Letadla se žraločí kůží. Lufthansa navlékla své Boeingy do unikátní fólie, která sníží spotřebu i emise

lufthansa

Foto: Lufthansa Cargo

Lufthansa vyvíjí speciální fólii inspirující se od žraločí kůže

0Zobrazit komentáře

Hledat inspiraci v přírodě se může hodit i při vysoce sofistikovaném výzkumu. Jednu takovou technologickou novinku, která se nechala inspirovat světem fauny, brzy otestuje Lufthansa. Německá letecká společnost vyvinula unikátní potah povrchu letadel, který jim propůjčí stejné vlastnosti, jako má kůže žraloků. Tím by se měla snížit spotřeba letounů i množství vyprodukovaných emisí.

Jak docílit toho, aby letadlo spotřebovávalo méně paliva, a tím produkovalo méně znečišťujících látek? Cest je hned několik – od dokonalejších motorů až po přepracovaná složení pohonných hmot. Některé společnosti se však zaměřují i na design svých strojů. Například Air France-KLM pracuje s unikátní dvoutrupou koncepcí, Airbus zase v roce 2019 představil návrh letounu, jehož linie výrazně kopírují tvary opeřenců.

Změnit podobu své flotily se nyní pokusí i německá letecká přepravní společnost Lufthansa, která se také inspirovala u živočichů. Neznamená to však, že by pracovala na svém vlastním letounu, ale pouze lehce upraví ty, které nakoupila od Boeingu. Flotilu svých nákladních 777F potáhne speciální fólií se strukturou podobnou žraločí kůži.

lufthansa-sharkskin1

Foto: Lufthansa Technik

Trup letounu s nanesenou fólií, která je v podstatě neviditelná

Komu se někdy „poštěstilo“ sáhnout na žraloka, možná pocítil jemné rýhování jeho kůže. Toto zvrásnění napomáhá predátorům mořských hlubin k rychlejšímu pohybu ve vodě s vydáním menšího množství energie. Tělo žraloka dokáže díky rýhám efektivněji klouzat vodní masou a přesně to má za úkol i fólie nazvaná AeroShark. Logicky však nepůjde o co nejhladší proplouvání vodou, ale o snižování odporu vzduchu tisíce metrů nad zemí.

Unikátní fólii má na svědomí sesterská společnost Lufthansa Technik, která na projektu spolupracovala s německým gigantem v oblasti agrochemie, společností BASF. O vytvarování fólie se postarala laserová technika, díky níž bylo možné vytvořit rýhy o velikosti 50 mikrometrů. Jako první se nového kabátu dočká deset nákladních Boeingů, kterým by měla technologie pomoci snížit vzdušný odpor až o jedno procento.

Ušetřených 48 letů a tisíce tun emisí

Byť se to nezdá jako významná hodnota, po přepočtu tohoto procenta na možné snížení spotřeby je patrné, že Lufthansa má pádný důvod, proč takovou technologii testovat. Jedno procento z odporu dolů totiž v případě provozu deseti letounů po dobu jednoho roku může přinést úsporu až 3 700 tun paliva. Pro lepší představu se jedná o spotřebu 48 nákladních letadel při letu z Frankfurtu do Šanghaje. Zároveň to také znamená zamezení produkce až 11 700 tun CO2.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Důvodem, proč byly pro pilotní testování nové technologie vybrány nákladní letouny, je prozaická skutečnost, že při nanášení fólie není potřeba řešit příliš mnoho okének. Povrchová úprava tak mohla snadno pokrýt celý trup letadla. Dalším důvodem byla také vyšší frekvence nákladních letů.

Není to poprvé, co Lufthansa spolu s BASF podobnou technologií zkoušejí. V roce 2019 byly materiálem s podobnou strukturou potaženy spodní části Boeingu 747-400. Testování potvrdilo potenciální úsporu, která byla tehdy vyčíslena na osm desetin procenta. Není jasné, kdy přesně by Lufthansa chtěla materiál nanášet i na další letouny, pokud se však potvrdí schopnost úspory, měl by se v budoucnu objevit i na klasických dopravních strojích.

lufthansa-sharkskin2

Foto: Lufthansa Technik

Instalace speciální fólie

Mohl by se tak dostat i na nové Airbusy A350-900 a Boeingy 787-9, jejichž nákup německá společnost nedávno oznámila. Jedná se o již vyrobená letadla, která měla být původně určena pro jiné společnosti. Ty však od kontraktů odstoupily, a proto první 787 začnou létat ještě letos, další stroje tohoto typu vzlétnou příští rok a A350-900 budou dodány v letech 2027 až 2028, jak uvedl web Freight Waves.

Tím ovšem modernizace flotily společnosti ani zdaleka nekončí. I díky finanční podpoře v podobě devíti miliard eur (230 miliard korun) od státu, který firmě pomohl v době pandemického uzemnění, má Lufthansa v plánu další nákupy a také zavádění nových úsporných opatření šetřících náklady i planetu.

Mezi ně patří například i uhlíkově neutrální lety, na kterých letadla využijí ekologické letecké palivo, k jehož výrobě posloužila biomasa. Ani to však není dokonalé a nějakou tu uhlíkovou stopu za sebou zanechává, což chce Lufthansa kompenzovat stále populárnější výsadbou stromů.

Karel Komárek znovu investuje do zdraví. Spolu s ostatními posílá dvě miliardy korun do výrobce prstenů Oura

Filip HouskaFilip Houska

oura-komarek

Foto: Oura/KKCG

Miliardář Karel Komárek spoluinvestoval do chytrého prstenu Oura

0Zobrazit komentáře

Měření kvality spánku je téma, které nabírá na čím dál větším významu. Protože to, jestli kvalitně a zdravě spíte, může určit vaši náladu a produktivitu během celého dne. Není proto divu, že pro monitoring spánku existuje několik aplikací, králem oboru je však chytrý prsten Oura Ring, do kterého nyní putují dvě miliardy korun v nové investici, na níž se podílel i český miliardář Karel Komárek.

Komárek do původem finské společnosti Oura vstoupil podle Seznam Zpráv v rámci investičního kola Series C přes svou skupinu KKCG, respektive venture kapitálový fond Jazz Venture Partners. Ten cílí na takové firmy, které se zaměřují na zlepšování výkonnosti člověka, přičemž KKCG je v něm největším podílníkem. Stejný fond spolu s KKCG ostatně investoval stovky milionů i do německé fitness aplikace Freeletics.

V aktuálním kole pak stál po boku zvučných investorských hráčů jako Temasek nebo The Chernin Group. Dohromady Oura vybrala 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun), tedy více než trojnásobnou sumu než loni v březnu, kdy proběhlo Series B. Celkově tvůrce jednoho z nejkomplexnějších prstenů pro měření nejen spánku, ale i zdraví obecně nasbíral v investicích přes 148 milionů dolarů, které průběžně putují do vývoje či marketingu.

oura-2

Foto: Oura

Titanový prsten Oura Ring

Jinak tomu nebude ani teď. Jak zástupci finské firmy pro TechCrunch zmínili, nová investice bude sloužit pro hardwarový i softwarový výzkum a vývoj, najímání nových lidí (včetně klíčových rolí jako šéf vědy), marketing a zákaznickou zkušenost. To vše proto, aby neustále posouvali svůj vlajkový produkt kupředu a dostávali do něj maximum nových, užitečných funkcí.

I když totiž Oura Ring začínal především jako elegantní měřič spánku, který je možné nosit celý den k mikině i drahému obleku, dnes dokáže pomocí vnitřních senzorů měřit i tělesnou teplotu nebo aktivitu, respektive váš denní pohyb. Všechny informace se pak promítají do mobilní aplikace a nechybí ani synchronizace s aplikacemi pro zdraví od Googlu či Applu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Grandhotel Evropa jako W Prague

Přečtěte si takéPražský hotel láká běžné lidi na snídaně, kuchařku Chili a home officeNa home office do pětihvězdičkového hotelu? Klidně, W Prague láká běžné lidi na snídaně i kuchařku Chili

Do dnešního dne měla společnost prodat přes půl milionu svých titanových prstenů, přicházejících v různých barvách, přičemž obzvlášť silné období přišlo s pandemií koronaviru, kdy se lidé o své zdraví začali více zajímat. Na benefity tohoto nositelného zařízení se namotaly i prestižní sportovní soutěže, například NBA a WNBA, zápasnické UFC nebo závodní NASCAR.

Zajímavé je, že například Kalifornská univerzita v San Francisku využila prsten k předvídání potenciálních příznaků covidu. Nehledě na to, že samotná firma darovala prsteny i exponovaným zdravotníkům v první linii, kteří se o covidové pacienty starali. Dá se tedy říct, že i Oura z nelichotivé pandemické situace vytěžila a zároveň pomohla ostatním.