Přes dvacet let se Lukáš Vaňkát s Martinem Doležalem věnovali elektroinstalacím pro velké administrativní budovy i desetitisícové haly. Fotovoltaice by se ale nezačali věnovat naplno, kdyby jim po jedné odřeknuté zakázce nezůstala na skladě ležet tisícovka fotovoltaických panelů. Tak v rozhovoru popisují impulz, který je postrčil k podnikání v tomto oboru. Jejich firma Kerosin dnes stojí za instalací každého sedmdesátého panelu v Česku.

Na fotovoltaiku se oba spoluzakladatelé firmy sídlící v Dolním Městě nedaleko Humpolce dívají čistě pragmaticky. „Fotovoltaika se musí v první řadě umět dobře spočítat,“ říká Lukáš Vaňkát, který ve společnosti Kerosin zúročuje dvacetileté zkušenosti s řízením velkých dodávek elektroinstalací. Do obnovitelné energie ze slunce s kolegou Martinem Doležalem zabrousili v roce 2021 při vedení větší zakázky pro výrobní firmu. To bylo ještě v dobách, kdy oba pracovali pro sesterskou společnost COBAP, zaměřující se na objektové elektroinstalace.

„Bohužel, klient z ne úplně pochopitelných důvodů na poslední chvíli vycouval a nám na skladě zůstala ležet tisícovka fotovoltaických panelů. Nechtěli jsme je přeprodávat se ztrátou a hledali jsme cestu, kudy dál,“ popisuje Vaňkát tehdejší situaci. Kerosin se proto fotovoltaice začal věnovat naplno. Většinovým spolumajitelem se stal jejich předchozí zaměstnavatel, skupina VISGROUP, která generuje obrat na úrovni 1,9 miliardy korun.

Kerosin po tržbách 115 milionů korun v roce 2022 a 152 milionů v roce 2023 v loňském roce poskočil na 275 milionů a letos usiluje o pokoření mety 310 milionů korun. Spolumajitelé vidí klíč k úspěchu především v lidech. „Firmy nelze hodnotit podle toho, jaká auta stojí na parkovišti před jejich sídlem, ale podle kvality a nasazení zaměstnanců. Právě zaměstnanci jsou tou největší hodnotou společnosti. Nás je ve firmě 33 a naší konkurenční výhodou je pracovitost a nadšení každého z nás,“ říká Vaňkát, když zmiňuje, že celý tým neustále čelí novým výzvám a učí se nové postupy.

V rozhovoru spolumajitelé vysvětlují, jak by lidé měli o fotovoltaice přemýšlet, než si ji pořídí na střechu rodinného či bytového domu nebo výrobní haly. Na pravou míru uvádí řadu mýtů týkajících se například nedávného humbuku kolem požárů fotovoltaických instalací a přidávají důvody, proč plánují investovat 200 milionů korun do výstavby velkého bateriového úložiště s fotovoltaikou.

Fotovoltaika má poslední dobou všelijakou pověst. Bankroty firem, jako byl Energetický holding Malina nebo FG Energy, lidem na důvěře nepřidaly. Jak si stojíte vy?
Lukáš Vaňkát: My, profesí elektrikáři, koukáme na fotovoltaiku jako na řemeslo. Nebudu jmenovat konkrétní firmy, ale boom kolem solárních elektráren a růst cen energií přilákal spoustu jakýchsi veksláků, kteří neměli s oborem žádné zkušenosti a chtěli jenom zbohatnout.

Martin Doležal: Šlo často o firmy, které vsadily na jeden typ panelů a střídačů, a ty pak sekaly všem bez ohledu na velikost střechy, její sklon, statiku, požární zabezpečení. Pravda, zvládly zasmluvnit za pár měsíců tisíce domů, zatímco my jsme pracně propočítávali desítky instalací na míru individuálním potřebám klientů, ale dnes už víme, že hromadu zakázek nezvládly dokončit, někdy ani začít. Možná jim o ty realizace vlastně ani nešlo, možná bylo cílem vybrat pouze zálohy.

Lukáš Vaňkát: Teď po zkrachovalých firmách projekty přebíráme a narážíme na naprosto zbytečné chyby. Neexistující statické výpočty, nedodržování norem a pravidel požárně-bezpečnostních řešení. Šetří se tam, kde se šetřit nemá, a naopak se utrácejí peníze za zbytečnosti. Abych ale zůstal pozitivní, musím dodat, že v našem oboru je spousta kvalitních a zkušených firem, kterých si opravdu vážíme. Kvalitní konkurence posouvá naši firmu i celý solární obor dál.

Jak to vypadá, když u vás zákazník poptá fotovoltaickou elektrárnu?
Lukáš Vaňkát: Za zákazníkem přijedeme, nemovitosti si projdeme, klienta se vyptáváme, k čemu by mu vlastně měla fotovoltaika sloužit, jaké má požadavky, zda uvažoval o bateriovém úložišti, jestli má zájem o dotace a podobně. A až poté mu vypracujeme detailní nabídku, která obsahuje vizualizaci panelů na střeše, počítačově simulovanou výrobu, ale hlavně velmi podrobný propočet, který bere v potaz cenu, jakou klient za elektřinu platí, i jeho modelovou spotřebu během dne. Jednoduše všechny parametry, které do modelu vstupují.

Má při výpočtech smysl pracovat s budoucími změnami cen elektrické energie?
Martin Doležal: Vždy pracujeme s cenami, které má klient s obchodníkem nasmlouvané. Cena elektřiny je ze dvou třetin tvořena regulovanými cenami za distribuci a daněmi, takže samotná výrobní cena elektrické energie hraje pouze omezenou roli. Dnes stojí kilowatta drobného odběratele zhruba 2,5 koruny, její odběr s regulovanými složkami pak 6 až 8 korun. Dá se skoro říct, že fotovoltaika připojená přímo v odběrném místě s dostatečnou spotřebou bude vždy návratnou investicí, protože zákazníkovi šetří v podstatě celou regulovanou část ceny. A ta se bude do budoucna zvyšovat.

Vychází návratnost investice do fotovoltaiky u všech projektů podobně?
Lukáš Vaňkát: Právě, že vůbec. Pokud se to poctivě spočítá, může se někomu investice vrátit za 4,5 roku, jinému za deset let. Někdy stačí drobnost, třeba zmenšit bateriové úložiště, aby se investice zákazníkovi vrátila dřív. Dobrý obchodník s tím nemá problém, protože nekouká jen na svůj prospěch a obrat, ale na blaho klienta. Proto nikdy neslibujeme žádné průměrné návratnosti a odhady, pro každou instalaci vytváříme sofistikovaný výpočetní model. Na jeho základě pak fotovoltaiku buď doporučíme, nebo ne.

Martin Doležal: Ještě zdůrazním, že klientům neslibujeme pouze budoucnost zalitou sluncem. Pokaždé upozorňujeme i na všechny nehezké věci. Třeba, že je potřeba se o elektrárnu starat, jednou za rok nechat udělat komplet servis, po čtyřech letech revizi. Údržba něco stojí, to je jako u všeho.

Jak moc záleží na kvalitě použitých solárních panelů?
Martin Doležal: Není ani tak důležité, pro jakou technologii od jakého výrobce se rozhodnu. Účinnosti panelů se liší o jednotky procent, úspěch stojí na správně vytvořeném modelu. Viděli jsme nabídky odhadované z mapových podkladů Googlu, takže se spočítané panely na střechu ve finále nevešly nebo byly stíněné jinými budovami a zelení, nebo i špatně zvolený sklon či orientaci, takže energie byla vyráběna v jiném čase, než klient potřeboval. To všechno jsou faktory, které sebelepší panel nevyřeší.

Lukáš Vaňkát: Jediné, co bych doporučil, je vybírat panely od jednoho z výrobců, který je zařazen do tzv. Tier 1. Typicky půjde o společnost z Číny, kde se dnes vyrábí drtivá většina všech panelů pro Evropu. Bude to obrovská společnost s výborným ratingem. Volbou správného výrobce automaticky získám vyšší jistotu, že daná firma bude na trhu i za pár let a já se budu mít na koho obrátit s případnou reklamací.

A u baterií?
Martin Doležal: Tam je to podobné, my instalujeme pouze technologii LiFePo4 a pouze odzkoušené systémy. Vývoj jde rychle dopředu, začínali jsme s bateriemi s životností 4 000 cyklů, teď se blížíme k 10 000. Nicméně kromě velikostních parametrů jsou baterie opět velmi podobné u všech výrobců. A jak říkal Lukáš, i baterie je vhodné kvůli reklamacím kupovat od těch největších hráčů.

Poslední dobou přibylo požárů způsobených elektroinstalací kolem fotovoltaických panelů a baterií. Stalo se někdy u vašich instalací, že by došlo k požáru?
Lukáš Vaňkát: Na našich instalacích zatím ne a snažíme se dělat maximum možného, aby se to ani v budoucnu nezměnilo. Montéři jsou proškoleni, používají systémové nářadí a instalují dle manuálu konkrétních komponent. Fotovoltaika má nyní ze všech stran silný marketing, je středem pozornosti a množí se kolem ní bohužel i různé polopravdy a mýty. Nikomu vlastně nic zlého neprovedla, ale tvrdí se o ní jen to nejhorší.

Martin Doležal: Nedávno mi kolegové volali, že hoří fotovoltaické panely někde v Krumlově. Nakonec se ukázalo, že střecha hořela potom, co správce vypaloval sršní hnízdo zapalovačem a sprejem. Ano, v kabelech z panelů je vysoké napětí a může vzniknout obloukový zkrat nebo cokoli jiného, ale to riziko je malé a dá se mu předcházet pravidelným servisem. Občas hoří také baterie, ale bývají to ty, které si lidé instalovali svépomocí nebo recyklované „second-life“ baterie z elektroaut. U LiFePo4 baterií, které používáme v Kerosinu, při správné instalaci k ničemu dojít nemůže, při závadě se tyto baterie pouze nafouknou a dýmí.

Když se podíváme na názory lidí ohledně fotovoltaiky, často zmiňovaným problémem jsou přetoky do sítě, za které musí majitel platit, protože ve špičkách se cena silové energie dostává do záporných čísel. Dá se tomu nějak bránit?
Martin Doležal: Tím se vracíme k důležitosti návrhu instalace, který jsme zmiňovali. Potřebuji vědět, kolik klient spotřebovává energie, kolik jí dokáže vyrábět, a potom potřebuji porovnat, jestli se to potkává v čase. Pokud potřebuje energii v noci, ale solární elektrárna vyrábí jen přes den, mám problém a energii musím někam ukládat. Do baterie, do ohřevu vody, je to jedno, ale přetokům ve špičce se chci vyhnout, abych nemusel platit distribuční síti za to, že ode mě vyrobenou energii odebere. Pokud klient nemá kde přebytečnou energii uložit, standardně nabízíme možnost řízení FVE podle spotových cen. A pokud je spot záporný, FVE vyrábí pouze na vlastní spotřebu klienta.

Lukáš Vaňkát: V ideálním případě solární energie pokrývá spotřebu daného objektu. Pokud jsem třeba výrobní fabrika, která spotřebuje všechnu vyrobenou energii hned v provozu, žádné baterie nepotřebuji a návratnost investice bude velmi rychlá. Fotovoltaika je jako komplexní matematická úloha, ze které se nedají dělat obecné závěry, protože u každého klienta dostanu jiný výsledek.

Někteří majitelé se údajně snaží přetokům zabránit tím, že fotovoltaiku chodí ručně vypínat. Co si o tom myslíte?
Martin Doležal: Určitě je to divné, takovým lidem by měl dodavatel vysvětlit, jak fotovoltaika funguje.

Lukáš Vaňkát: Obecně ale není vypínání panelů problém. Martin s kolegy vyvinul programovatelné zařízení, které dokáže pracovat s aktuální spotovou cenou elektrické energie. Ta je zveřejňována vždy na den dopředu a s pomocí předpovědi počasí a predikcí spotřeby domu dokáže zvolit optimální strategii. Celé řešení pak vyrábí, ukládá i spotřebovává energii tak, aby klient neplatil za přetoky ve špičce, naopak aby přebytečnou energii síti prodával za co nejvyšší cenu. Omezení výkonu střídačů je pak poslední možností, kterou zařízení zvládá automaticky. Majitel tedy nemusí na nic myslet a nemusí FVE ručně vypínat jističem.

Další skloňovanou obavou je drahá likvidace vysloužilých panelů. Jak náročné to je?
Lukáš Vaňkát: Tady jde opět o negativní reklamu fotovoltaiky. Úroveň recyklace křemíkového panelu, kterých je u nás instalováno takřka 98 procent, je velmi vysoká. Opětovné využití skla, hliníku, křemíků a plastů dosahuje 90 procent. A v Česku už nyní rostou recyklační linky. S recyklací panelu neočekáváme větší problémy, bude to podobné jako s recyklací vysloužilé lednice.

Jako argument, proč s instalací fotovoltaiky neotálet, se skloňuje kapacita sítě. V budoucnu údajně nemusí být připojení nového místa možné. Je taková situace už na obzoru?
Martin Doležal: Kapacita skutečně může být problém a na spoustě míst již chybí. Na internetu jsou dostupné real-time mapy připojitelnosti, které ukazují, jaká je aktuální rezerva přenosové sítě v daném místě. Každopádně nemalou část kapacity sítě zabírají spekulanti, kteří si zažádali o novou výrobnu a třeba ani neměli v úmyslu něco stavět, jen potřebovali zhodnotit cenu pozemku. Distributor jim kapacitu musí nějaký čas držet. Naštěstí už se proti tomuto nešvaru bojuje, třeba tím, že distributoři automaticky neprodlužují prošlé žádosti o připojení a zpřísňují podmínky novým žádostem.

Pokud je kapacita vyčerpaná, nezbývá než čekat, dokud nedojde k modernizaci sítě a zvýšení kapacity, nevyprší platnost starých smluv nebo nedojde například ke změně výpočtu, která umožní připojení dodatečných výroben. Alternativně se lze zavázat k nulovým přetokům, ale technologicky se jim nelze u fotovoltaických elektráren zcela vyhnout, takže vzniká riziko pokuty za nepovolené dodávky.

Lukáš Vaňkát: Jinak je ale určitě nejlepší čas pro investici teď, a to nejen kvůli omezené kapacitě sítě. Na trhu je silná konkurence, kdy se mnoho firem pere o relativně málo práce. Komponenty jsou navíc extrémně levné, v roce 2008 stál jeden panel 20 tisíc korun, dnes stojí tisícovku. Levnější už to podle mě být ani nemůže.

Jaký další vývoj v obnovitelné energetice očekáváte?
Lukáš Vaňkát: Počítáme s tím, že nové fotovoltaické elektrárny nebudou přibývat skokově. Spíš čekáme, že se fotovoltaika stane běžnou součástí jakékoli nové výstavby a počet malých instalací bude stagnovat, nebo dokonce ubývat. Co poroste, budou náročnější projekty vyplývající z rostoucího podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu České republiky. Půjde třeba o stanice SVR, tedy služeb výkonové rovnováhy. To je ostatně směr, kterým jako Kerosin aktuálně vykračujeme.

Co SVR vlastně je a jak vypadá?
Martin Doležal: Jde o podpůrné služby výkonové rovnováhy. Ve své podstatě se jedná o jakýkoliv spotřebič o dostatečném příkonu či elektrárnu připojenou do sítě, jejíž výkon lze řídit. Čím rychleji lze řídit výkon, tím lépe. Nyní s ČEPSem certifikujeme projekt, kde přebytečnou elektrickou energii v síti používáme k ohřevu teplé vody, kterou klient potřebuje pro svůj provoz. Vše se odehrává přes soustavu dvou 1 MW elektrokotlů a stejně výkonných kogeneračních jednotek.

U fotovoltaiky připojené přímo do sítě, která nenapájí spotřeby žádného objektu, hrozí velmi dlouhá návratnost. Výnosy z prodeje energie jsou totiž nízké, ale rozšířením takové elektrárny o bateriové úložiště může návratnost z dlouhých dvanácti let rázem klesnout na sedm. A tímto způsobem dává smysl vystavět elektrárnu s bateriovým úložištěm i bez dotace. Každopádně to není jen o panelech a bateriích, možností v energetice je spousta – jen jsme zase u správných počtů.

Lukáš Vaňkát: Plánujeme i vlastní SVR projekt, za kterým bude stát Kerosin. Tento rok se naše elektrárna nedaleko Trutnova zařadí mezi největší bateriové instalace v Česku a nabídne solární elektrárnu o výkonu 5 MW s výkonem úložiště 7,5 MW a kapacitou 15 MWh. Aktuálně prošlapáváme cestu dalším podobným projektům, protože jsme jako jedni z prvních získali stavební povolení. Máme připojovací podmínky od distributora, zrealizovali jsme přípojku vysokého napětí a řešíme bankovní úvěr, abychom v prosinci tohoto roku mohli řešení zprovoznit. Vyrobenou zelenou energii v objemu 4 720 429 kWh ročně plánujeme nabídnout ke spotřebě větším podnikům skrze dlouhodobé PPA smlouvy.