Mnozí vesmírní nadšenci možná ani nevěřili, že dnešek vůbec někdy nastane. Obří raketa z dílen NASA pod názvem Space Launch System, běžně známá jako SLS, je ale hotová a připravená ke svému prvnímu startu. Projekt opředený mnoha technickými i finančními problémy tak vrcholí. Pondělní misí odstartuje zároveň i první let programu Artemis, který má vrátit lidstvo na povrch Měsíce. (Aktualizováno 29. 8.: Let se kvůli problému s chlazením motorů odkládá na pátek.)

K našemu jedinému přirozenému satelitu se vydá i při svém iniciačním letu, na vrcholu nosné rakety při něm spočine vesmírná loď Orion. Poletí takzvanou translunární dráhou, což znamená, že ve tvaru osmičky obletí Měsíc a pak se vrátí zpět k Zemi. Podobný profil měla už v minulosti například mise Apolla 8.

Po cestě také na různé oběžné dráhy vypustí raketa za svých útrob celkem třináct malých satelitů, takzvaných cubesatů. Celá mise potrvá mezi devětatřiceti a dvaačtyřiceti dny. Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě má odstartovat dnes ve 14.33 středoevropského času.

Více než stometrová raketa patří do třídy super heavy. To znamená, že je schopna do vesmíru vynést více než padesát tun nákladu. Kromě čínské rakety Dlouhý Pochod 9 aktuálně není na světě jiný stroj, který by toho byl schopen. Díky svému obřímu výkonu se tak pohodlně dostane nejen k Měsíci, ale i k Marsu.

Tam však výčet hlavních výhod SLS v podstatě končí. Projekt si za poslední léta vysloužil množství kritiky a posměšků, hlavně kvůli astronomickým nákladům, které jsou v dobách stále zlevňujících cest do vesmíru jen stěží uvěřitelné.

Původní plán sice hovořil o alokaci 18 miliard dolarů (444 miliard korun) na vývoj SLS a lodi Orion, mezi lety 2011 a 2021 si ale program nakonec vyžádal 23 miliard dolarů (568 miliard korun po započtení inflace) – a tyto částky zatím nejsou konečné.

Například celý program Apollo, včetně vývoje lodí, rakety Saturn V a šesti přistání na Měsíci mezi lety 1969 a 1972, by dnes podle různých odhadů a po započtení inflace stál přibližně 158 miliard dolarů (3,9 bilionu korun). Nárůst v ceně vývoje oproti původnímu plánu by ale ještě nebyl tak zásadní nebýt jiné položky na účtu – provozních nákladů. A právě ty jsou zdrojem největší kritiky.

Osmkrát dražší než raketoplán

Nejdříve srovnání – cena za start moderních raket Falcon se počítá v desítkách milionů dolarů. Raketoplán Space Shuttle v roce 2011 startoval za 584 milionů dolarů (se započtenou inflací v dnešních cenách). V případě Space Launch System ale cena jediného startu vystřelí na těžko uvěřitelné 4,2 miliardy dolarů, v přepočtu 93 miliard korun. To je osmkrát více než raketoplán a přibližně stejně jako cena, kterou pražský dopravní podnik dá za stavbu úseku metra D.

Nutno říct, že se zatím jedná o odhad, ovšem odhad z letošního března od vnitřního auditního orgánu samotné NASA. Není tak divu, že jeho generální inspektor prohlásil takové náklady za neudržitelné. Původní odhady od amerických federálních orgánů přitom hovořily o cenách v řádech stovek milionů dolarů.

Po technické stránce není SLS žádný zázrak. První stupně rakety (hlavní i boční) jsou velmi podobné těm, které používal již zmíněný program Space Shuttle. Motory RS-25, které NASA používá, jsou taktéž ty, s nimiž létaly raketoplány. A navíc je nakoupila předraženě, přestože mohla podle reportu serveru Ars Technica za menší cenu pořídit výkonnější kusy.

Misí v programu Artemis je do roku 2030 v plánu celkem šest a využití SLS nad rámec těchto letů je poměrně nejisté. Pokud NASA nebo někdo jiný nevyrobí například objemné zařízení pro kolonizaci Měsíce nebo náklad v řádu desítek tun, poptávku může pokrýt i Falcon Heavy.

To se ostatně stalo v případě družice Europa Clipper, která má v roce 2024 zamířit k měsíci Europa, jenž obíhá kolem Jupiteru. Původně měl být vynesen na SLS, ale za výrazně menší cenu se nakonec poptávky ujme právě společnost SpaceX.

Přestože první mise programu Artemis je blízko, na další lety si ještě budeme muset počkat. Podobný let, jako bude ten pondělní, ovšem s posádkou na palubě, je totiž v plánu až na květen 2024.