Létající taxíky se měly předvést na olympiádě, teď jsou v insolvenci. Věří však, že se zachrání

Německý výrobce elektrických letounů Lilium se zachránil na Štědrý den, jeho přímý konkurent Volocopter na podobný zázrak teprve čeká.

Peter BrejčákPeter Brejčák

volocopter-singapur

Foto: Volocopter

Elektrický letoun Volocopter s vertikálním vzletem a přistáním

0Zobrazit komentáře

Německá společnost Volocopter, která se specializuje na vývoj elektrických létajících taxi pro přepravu ve městě, podala návrh na insolvenční řízení. Chce však nadále pokračovat v činnosti, uskutečnit restrukturalizaci a hledá investory. Volocopter byl založen v roce 2011 a nyní má zhruba pět set zaměstnanců.

Firma uvedla, že potřebuje finance, které jí umožní podniknout poslední kroky ke vstupu na trh. Po dobu insolvenčního řízení bude obchodní činnost pokračovat jako obvykle. Insolvenční správce plánuje do konce února vypracovat koncept reorganizace a dojednat jej s investory. Cílem společnosti je zachovat pracovní místa.

S podobnými problémy v poslední době bojoval i přímý německý konkurent Volocopteru. Společnosti Lilium došly peníze, propustila tisíc lidí a chtěla zavřít. Záchrana nakonec přišla až na Štědrý den, kdy oznámila podepsání smlouvy o koupi aktiv společností Mobile Uplift Corporation, kterou mělo založit blíže nespecifikované konsorcium investorů z Evropy a Severní Ameriky.

Na podobnou záchranu Volocopter teprve čeká. Zároveň ještě potřebuje získat certifikát od Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA), aby mohl přepravovat cestující plně elektrickými letadly, která startují vertikálně. Společnost předpokládá, že navzdory insolvenčnímu řízení se jí podaří certifikát v novém roce získat.

„V technologickém vývoji, letových zkouškách a certifikaci jsme daleko před kolegy v oboru,“ komentoval generální ředitel Volocopteru Dirk Hoke. „To z nás děla atraktivní společnost pro investice, zatímco budeme organizovat interní restrukturalizaci,“ dodal Hoke, který koncem února ze společnosti odchází.

Přestože firma zatím nemá licenci pro komerční provoz s cestujícími, jsou její létající taxi už k vidění. Firma původně chtěla létat s lidmi v době olympijských her v Paříži, plány však byly zrušeny, protože se jí nepodařilo včas si zajistit certifikaci motorů těchto strojů. Uskutečnila ale řadu testovacích a předváděcích letů. Má také oprávnění k výcviku pilotů. V Německu rovněž spolupracuje s autoklubem ADAC, který testuje využití strojů firmy například pro záchranné účely.

V oblasti vývoje vzdušných taxíků působí i český startup Zuri zakladatele Michala Illicha. Před necelými dvěma týdny oznámil uzavření dalšího investičního kola ve výši přes sto milionů korun, značnou část z toho do firmy vložil investor Jan Barta z Pale Fire Capital (PFC). Oproti zmiňovaným německým konkurentům je ale Zuri v mladším stadiu vývoje, nově získaný kapitál chce využít teprve na stavbu nového demonstrátoru schopného plného letu.

S přispěním ČTK. 

Že nás Poláci válcují? Ne ve všem. Čeští miliardáři mají větší chuť dobýt byznysový Západ

Tím, jak poklesla aktivita zahraničních investorů, se otevírají nové příležitosti pro tuzemské podnikatele – a ti míří na Západ víc než dřív.

Luboš KrečLuboš Kreč

strnad-komarek-kretinsky-1Komentář

Foto: CSG / KKCG / EPH

Michal Strnad, Karel Komárek a Daniel Křetínský

0Zobrazit komentáře

Glosa Luboše Kreče. Britská vláda dala před dvěma týdny svolení Danielu Křetínskému, že může koupit tamní poštu. Legendární značka Royal Mail tak bude v českých rukou, jde navíc o rekordní českou transakci v zahraničí – druhý nejbohatší Čech za burzovně obchodovanou firmu zaplatí v přepočtu 108 miliard korun. Není přitom zdaleka jediným tuzemským miliardářem, který o sobě dává na Západě víc a víc vědět.

Křetínský je z českých magnátů na Západě nejaktivnější, kromě britské pošty do jeho hájemství patří také britské a německé elektrárny, ve Francii drží mimo jiné silnou mediální skupinu a má zájem o část německého průmyslového kolosu ThyssenKrupp.

V ambicích dát o sobě vědět v Evropě, či dokonce v USA, mu zdatně sekunduje Michal Strnad, jemuž patří zbrojní skupina Czechoslovak Group, kterou převzal po svém otci. Ten se před pár dny dohodl na nákupu muniční divize společnosti Vista Outdoor. Zaplatí za ni více než 50 miliard korun a stane se největším výrobcem malorážové munice na světě, včetně nábojů značky Remington.

Českým investorům patří i další klasické jméno zbrojního byznysu, a to Colt, který už v roce 2021 ovládl miliardář René Holeček se svou skupinou Česká zbrojovka.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Karel Komárek, čtvrtý nejbohatší Čech, zase postupně vybudoval na zádech Sazky, kterou vytáhl spolu s již zesnulým Petrem Kellnerem z bankrotu, mezinárodní loterijní skupinu Allwyn. Ta je rozkročená z Česka přes Balkán a Itálii až do Británie a USA.

Důvodů, proč je o českých investorech víc slyšet nejen doma a na Východě, kde řada z nich historicky působila, je několik. Důležitou roli hraje například fakt, že západní investoři nejsou – a to na Západě ani u nás – zdaleka tak aktivní jako dřív, což uvolňuje prostor dravější a hladovější konkurenci.

renata-kellnerova

Přečtěte si takéRenáta Kellnerová mění PPF. Budoucností skupiny jsou děti, říkáRenáta Kellnerová mění tvář PPF a otáčí ji víc na Západ. Budoucností skupiny jsou mé děti, říká

Čeští miliardáři a miliardářky tím zároveň v geopoliticky měnícím se světě deklarují, kde pro sebe a své firmy vidí budoucnost. A ta není v Rusku ani ve značné části Asie, odkud se postupně stahuje i šampion českého pronikání na Východě, skupina PPF.

Navíc ekonomové jako Petr Sklenář z J&T Banky nebo partner poradců z KPMG Igor Mesenský upozorňují, že vývoz českého kapitálu na Západ je v intencích střední a východní Evropy poměrně ojedinělý. Češi jsou podle nich v tomto ohledu i před Poláky, kteří jsou nám v posledních letech dáváni za příklad takřka v jakékoli oblasti lidského konání.

Lze si z chuti podnikatelů dobývat i v roce 2025 západní trhy vzít nějaké obecnější ponaučení? Určitě – třeba že je chyba nás vnímat jako malou a nevýznamnou zemi, protože i odsud se dají budovat velké a úspěšné firmy, jež jsou v důsledku zdrojem naší prosperity.

Screenshot

Přečtěte si takéPřed 50 lety vpluly do kin Čelisti, Spielbergovo mistrovské díloPřed padesáti lety vpluly do kin Čelisti. Spielbergovo mistrovské dílo definovalo moderní blockbuster

A konečně pevnější ukotvení byznysmenů v Německu, Británii či USA tam dále etabluje i nás jako společnost. Nebudeme vnímáni jen jako ta východní, postkomunistická země s levnou pracovní silou, ale jako někdo, kdo přináší nové příležitosti a kdo může být symbolem úspěchu.

Komentář původně vznikl pro stanici Český rozhlas Plus.