Kazašská vláda před časem zrušila cenovou regulaci kapalného plynu LNG, který většina obyvatel země používá pro pohon aut. Jakmile o ceně začal rozhodovat trh, vedlo to postupně k dramatickému nárůstu ceny. Tlak vygradoval na přelomu roku, a tak Kazaši zkraje ledna vyrazili v metropoli Almaty do ulic. Co začalo jako protesty proti drahým pohonným hmotám, se přeměnilo v krvavé střety s policií s desítkami mrtvých. Vláda kvůli tomu dokonce nechala v zemi vypnout internet. A to dopadlo na celý svět.

Do Kazachstánu se totiž loni velká část těžařů bitcoinu, nejpopulárnější kryptoměny současnosti, přesunula poté, co je vypudila Čína. Bývalá sovětská republika je tak druhým největším těžařem bitcoinu na světě. Reakce virtuální měny byla očekávatelná – během čtvrtka klesla jeho hodnota pod 43 tisíc dolarů (936 tisíc korun) a za posledních 24 hodin vykazovala pokles o více než sedm procent. Propadlo se i ethereum.

Nejznámější kryptoměna světa od svého maxima z loňského listopadu, kdy vystoupila k hranici 69 tisíc dolarů, spadla už o 37 procent. Výprodej zrychlil v okamžiku, kdy cena bitcoinu spadla pod 46 tisíc dolarů, což byla z technického hlediska takzvaná hranice podpory, uvádí analytický web Coinglass.

Podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera bylo ovšem bezprostředním důvodem k aktuálnímu výprodeji kryptoměn ještě něco jiného než dění v Kazachstánu – zveřejnění zápisu z prosincového zasedání americké centrální banky. Představitelé Fedu naznačili rychlejší zvyšování úroků, než se původně předpokládalo, a hovořili také o tom, že by měl Fed zahájit proces snižování své bilance.

Právě její rychlý růst v posledních letech a nulové úrokové sazby způsobily masivní růst cen rizikových aktiv, včetně kryptoměn. Centrální bankéři poslali dolů také řadu akcií hlavně technologických firem. „Zprávy o blížícím se obratu logicky vedou k nervozitě mezi investory. Kromě virtuálních mincí během středy citelně propadly i akciové burzy. K propadu bitcoinu přispěla i likvidace dlouhých pozic,“ uvedl Pfeiler. Dlouhými pozicemi se rozumí, že obchodník počítá s růstem ceny daného aktiva.

Těžba kryptoměn v Kazachstánu se teď pravděpodobně bude potýkat s problémy. Bývalou sovětskou republiku totiž zasáhly násilné nepokoje, vyvolané nespokojeností obyvatel s vysokým růstem cen pohonných hmot. Největší telekomunikační společnost v Kazachstánu pak odpojila přístup k internetu.

„Myslím, že někteří počítačoví nadšenci budou říkat, že teoreticky se dá těžit i bez internetu, v praxi by ale všechny přístroje v Kazachstánu měly být vypnuty, když nefunguje internet,“ řekl serveru CoinDesk Jaran Mellerud z výzkumné společnosti Arcane Research.

Těžba bitcoinů se přesunula do Kazachstánu, když se loni proti těžbě postavila Čína, do té doby velmoc pro těžbu kryptoměn. Země byla co do objemu spotřebovávané energie na těžbu kryptoměny druhá za Spojenými státy, loni v srpnu se na celosvětové těžbě v tomto ohledu podílela z 18 procent, odhaduje Cambridgeská univerzita.

Současný vývoj v Kazachstánu může podle ředitele obchodní společnosti Bit.plus Martina Stránského cenu bitcoinu poslat ještě níže. „Půjde ale jen o dočasný trend. Po počáteční panice se cena vrátí k růstu a těžební kapacita se přemístí do jiné, bezpečnější části světa,“ řekl Stránský agentuře ČTK.

Protestující v Kazachstánu ve středu vzali útokem veřejné budovy a vláda později oznámila, že uvažuje o rozpuštění parlamentu. Při potyčkách s demonstranty v největším kazašském městě Almaty přišlo podle agentury TASS o život nejméně třináct policistů, stovky lidí se zranily. Do země už vstoupili ruští vojáci, které o pomoc požádala kazašská vláda.

S přispěním ČTK.