Základem je lievito madre – pšeničný kvásek podle vlastní receptury, který dává pomalu kynutému těstu lehkost, nadýchanost a prý také nezaměnitelnou chuť. Řeč přitom není o koláčích ani o buchtátch, ale o pravé sicilské pizze. Od roku 2017 sídlí na pražských Vinohradech, od letošního podzimu také na Smetanově nádraží. Novou pobočku má pizzeria Amunì od studia Dvoutakt.

První gourmet pizzerie v Praze provozuje na Vinohradské spíš rodinný podnik, který má dokonce i dětský koutek. V Praze 1 oproti tomu vznikl prostor, který je ideální pro obchodní obědy i večeře, stejně jako pro různé firemní akce.

Architekti se inspirovali domovinou zakladatele konceptu Massima Giuliana a podle toho také vypadá zdejší interiér. Sicílie tak z nového podniku čiší každým coulem. Interiér působí prosluněně, a to i když venku řádí hromy a blesky. Dvoutakt toho docílil mimo jiné díky cihlové podlaze. „Předtím tu byly dlaždice imitující mramor, k naší vizi podniku se ale vůbec nehodily. Přesvědčili jsme proto majitele, že je nutné je vyměnit,“ líčí Roman Mareš z Dvoutaktu.

Ateliér zvolil cihly, zároveň dbal na životní prostředí, a tak bral takové, které už jednou něco tvořily. Upcyklovaný materiál ze staveb pak architekti nařezali a pokládali řeznou stranou nahoru. Podlaha díky cihlám hází sytě červené až oranžové odstíny, čímž vzniká pocitově teplé prostředí, právě jako na Sicílii.

Foto: Dvoutakt

+4

Podlahu dotváří zakřivený bar z luxfer, který je dominantou celého prostoru. „Naše představa byla navázat na kvásek, který tvoří bubliny, a přenést motiv na bar. Původní plán ale nebylo možné realizovat, a tak jsme se nakonec rozhodli pro luxfery doplněné o LED pásky,“ líčí Max Koreis z Dvoutaktu.

Na osvětlení ateliér pracoval se studiem Spectoda, které přidalo mobilní aplikaci, díky níž lze charakter světla v podniku měnit. Nabídka je od chladné modré až po hřejivou, sytě oranžovou. Celkem bylo v pizzerii použito tři a půl tisíce kusů luxfer, které se kromě baru objevily rovněž na ohraničení prostoru kolem pece na pizzu.

Designéři do podniku volili hlavně přírodní materiály, které se odrazily i na výběru nábytku. Stoly jsou z dubového dřeva, obklopují je vyplétané židle značky TON. Jejich barvy byly podniku vytvořené na míru a objevuje se tady bílá a světle zelená. Atmosféru italského ostrova pak dokreslují olivovníky.

V pizzerii tvoří samostatný prostor takzvaná tavola calda, což je v podstatě rychlý snack bar inspirovaný pouličními krámky v Palermu. Místo, kde si lidé jednoduše berou jídlo do ruky, mělo být původně od restaurace oddělené, Dvoutakt se ale rozhodl vše propojit. Vybourali tak stěnu, která tu byla, a nahradili ji obří deskou z čirého skla. Ta prostor opticky sjednotila a také ztransparentila, návštěvníci obou provozů díky tomu mohou nahlédnout do dění v tom druhém.

„Rozhodující bylo naše odlišné pojetí designu a jeho propojení s řemeslem. Do každého návrhu se snažíme vnést autorský prvek, který do té doby neexistoval, a zakomponovat jej do prostoru. Sami přitom hledáme cesty, jak daný prvek vyrobit. Do realizace tak nevstupujeme jen coby autoři návrhu, ale aktivně se zapojujeme i do samotné stavby,“ doplňují designéři s tím, že aby přesvědčili řemeslníky, že jde něco udělat, musí to nejprve sami umět. Ateliér má mimochodem za sebou také návrh interiéru Lucerna Café Baru.

Amunì, což v překladu znamená „pojďme“, sází na pomalý koncept, jehož základ tvoří pomalé kynutí těsta. V obou restauracích se nemá spěchat, zároveň je snaha pražským zákazníkům ukázat tradiční italské suroviny, které podniky berou z konkrétních oblastí Itálie. V nabídce jsou pizzové klasiky, jako je margherita nebo quattro formaggi, ale i speciality. Například pizza s fíkovou hořčicí.