LGBT? Nic pro školáky. Matky aktivistky v USA zakazují knihy, vliv chce brzdit zpěvačka Pink

Podle organizace Moms for Liberty by děti neměly být vystavovány knihám, které jsou „škodlivé“. Její vliv v americké politice sílí.

Filip HouskaFilip Houska

moms

Foto: OpenAI

Ilustrace matek z aktivistické organizace Moms for Liberty

0Zobrazit komentáře

Občas to byly bizarní podívané. Postavily se k řečnickému pultíku, otevřely knihu a před zaplněným sálem z ní začaly číst sexuální úryvky. Nebo kapitoly, které se týkaly homosexuality, potažmo rasové problematiky. Proč? Aby daly školám jasně najevo, že takové knihy by podle nich neměly být předkládány dětem. Matky z aktivistického hnutí Moms for Liberty hlavně na jihovýchodě Spojených států nabírají na politické síle, slavná popová zpěvačka Pink ale přišla s plánem, jak jejich vliv přibrzdit.

Projevy na jednáních školských rad nemají jen ony, nicméně patří k těm, kdo mají v těchto měsících největší vliv. Moms for Liberty tvrdí, že je americkým dětem ve školách prezentováno příliš mnoho témat, na která jsou ještě mladé a neměly by o nich slyšet. Organizace vznikla před dvěma lety, kdy se v křesle prezidenta Spojených států začal usazovat demokratický Joe Biden, a skrze problematiku, na kterou poukazovaly, se rychle rozšířily po celé zemi.

Často volají po zákazu určitých knih, které bývají součástí osnov nebo jsou k dispozici ve školních knihovnách, ale s představami o výuce těchto žen vůbec nekorespondují. Postavily na tom i velkou kampaň, debatují o knížkách na svých sjezdech a pro své mnohdy útočné vystupování si získaly přízeň některých republikánů, kteří nesouhlasí s celospolečenským vývojem Ameriky.

Hnutí založené trojicí někdejších členek amerických školských rad se soustředí zejména na tituly o právech LGBT osob, o rasové problematice a její spletité historii, o otázkách ohledně diskriminace nebo o pornografii. Vadí jim například známá díla jako Ten, kdo stojí v koutě od Stephena Chboského, Lovec draků od Khaleda Hosseiniho nebo Velmi modré oči od Toni Morrison. Od svého vzniku se jim už podařilo vydupat zákaz více než tisícovky knih, nejvíce pak na školách ve státech Texas, Pensylvánie a Florida.

Nezisková organizace PEN America, která stojí na opačné straně spektra a snaží se zvyšovat povědomí o lidských právech a svobodě projevu skrze literaturu, loni uvedla, že za necelý rok bylo v amerických školách zakázáno téměř 1 600 knih, přičemž nejvíce škrtaly školy právě v Texasu, kde jich na černé listině skončilo přes sedm set. Sám jeho guvernér Greg Abbott vyzýval školské rady k odstranění knih, které označil za pornografii.

„Věříme, že rodičovská práva nekončí přede dveřmi třídy,“ zní motto Moms for Liberty, na které zjevně slyší i guvernér Floridy a prezidentský kandidát, republikán Ron DeSantis, který už loni v březnu podepsal takzvaný zákon o právech rodičů ve vzdělávání. Ten učitelům na státních školách zakazuje mluvit o sexualitě a genderové identitě před dětmi, které ještě neoslavily sedmnácté narozeniny.

Na titulní stranu daly citaci přisuzovanou Hitlerovi, pak se rychle omluvily.

Právě díky rostoucímu vlivu konzervativních směrů ve Spojených státech – zejména pak v jejich jihovýchodní části – mají Moms for Liberty zastání také u velkých politických jmen. A zajímá se o ně mimo jiné Donald Trump, bývalý a potenciálně budoucí americký prezident. Ruku v ruce s postoji, mnohdy hraničícími s krajní pravicí, ale aktivistky figurují i v poměrně velkých kauzách.

Příkladem může být faux pas, které vzešlo z pobočky hnutí ve státě Indiana. Ta publikovala newsletter s citací, jež je přisuzována Adolfu Hitlerovi: „Jen ten, kdo ovládá mládež, dosáhne budoucnosti.” Rychle se za použití omluvila a zdůraznila, že s nacistickým diktátorem nijak nesympatizuje. Titulní stranu následně předělala, nahrála tím však do karet organizaci Southern Poverty Law Center, která hnutí označila za extremistické.

Do boje vstupuje Pink

Svůj nesouhlas se zakazováním knih na školách vyjádřila řada lidí, zpravidla těch liberálněji smýšlejících – a je mezi nimi i americká zpěvačka Pink, autorka trháků hudebních žebříčků So What, Get the Party Started nebo Just Like a Pill. Ne, že by bojovala za to, aby se tituly do školních lavic vrátily… Spíš bude několik vybraných, zakázaných rozdávat lidem na koncertech.

„Je obzvlášť nenávistné, když úřady cílí na knihy o rase a rasismu a pořádají tažení proti autorům z komunity LGBT. V této zemi jsme už slavili tolik úspěchů na cestě k větší rovnosti. Nikdo by tento pokrok neměl chtít zvrátit,“ zmínila čtyřiačtyřicetiletá Pink, celým jménem Alecia Beth Moore Hart, která se v rámci tohoto plánu spojila se zmíněnou neziskovkou PEN America.

Americká zpěvačka Pink

Jakým způsobem bude rozdávání probíhat, je otázkou, ví se však, že půjde o čtyři tituly v nákladu dvou tisíc kusů a že je bude darovat během nadcházejících vystoupení ve městech Miami a Sunrise na Floridě. První knihou – nebo přesněji řečeno básní – bude The Hill We Climb od pětadvacetileté Amandy Gorman, nejmladší básnířky v americké historii, která vystoupila na prezidentské inauguraci. Aktivistkám, kterým se podařilo tuto báseň z některých škol odstranit, na ní vadí téma jednoty a harmonie, které kontrastuje s nesouladem a rozdělením v nedávné minulosti.

Dalšími tituly, odstraněnými z některých škol a rozdávanými Pink, budou román Milovaná (Beloved) od Toni Morrison, jenž zkoumá fyzickou, emociální a duchovní devastaci způsobenou otroctvím, The Family Book od Todda Parra, kde se vyskytuje téma LGBT, a Girls Who Code od Reshmy Saujani o ženách programátorkách.

„Jsem vášnivá čtenářka a máma dvou dětí, které jsou také vášnivými čtenáři,“ vysvětlila Pink během živého vysílání, kde iniciativu oznámila. „Nedokážu si představit, že by mi moji vlastní rodiče říkali, co moje děti mohou a nemohou číst, natož rodiče někoho jiného. Nebo aby někdo jiný, kdo ani děti nemá, rozhodoval o tom, co moje děti mohou číst,“ dodala.