí se začínají dostávat nejrůznější alternativní metody, které nahrazují lidskou práci, zrychlují provoz a šetří náklady. Řeč je hlavně o automatizovaných robotických systémech, jichž se někteří děsí, ale jiní naopak vítají řadu jejich výhod, které se dají aplikovat i do přípravy jídla, respektive pizzy. Sází na to americký startup Picnic.

Ten vyvíjí unikátní výrobní linku, s níž mohou restaurace péct pizzu na základě robotických systémů, a to v mnohonásobně rychlejším a efektivnějším tempu než dosud. Pro podniky tak může jít o zajímavou investici, díky které reálně obslouží více hostů a zajistí si standardizovaný přístup.

„Definujeme nový standard pro přípravu jídla a nabízíme jedinou automatizovanou platformu na pizzu, která počítá s hromadnou výrobou na zakázku. Díky ní je možné eliminovat dosavadní bolestivá místa během procesu a uspokojit rostoucí chutě zákazníků,“ říká Clayton Wood, šéf startupu.

Těsto, protlak, sýr, salám

Je poměrně snadno představitelné, jak taková linka může v praxi fungovat. Na první pohled nejde o nic zcela přelomového: vše se odvíjí od několika výrobních stanovišť, u kterých se produkt zastaví pro svou konkrétní dávku. Nejprve se tedy položí předchystané těsto, které následně sjede pod nádrž s protlakem, jenž malá robotická paže rozprostře po těstě.

Druhé v pořadí je sypací oddělení pro strouhaný sýr, na které navazuje úsek pro salám a poté i na kousky masa. Suroviny se nicméně dají jakkoliv zaměnit. Skoro hotová pizza pak ve finální fázi sjede do trouby, kde se náležitě upeče.

O rychlosti celého procesu hovoří i fakt, že za jednu hodinu zvládne linka připravit na 180 pizz o průměru zhruba 45 centimetrů, případně až 300 pizz s průměrem 30 centimetrů. S týmem několika pizzařů se těchto výsledků jen stěží dosáhne.

O to víc, když je celý průběh kontrolován počítačovým viděním a strojovým učením, tedy technologiemi, které jsou pro efektivitu tohoto stroje nesmírně důležité. Picnic totiž míří nejen na rychlost a nenáročnost přípravy, ale také na zamezení plýtvání a určování optimálních dávek jednotlivých surovin.

S postupem času se tak může výrobní linka přizpůsobit přesným požadavkům majitele a fungovat naprosto podle jeho představ a vlastních receptur.

„Vždy hledáme hranici, když přijde na umělou inteligenci, robotiku nebo nová technologická řešení, díky kterým můžeme zákazníkům nabídnout lepší zážitky,“ říká Adrian Dishington, senior viceprezident cateringové firmy Centerplate, která je jedním z dvou podniků, jež si výrobní linku Picnicu předplatily na bázi pravidelného měsíčního předplatného.

Věří tomu i investoři

Byť praví italští pizzaři s tímto zařízením patrně nebudou souhlasit, ve Spojených státech je situace poněkud odlišná a pizzy se tam vyrábí dle jiných norem než na Apeninském poloostrově. Běžnému Američanovi je pak jedno, jestli jeho „buchtu“ udělal člověk, nebo stroj, což vnímají i tamní investorské skupiny. Před pár dny Picnic úspěšně uzavřel investiční kolo v hodnotě pěti milionů dolarů, které bylo vedeno Creative Ventures.

Spolu s investicí startup mimo jiné oznámil, že do svých řad najal Kennarda Nilsena, uznávaného produktového inženýra, který v minulosti pracoval na prvních čtyřech verzí tabletu Kindle Fire, náramku Fuelband od Nike nebo Xboxu. V Picnicu se stal viceprezidentem inženýringu. Očividně tak podobný koncept láká i zajímavá jména ze světa technologií.

Rozšiřování týmu o schopné a inovativní lidi je pro Picnic, který oficiálně vznikl před třemi lety, klíčové. Výhledově se totiž nechce soustředit pouze na pizzu, ale také třeba na sendviče, saláty, různé misky a podobně. Stručně řečeno na jednoduchá jídla s neustále se opakujícím procesem přípravy, které dokáže dobře zvládnout automatizovaný systém.

Picnic není jediný

Robotickou přípravou pizz se zabývají i další startupy, přičemž jeden z nejvýraznějších se jmenuje Zume. Pochází z kalifornského Silicon Valley a podobně jako Picnic vyrábí pizzu na principu výrobní linky a malých robotických paží, aby ji následně rozvážel lidem.

Startup má tak vysoké ambice, že by se jeho tržní hodnota mohla vyšplhat až čtyři miliardy dolarů, pokud klapne jejich očekávané investiční kolo. V něm by se mohl angažovat i japonský gigant SoftBank, který do Zumu minulý rok napumpoval 375 milionů dolarů.