Chtěl jít na vysokou školu, jeho nadšení ale výrazně omezovalo jeho tělesné postižení. Potýká se s mozkovou obrnou, která mu nedovoluje i tak triviální věci jako zavazování tkaniček. A jít na univerzitu s představou, že bude muset spoléhat na někoho, kdo by mu tenisky zavazoval, ho nelákalo. Proto se rozhodl, že pošle dopis Nike, ve kterém popíše svou situaci. Obra na poli sportovní módy zpráva chytla za srdce – a motivovala k tomu, aby dotáhl novou technologii, která se teď dostane i do jeho nejznámějších tenisek, legendárních Air Force 1.

„V šestnácti letech se zvládnu sám obléknout, ale tenisky mi stále musí zavazovat rodiče. Pro mě jako teenagera, který se snaží být naprosto soběstačný, je to nesmírně frustrující – a někdy i trapné,“ zmínil americký mladík Matthew Walzer, který kvůli svému předčasnému narození a nevyvinutým plícím, což vedlo k mozkové obrně, nezvládne řešit základní pohybové úkony. Svůj dopis adresoval přímo tehdejšímu šéfovi Nike Marku Parkerovi.

Walzerova zpráva byla dalším z podnětů k tomu, aby se Nike začalo intenzivněji zabývat navrhováním tenisek pro tělesně znevýhodněné lidi. Úplně poprvé se firma začala touto oblastí zabývat v roce 2008, kdy Parker zjistil, že Jeff Johnson, historicky vůbec ten první zaměstnanec Nike na plný úvazek, utrpěl mrtvici a ztratil schopnost používat ruku. Proto se obrátil na jednoho z hlavních designérů Nike, Tobieho Hatfielda, aby navrhl systém, jak obouvání pro hendikepované zjednodušit.

Cílem bylo, aby z takto řešené obuvi zmizela nutnost šněrování tkaniček. Logicky se nabízelo použití suchých zipů, které už tehdy existovaly, nicméně ani to podle Hatfielda nebylo ideální řešení, protože stále obsahovalo několik specifických kroků, jak botu utáhnout. U metody připevňovacích pásků ale Nike zůstalo, jen na to šlo takříkajíc zezadu. A vyzkoušelo si to právě u onoho amerického mladíka, pro kterého je i pouhé sehnutí se relativní problém.

Protože byl návrhářský tým z Nike v úzkém kontaktu s Walzerem, věděl přesně, co konkrétně v rámci obouvání a utahování tenisek nezvládne – a také věděl, kdo je jeho nejoblíbenější basketbalový hráč. Tím byl LeBron James, tehdy vycházející fenomén zámořské NBA a dnes nejúspěšnější střelec v dějinách. Proto se předzvěst technologie, pro kterou dnes firma používá marketingové označení FlyEase, nejprve objevila v botech, které byly pro slavného basketbalistu – po vzoru Michaela Jordana – navrženy.

Model s přídomkem Zoom Soldier byl specifický v tom, že byl vysoký, respektive zakrýval kotníky. Ostatně šlo o boty určené pro hraní na tvrdém povrchu basketbalových palubovek, které musely tlumit dopady. Proto ta výška. Obměněná silueta pro Walzerovy potřeby přišla s obepínajícím zipem, jenž začínal uprostřed chodidla a otevíral se na patě boty, čímž usnadňoval obouvání a vyzouvání. A člověk, který v nich chodil, mohl jen jednou rukou a rychlým tahem pásek utáhnout.

Na první pohled nešlo poznat, že jde o nějak výjimečné boty – a to bylo cílem. Ani zdaleka nevypadaly jako zdravotnická obuv navržená přesně pro potřeby tělesně postižených. Americká společnost, jejíž hodnota dnes přesahuje hranici 186 miliard dolarů, pak speciální model testovala přímo s Walzerem, až dospěla k přesvědčení, že má v rukou technologii, na které se bude dát do budoucna stavět. To hlavní ale přišlo až o několik let později, konkrétně v roce 2015.

Před více než sedmi lety Nike vymyslelo první prototyp „papučovitých“ tenisek, který byl určen právě pro Johnsona, prvního zaměstnance firmy. Koncept to byl poměrně zvláštní – namísto toho, aby se tenisky během nenošení dotýkaly země, byly vypouklé. To proto, aby se do nich dalo jednoduše vklouznout, čímž obepnuly chodidlo. Člověk se tak nemusel sklánět k zemi, natož si zavazovat tkaničky, případně jinak botu utahovat. V roce 2021 se pak dostaly do běžného prodeje.

„Základní myšlenka během navrhování těchto bot vychází z principu nazouváků, které jsou populární jak pro svou vzdušnost, tak pro pohodlnost při obouvání a vyzouvání. Nike ale celý koncept posouvá o úroveň výš a chce, aby se Go FlyEase staly ideální siluetou nejen pro ležérní vycházky městem, ale také pro aktivní sportování. Tomu má dopomáhat i pohyblivý gumový upínák podél obvodu,“ napsali jsme v původním článku, kde jsme tenisky pod názvem Go FlyEase představovali.

Ačkoliv je sortiment Nike stále z drtivé většiny plný regulérních tenisek, které potřeby tělesně postižených tolik nereflektují, její obouvací (a vyzouvací) technologie se ve firmě uchytila. Dokonce jí začala více věřit než systému v podobě takzvaného samozavazování, pomocí kterého lze tenisky utáhnout přes aplikaci v telefonu. Té Nike říká FitAdapt, inspiruje se futuristickými modely z kultovního snímku Návrat do budoucnosti – a před třemi lety ji dostalo i do slavných Air Max.

S novým mechanismem začala firma více pracovat a není tomu tak dávno, co jej v obměněné verzi dostala i do svých nízkých tenisek Jordan Air 1. V tomto případě si ale nemohla dovolit radikální změnu v tom, jak boty budou vypadat – přece jen jde o ikonický kousek z bohaté Jordanovy kolekce. Proto se vrátila o pár let zpět a replikovala systém onoho obepínajícího pásku v oblasti jazyka. A do inovací známých tenisek s takzvaným swooshem v logu bude evidentně investovat i nadále.

Air Force 1 pro všechny

To, co nejprve začalo experimentem a jako pomoc neznámému klukovi, se dostalo do fáze, kdy tím budou vybaveny i jedny z nejslavnějších tenisek. Nike chystá v podobném hávu vylepšit i Air Max 1 z roku 2007 v tradiční bílé barvě. Podle prvních fotek to vypadá, že tenisky vůbec nezmění design, respektive budou nerozeznatelné od původních. Fór ale spočívá v tom, že tkaničky budou „napevno“ připevněny k botě, přičemž jazyk bude mnohem tvrdší a statičtější.

Kdy se tenisky dostanou na trh, se zatím s jistotou neví. Předpokládá se léto. Každopádně fakt, že Nike v tomto směru postupuje a chce i své nejslavnější modely zpřístupnit těm, kteří mají kvůli svému zdraví těžší život než ostatní, svědčí o tom, jak moc má v plánu se této oblasti věnovat. Silnou roli v tom má i americká parasportovkyně Sarah Reinertsen, která v Nike vývoj této technologie vede – a která v sedmi letech kvůli poruše růstu kostí přišla o nohu.