Sociální sítě, respektive jejich uživatelé zajímající se o technologie, v posledních dnech žijí jedním z nejbizarnějších a zároveň nejvíce fascinujících živých přenosů. Hlavní hvězdou, která k obrazovkám přitáhla stovky tisíc diváků z celého světa, je šedivý robot jménem Jim a jeho kolegové Rose, Bob, Frank či Gary. Nedělají přitom salta, neboxují ani nehrají na klavír. Zaujali jednoduše tím, že pracují. Nonstop, hodinu za hodinou, berou balíky z jedné strany a pokládají je na jedoucí dopravní pás. V pondělí dopoledne jeli roboti firmy Figure AI už 112 hodin v kuse a odbavili přes 140 tisíc balíčků.

Sledovat humanoidního robota při monotónní práci ve skladu se ukázalo jako překvapivě návyková záležitost. Lidé v komentářích vtipkují, že ukradne práci nejen skladníkům, ale i streamerům. Kouzlo celého experimentu spočívá v tom, co firma označuje jako plně autonomní provoz. To znamená, že roboti nejsou dálkově ovládáni lidmi přes virtuální realitu ani joysticky.

Všechno, co dělají, se odehrává v jejich „hlavě“, tedy v interním počítači, kde běží systém umělé inteligence s názvem Helix-02. Robot dostal pouze jediný úkol: detekovat čárový kód na balíku, zvednout ho a otočit tak, aby kód směřoval dolů na běžící pás.

Chování robotů skutečně místy připomíná člověka. Aby stroj dosáhl na vzdálenější balíky, přirozeně nakloní celé tělo dopředu a natáhne paže. Jeho vestavěné kamery navíc neustále vyhodnocují situaci na pásu, takže Jim a jeho kolegové dokážou okamžitě reagovat na to, jestli jim pod ruce přijde malá krabička, nebo měkký plastový pytel. Podle toho mění stisk a igelitové obaly berou jednou rukou, kdežto velké krabice oběma. Když se balíky na pásu začnou hromadit nebo překrývat, odtlačí je od sebe, aby nevznikl chaos.

Jednou z největších výzev, kterou museli inženýři z Figure AI vyřešit, byla výdrž baterie. Žádná dnes nevydrží pracovat dny v kuse. Systém proto funguje na bázi čtyřhodinových cyklů. Jakmile robotovi začne docházet energie, sám vyšle signál do cloudu, autonomně odejde k bezdrátové nabíječce a na jeho místo nastoupí odpočatý kolega z flotily.

Stejná strategie autonomního předání moci funguje i v případě, že robot detekuje softwarovou nebo hardwarovou chybu. Sám vyhodnotí, že něco není v pořádku, odejde na údržbu a požádá o střídání, aniž by do procesu musel zasáhnout jediný člověk.

Celá akce vznikla jako reakce na výzvu skeptiků, kteří tvrdili, že humanoidní roboti nebudou v reálném světě k ničemu, dokud nedokážou přežít dlouhou pracovní dobu stejně jako lidé. A tak se americká technologická společnost Figure AI rozhodla pro veřejný a transparentní zátěžový test svých robotů nejnovější generace.

Zakladatel a šéf Figure AI Brett Adcock nasadil do centrály firmy v San Jose filmový štáb, který spustil živé vysílání. Původní plán byl ukázat jednu kompletní osmihodinovou pracovní šichtu. Jenže roboti po osmi hodinách neodpadli, a tak vedení nechalo stream běžet a pracovat roboty tak dlouho, dokud se nerozbijí.

Na první pohled to může znít banálně. Stroj přece nemá svaly, netrpí na bolesti zad a nepotřebuje pauzu, tak proč by nevydržel? Jenže pro humanoidního robota je takto dlouhý, nepřetržitý provoz v podstatě technologický očistec. Uvnitř jeho těla je extrémně složitý ekosystém složený z tisíců součástek. Při každém ohybu pro balík a při každém sevření prstů vzniká v kloubech obrovské tření a teplo. Udržet ho v chodu desítky hodin bez toho, aby se přehřál nebo v něm prasklo jediné ozubené kolečko, je inženýrský oříšek.

Ještě větším nepřítelem je ale softwarové zahlcení. Robot se pokaždé dívá na nový, jinak tvarovaný balík a v milisekundách propočítává miliony operací. S každou další hodinou se v paměti systému vrství drobné datové odchylky, kvůli kterým běžné systémy po čase jednoduše zamrznou. To, že se robot dokázal desítky hodin v kuse sám za pochodu kalibrovat a čistit si digitální paměť bez nutnosti lidského restartu, je technologický triumf. Zatím ale Jim ani jeho kolegové nejsou na prodej.