Aby mohly lodě bez problému korzovat napříč říčními i mořskými toky, byli lidé v minulosti schopni budovat neuvěřitelná díla. Mezi ně patří třeba Suezský či Panamský průplav, kterými se oddělovaly celé kontinenty, nebo Falkirkské kolo, které ve Skotsku vytahuje plavidla do výšky 24 metrů. K těmto dílům by se měl již brzy připojit další plavební unikát. V Norsku bude vyhlouben první tunel pro oceánské lodě na světě, na jehož podobě se podílí i známé architektonické studio Snøhetta.

Architekti tohoto studia o sobě dávají pravidelně znát svými neotřelými návrhy, mezi které patří i unikátní podvodní restaurace či plně energeticky soběstačná kancelářská budova na břehu norského města Trondheim. Nejnovější výzvou pro ně ovšem bylo navržení podoby konců Stadského lodního tunelu, který propojí zálivy Kjødepollen a Vanylvsfjorden.

Tento tunel je světovým unikátem, jelikož půjde o vůbec první tunel vybudovaný pro potřeby velkých plavidel. Stavba o délce 1,7 kilometru umožní lodím vyhnout se plavbě zrádnými vodami v okolí ostrova Stad. Ty měly ostatně děsit i samotné Vikingy, kteří za špatného počasí raději táhli lodě po souši, jen aby nečelili nepříjemným větrům a nevyzpytatelným proudům mezi ostrovem a pevninou.

„Vlny zde přicházejí najednou z několika různých směrů a vytvářejí pro plavidla nebezpečné podmínky. Moře navíc může zůstávat rozbouřené i několik dní poté, co se vítr uklidní, což vede k obtížným plavebním podmínkám i v klidných dnech,“ zní z oficiálních webových stránek projektu.

Foto: Snøhetta

Návrh prvního tunelu pro velká plavidla

Foto: Snøhetta

Nad tunelem bude vybudován most i místo pro pozorování lodí

Nápad vybudovat mezi fjordy tunel přišel již před sto lety, ovšem až v roce 2017 začala tato vize nabývat na reálných obrysech. Nejdříve bylo nutné sehnat pro projekt podporu u Norské pobřežní správy a zajistit financování ze strany státu. Náklady na realizaci celého projektu jsou odhadovány na částku 2,8 miliardy norských korun, tedy přibližně 7,2 miliardy korun českých.

V současné době by norské ministerstvo dopravy a komunikací mělo připravovat návrh, který na jaře předloží k odsouhlasení parlamentu. Jakmile bude projekt schválen, nebude nic bránit tomu, aby byla výstavba v příštím roce zahájena. Ke slavnostnímu otevření projektu by mělo dojít v letech 2025 či 2026.

Tunel by měl sloužit především pro potřebu dopravních lodí, které na členitém norském pobřeží představují ten nejrychlejší způsob přepravy. Využití by v něm měly najít i nákladní lodě, naložené především úlovky z místních vod, které Norsko vyváží do celého světa. A zájem nepochybně vzbudí také u milovníků originální architektury.

Snøhetta se nechala inspirovat okolní krajinou i architekturou místních kamenných zdí a vytvořila kaskádovitě se stupňující zářezy do krajiny. K vybudování jejich opěrných zdí bude použit vyhloubený materiál, takže by mělo celé dílo působit co možná nejpřirozenějším dojmem.

Tím největším zážitkem ovšem bude samotné proplouvání tunelem. Postarat by se o to mělo LED osvětlení, které vytvoří z 36 metrů širokého a 37 metrů vysokého prostoru dechberoucí dóm s magickou atmosférou.

Foto: Skips Tunnel

Mapka znázorňující, kterým místům se bude možné díky tunelu vyhnout

Foto: Snøhetta

Projížďka tunelem by měla být okouzlujícím zážitkem