LEGO zvedlo jednu z nejmocnějších zbraní ve vesmíru Marvelu. Navrhlo repliku Thorova kladiva

Filip HouskaFilip Houska

thorovo-kladivo-1

Foto: LEGO

Replika fiktivního magického kladiva Mjölnir

0Zobrazit komentáře

Captain America má svůj štít, Iron Man technologické vychytávky, Hulk naprosto destruktivní schopnosti a Thor? Samozřejmě magické kladivo známé také pod bájným názvem Mjölnir. A právě symbolu jednoho z nejznámějších superhrdinů komiksového univerza Marvelu se nyní chopilo LEGO, jehož pracovníci by skutečné Thorovo kladivo sice téměř stoprocentně neuzvedli, ale alespoň udělali poutavou repliku pro fanoušky kultovní ságy.

LEGO už má se světem Marvelu bohaté zkušenosti. V jeho sortimentu se objevuje několik ikonických artefaktů, zpravidla těch, které prošly i filmy o Avengers. Ať už jde o menší sety, kde si stavitelé mohou hrát například s obleky Tonyho Starka alias Iron Mana, nebo větší stavebnice, které umožňují postavit si třeba Rukavici nekonečna, se kterou Thanos (ne)vyhladil půlku vesmíru.

Nyní se k nim přidává jeden z nejkultovnějších symbolů tohoto superhrdinského světa – Thorovo kladivo, které podle severských mýtů ukovali trpaslíci ze srdce umírající hvězdy. Přesně z 979 dílků si tak fanoušci Marvelu mohou postavit jeho věrohodnou, šestačtyřicet centimetrů vysokou repliku v pozici, kdy je staticky „zabořeno“ do země.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Novinka přichází spolu s podstavcem a informativní cedulkou, přičemž nechybí ani minifigurka toho, komu kladivo patřilo – Thora. Pro fajnšmekry je pak uvnitř hlavy kladiva ukryto několik miniaturních verzí Rukavice nekonečna, Teseraktu a Odinova ohně. Stavebnice bude dostupná také v Česku, a to za cenu 3 199 korun. Do prodeje zamíří 1. března.

Replika mocné zbraně tak dorazí zhruba čtyři měsíce před tím, než do kin vtrhne další film s Thorem. Očekávané pokračování Thor: Love and Thunder od režiséra Taiky Waititiho (který stál i za dílem Thor: Ragnarok) je naplánováno na letošní 8. červenec a v hlavní roli znovu představí Chrise Hemswortha.

thorovo-kladivo-x3

Foto: LEGO

Model kladiva měří 46 cm na výšku a 29 cm na šířku

Na ČVUT začali používat robotické agenty. Mají sami myslet, spolupracovat a dostat se do praxe

Iva BrejlováIva Brejlová

Pavel Surynek ČVUT

Foto: CzechCrunch

Pavel Surynek, vedoucí laboratoře robotických agentů na FIT ČVUT

0Zobrazit komentáře

Říkají jim robotičtí agenti, protože mají koordinovaně splnit úkol, který jim tu zadají. Pohled na ně ale překvapí. Noví roboti, které si pořídila Fakulta informačních technologií ČVUT, mají jen pár centimetrů. Drony se vejdou do dlaně, miniaturní ozoboti ve tvaru kuličky jsou velcí asi jako kaštan a o kus dál čekají zařízení se jménem ePuck2. A skutečně, jak jejich název napovídá, velikostí a tvarem puk připomínají. Každý z posledně zmiňovaných přitom stojí asi 50 tisíc korun.

„Jde totiž v podstatě o jezdící počítač, ale miniaturizovaný,“ popisuje Pavel Surynek, odborník na umělou inteligenci v robotice a vedoucí zdejší laboratoře. Celkově nové vybavení vyšlo na zhruba jeden až dva miliony – to podle toho, jaká všechna zařízení kromě robotů do něj započítáme – a má pomoct nasadit samostatné, navzájem komunikující roboty do praxe, vychovat víc odborníků na jejich naprogramování, ale také odpozorovat zpětně to, jak se chovají, a pochopit jejich rozhodování.

To, že jsou roboti skutečně malí, je výhoda. Laboratoř pracuje se zmenšenými modely různých reálných scénářů. Řeší a stroje nechává řešit třeba pohyb robotů ve skladech. Zkouší autonomní řízení vozidel. Nebo taky možnosti velkých skupin autonomních létajících dronů, které by mohly například doručovat zásilky.

„Robotických agentů můžou být stovky až tisíce a dát je do vzájemného ‚tance‘ či koordinace lze na základě předem vytvořeného plánu pohybu pro každého jednotlivého robota,“ dodává Surynek. Tím jde podle něj postupně dosáhnout světa, kde třeba na silnicích nejsou nehody, ale ani zácpy.

roboagelab

Foto: ČVUT

Robotičtí agenti na FIT ČVUT: drony, ozoboti a ePuck2

Robotický tanec musejí naprogramovat budoucí odborníci, tedy studenti. A pak z něj zase odpozorovat, jak roboti poznávají okolí a podle čeho se rozhodují. Surynek takový proces označuje jako smyčku, která se od člověka vydá k robotům, a pak zase zpátky k lidem.

Naprogramovat zařízení stejně tak, jako fungují lidé, nejde. „Člověk má prakticky dokonalé smysly. A to nás klame. Když používáme nějaký hardwarový senzor, dokonalý není. Řekne nám jen částečnou informaci, se zbytkem si musíme dopomoci softwarově, tedy procesy naprogramovat,“ dodává Surynek.

Ve skupině toho dosáhnou mnohem víc

Na pozorování chování dronů tady mají zvláštní voliéru. Prostor ohraničený lanovou sítí je velký asi dva metry čtvereční a na jeho vrchních částech bdí senzory, které dronům pomáhají určit, kde právě jsou. Jakmile jim Surynek dá na počítači povel, aby se rozletěly a utvořily konkrétní formaci, spolu se vzletem se na monitoru okamžitě začnou míhat řádky kódu. Pro obyčejného člověka nečitelné zápisky toho, co robot vnímá a vyhodnocuje.

Jedno ze zařízení brzy po startu naráží do sítě a padá do měkké podložky. To proto, že má slabou baterku, jak Surynek vysvětluje. U jiného ukazuje, jak ho lze v letu chytit. Ty zbylé formaci drží, dokud je přes pokyn na počítači nepošle zase zpátky na zem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Každý ze zmenšených dronů stojí asi deset tisíc korun. Ozoboti Evo, připomínající malé blikající kuličky, mají hodnotu někde mezi třemi a čtyřmi tisíci za kus. Jsou řízení podobně jako domácí robotické vysavače. Umějí sledovat nakreslenou čáru nebo se nechat naprogramovat tak, aby se bezpečně a bez vzájemné kolize dostali z jednoho bodu do druhého. Pohybující se puky zas nahrazují testování autonomních aut.

behavio-mvp

Přečtěte si takéVykašlete se na lovebrand, říká Vojtěch Prokeš z BehaviaVykašlete se na lovebrand, budujte svému startupu značku s chladnou hlavou, říká Vojtěch Prokeš z Behavia

Všichni mají jako skupina jednu velkou výhodu. „Dosáhnou toho tak daleko více, než by dosáhl jeden samotný robot,“ říká Surynek. Dohromady tu mají zatím asi šedesát zařízení, s nimiž zatím své pokusy plánují ověřovat jednotky studentů. Surynek ale očekává, že tím, že je laboratoř snadno dostupná, bude se jich stále víc na robotické systémy takových agentů taky zaměřovat.

„Já jsem teoretik. Komunikace s praxí je spíš přes naše absolventy. S laboratoří se nám ale otevírají nové možnosti, uvažujeme například také o projektech s technologickou agenturou. Rádi bychom, aby české firmy využívaly pro svou logistiku právě autonomní roboty, a to zatím téměř nedělají. Mohly by třeba i ve spolupráci s námi. Kromě toho, dobrý absolvent může založit startup. A já bych chtěl, aby odtud nové startupy vzešly,“ představuje si Surynek.