Zdraví je téma, které často řešíme teprve ve chvíli, kdy se objeví reálný problém. A když se necítíme dobře, zvykli jsme si rovnou zamířit za lékařem, aby problém vyřešil. Mnoho z nás vůbec nedbá na prevenci, a to jak u běžných onemocnění, tak ani při péči o duševní zdraví. A právě v této oblasti chce pomoci ke změně smýšlení Čechů nezisková organizace Loono.
Právě důležitost péče o fyzické zdraví a především včasná prevence onemocnění se za posledních sedm let značně zviditelnila díky mnoha aktivitám této neziskové organizace, na jejímž začátku stála Kateřina Vacková se svým osobním příběhem. Dnes je z Loono zavedená organizace, se silným zázemím, jejíž značka je synonymem právě pro osobní zodpovědnost v preventivní zdravotní péči.
V Loonu si ale uvědomují, že fyzické zdraví je jen jedna strana mince. Spouští proto již čtvrtou osvětovou kampaň, která se zabývá zdravím duševním a nese název Dobré nitro. „To, že duševní pohoda úzce souvisí se zdravým tělem, je už celkem známá věc. I přesto však stále panuje ohledně psychických onemocnění spousta nepravd, které chceme uvést na pravou míru,“ říká současná šéfka Loono Blanka Sigmundová.
„Naší misí je hlavně prevence, takže kampaň bude především o tom, jak onemocněním předcházet a co dělat když se objeví,“ doplňuje. Novou kampaň v Loono spouští po náročném roce, v němž se po příchodu pandemie podobně jako další neziskové organizace potýkali s problémy s financováním svých naplánovaných aktivit.
Foto: Radek Vebr/Loono
Blanka Sigmundová a Kateřina Vacková z neziskové organizace Loono
Výpadek poloviny rozpočtu byl pro další fungování neziskovky zásadní, a proto Kateřina Vacková se svým týmem koncem loňském roku spustila kampaň na dárcovské platformě Donio. Jejím cílem bylo vybrat alespoň 500 tisíc korun a nakonec se podařilo vybrat přes 700 tisíc, a tak mise za udržení aktivit Loono při životě skončila úspěchem.
„To, že jsme nakonec vybrali přes 700 tisíc korun, znamená, že můžeme fungovat dál a plnit naše sliby, které jsme dárcům ve sbírce dali. Jedním z nich bylo právě i spuštění nové kampaně o duševním zdraví,“ hlásí pro CzechCrunch Kateřina Vacková, jejíž hlavní pracovní náplní je od ledna práce na interní klinice v pražské nemocnici Na Bulovce.
V rámci nové kampaně se v Loono vrhnou na detabuizaci tématu duševních onemocnění, vzdělávání veřejnost v oblasti prevence a včasnou diagnostiku těchto nemocí. „Dotkneme se i souvisejících podtémat, jako jsou závislosti, zdravý spánek, spánková hygiena, syndrom vyhoření či poruchy příjmu potravy,“ doplňuje Kateřina Vacková, která se již nyní naplno věnuje svému vystudovanému oboru a vedení organizace přenechala zmíněné ředitelce Blance Sigmundové.
Novou kampaň díky úspěšné kampani na Doniu dokázalo Loono spustit, ale na zajištění svého kompletního fungování potřebuje ve skutečnosti ideálně tři miliony. „Zatím se nám podařilo od dárců získat zhruba polovinu, a za to jim patří velké díky. Jednáme teď s dalšími donory a čeká nás ještě hodně práce, ale určitě se nevzdáváme,“ komentuje optimisticky Vacková.
Foto: Jan Martinec
Kateřina Vacková, zakladatelka Loono
I když má organizace ve svém rozpočtu ještě stále otazníky, v plánech do budoucna to její vedení rozhodně nebrzdí. Největším projektem, který by měl letos v září spatřit světlo světa, je edukační aplikace s pracovním názvem Průvodce prevencí. Ta by měla uživatele nejen prevencí komplexně provést, ale také ho informovat, pomoci mu se v problému zorientovat a aktivizovat ho k využívání preventivních prohlídek.
Na vývoj aplikace si Loono přizvalo dalšího partnera z neziskového světa, organizaci Česko.Digital, jejíž expertní dobrovolníci s vývojem první verze pomáhají. „Společně vytvoříme místo, kde budou dostupné kompletní informace o prevenci závažných civilizačních onemocnění v přehledné, srozumitelné, zábavné a aktivní podobě,“ plánuje devětadvacetiletá Vacková.
Za sedm let své existence Loono uspořádalo více než dva tisíce workshopů, vyškolilo 100 tisíc lidí, přibralo do svého týmu 150 mladých lékařů a mediků a v neposlední řadě díky včasné prevenci zachránilo minimálně 54 životů. I přes spuštění nové kampaně dále pokračuje ve svých dlouhodobých aktivitách, jako je například prevence onkologických, kardiovaskulárních a reprodukčních onemocnění, které jsou známé především pod názvy #prsakoule nebo #doledobry.
Karel Kovář začínal na YouTube jako bavič ve světě kreslených a hudebních parodií. Působí pod přezdívkou Kovy a k jeho nejsledovanějším videím patří dodnes spíš ta zábavná. Postupem času se ale stal synonymem pro zodpovědného influencera, který čím dál tím víc zabředává do složitějších témat. Stále víc tak vzdělává – sám sebe i diváky.
Do videí ale pořád dokáže vtisknout humor, což může být důvodem, proč jeho tvorba láká statisíce fanoušků. V mezičase také nakoukl pod pokličku českého formálního vzdělávacího systému a poodhalil jeho největší slabiny i pozitivní příklady. Sám přitom při své tvorbě používá praktiky, které by se hodily nejednomu učiteli.
Právě o budoucnosti vzdělávání bude Karel Kovář už v úterý 22. 3. hovořit i na konferenci Moonshot by Aspen CE. Akce pod taktovkou českého kreativce Yemiho A.D. a středoevropského Aspen Institutu se zaměří na pedagogický leadership i tzv. upskilling. Vystoupí na ní mimo jiných ministr školství Robert Plaga, profesor Jan Švejnar nebo speciální pedagožka Klára Laurenčíková. CzechCrunch je mediálním partnerem akce.
S trochou nadsázky by se dalo říct, že Kovy je univerzální internetový edukátor. Jen z nedávné minulosti má na kontě videa s tématy z české i světové politiky, třídění odpadů, finanční gramotnosti nebo amerických rasových nepokojů. Ačkoliv část tvorby stále věnuje čistě zábavným formátům, tvrdí, že publikum, které s ním stárne, už dnes snese i ryze informativní dvacetiminutové video.
Youtuber Karel Kovář je zdrojem poznání pro statisíce mladých
Účelově se snaží držet si široký záběr. „Baví mě rozšiřovat povědomí o více tématech u diváků, ale i u sebe. Díky vlastní tvorbě mám pocit, že se sám vzdělávám víc, než když jsem například chodil na univerzitu. Sám si hledám zdroje, inspirativní lidi a odborníky, kteří o dané věci mluví a píšou,“ říká pro CzechCrunch Kovář.
Byť se někteří jeho kolegové-influenceři rozhodli pokrývat úzký segment více do hloubky, jeden z nejslavnějších českých youtuberů říká, že vidí svou roli spíše v otevírání různorodých témat. Doufá – a z reakcí i ví –, že pak dokáže mladé diváky nadchnout pro dané téma nebo jim rozšířit znalosti, ačkoliv se o něj dříve nezajímali. Podobně jako to svedou nadaní učitelé ve školách.
„Díky vlastní tvorbě mám pocit, že se sám vzdělávám víc, než když jsem například chodil na univerzitu.“
„Teď mi psal kluk, který si na základě mého videa o finanční gramotnosti koupil před lety knížku na to téma. A pak další. A další. Dnes má skvěle nastavené investiční portfolio a dokázal se v devatenácti letech finančně postavit na vlastní nohy,“ popisuje rodák z Pardubic příklad jednoho ze zaujatých diváků.
Jeho práce má s učitelskou praxí více paralel, než by se mohlo zdát. Styl videí, které Kovy vytváří, vyžaduje desítky hodin příprav a ve finále se tak potýká s velkým množstvím informací, které chce nasoukat do patnácti minut. Podobně jako se školy často potýkají s velkým množstvím učiva, které se zkrátka musí vlézt do několika málo hodin za den.
„Mám pocit, že například o Brexitu bych mohl udělat čtyřhodinové video. Při psaní scénáře často skončím s dvaceti stránkami, z nichž musím udělat osm. Je třeba se nebát do toho říznout. Diváci si pak odnesou více, než kdybych na ně chtěl našroubovat všechno,“ vysvětluje Kovář.
Důležité je podle něj i držet se osnovy, kterou scénář sleduje, a příliš neodbíhat od hlavní myšlenky. Patnáctiminutové výtvory tak mohou působit povrchně, ovšem podle Kováře je důležité, že stojí na pevných základech. Postupem času se při tvorbě naučil klást důraz i na dynamiku, která zvídavé diváky neodradí.
„Nemůžu například vychrlit na diváka hned na úvod množství odborných termínů. Naopak krůček po krůčku stavím na tom, kde jsem začal. Jinými slovy, nestavím pyramidu na špičku,“ poodhaluje čtyřiadvacetiletý youtuber svůj postup tvorby.
Ve vzdělávání chybí komunikace
Postupně ale nabyl dojmu, že český vzdělávací systém staví několik takových pyramid vedle sebe. Jedna pyramida je přitom výtvarná, druhá hudební, třetí literární, čtvrtá matematická, pátá fyzikální… S malými přesahy mezi sebou. Do vzdělávacích kruhů přitom vidí už nějakou dobu, a to nejen prostřednictvím svých mladých diváků.
Před dvěma roky pracoval s Českou televizí na dokumentárním filmu Kovy řeší dějiny, který poodhalil úskalí učení moderních dějin na českých středních školách. Jemně řečeno, některé mají v této oblasti velké mezery. Čas strávený mezi studenty i pedagogy v různých koutech republiky Karlu Kovářovi poodhalil i jiné, překvapivé problémy českého školství. Ty nemají ani tak co do činění s náplní výuky jako spíš s její konzervativní formou.
„Byla to pro mě neuvěřitelně objevná zkušenost. Zaujal mě třeba všeobecný strach z chyby nebo upozornění na chybu. Žáci se často bojí přijít za učitelem a říct, že jim něco nevyhovuje, protože se bojí, že si na ně zasedne. Učitel se pak bojí přiznat, že něco v jeho hodině není správně, protože to bude vypadat jako jeho selhání,“ popisuje youtuber začarovaný kruh.
Vznikají tak situace, kdy všichni ví, že ve školách existuje problém, ale často se neřeší. Kdyby se tak dělo, vznikne přitom podle Kováře velká příležitost pro reálné vylepšení českého vzdělávacího systému. Tu představuje i revize rámcových vzdělávacích programů, která patří k hlavním tématům na aktuální agendě Ministerstva školství. I v ní se ovšem projevuje bytostný konzervatismus a především nedostatek komunikace mezi učiteli.
„Šikovných učitelů není vůbec málo. To jen my máme tendenci vidět to horší.“
„Je velmi zajímavé sledovat, jak revize probíhá. Každá předmětová komise pracuje na revizi, ale mezi sebou nekomunikují správně nebo možná vůbec. Což je extrémní problém, protože si každá komise vymyslí, že potřebuje několik věcí jinak, ale jakmile změny začnou představovat vcelku, tak zjišťují, že jdou proti sobě,“ popisuje Kovář. Ačkoliv tak v celém projektu vidí příležitost, optimismem dvakrát nepřekypuje.
Důvod pro to ostatně má. Jak píšíLidové noviny, jen před pár dny se objevily stížnosti fyzikářů, kteří apelovali na ministra Plagu, ať současné návrhy osnov raději zruší. Vypadla z nich totiž i taková základní témata jako Newtonovy zákony. Naopak mnohem větší dotaci získala informatika, z původní jedné na čtyři hodiny týdně.
V byrokracií zatíženém školství ale Karel Kovář našel i množství pozitivních příkladů. „Šikovných učitelů a škol, které se to snaží dělat dobře, není vůbec málo. To jen my máme tendenci vidět to horší. Líbí se mi, když například zapojují technologie do výuky a neoddělují jejich svět od školy,“ popisuje své zkušenosti.
Jak ve škole zaujmout internetovou generaci
Ačkoliv přiznává, že dvacetiminutová edukační videa jsou zcela jiná disciplína než příprava předmětů na celý rok, učitelé mohou pracovat s podobnými mechanismy. Podobně jako on nabourává svá informativní videa vtipnými segmenty, mohou učitelé využít různorodých způsobů, jak narušit frontální výuku – třeba pomocí různých internetových vzdělávacích portálů.
„Mysleme na to, že žáci dnes sledují TikTok, kde se obsah extrémně rychle mění. Pak přijdou do školy, kde mají 45 minut sledovat v podstatě stejnou věc. A je to tak třeba pět hodin denně,“ říká Kovář, ovšem druhým dechem dodává, že monotónní přístup k výuce zdaleka není pravidlem.
Samozřejmě, že všechny takové kroky kladou další nároky na už tak náročné učitelské povolání. Stejně jako je ale na YouTube poznat obsah s přidanou hodnotou, je podle Kováře možné i ve školách poznat učitele, kteří dávají své činnosti něco navíc.
Karel Kovář alias Kovy pochází z Pardubic, dnes ale bydlí v Praze
„Myslím, že vše začíná i končí u výsledné emoce žáka nebo diváka. A může být jedno, jestli sedím ve třídě, nebo u blikajícího TikToku. Ve škole jde o to, jestli v učiteli je cítit zápal, kterým dokáže probudit zájem. Sám si na takové vzpomínám a přiměli mě zajímat se i o předměty, které jsem jinak neměl rád,“ vzpomíná.
Snaha učitelů je o to větším faktorem v době distanční výuky. Kovář se snaží zavítat alespoň třikrát do týdne na online hodiny v různých školách. Všichni se dle jeho pozorování shodují na tom, že celá situace už trvá příliš dlouho, je stereotypní a v kombinaci se sociálním deficitem nedostačuje běžné výuce.
„Na druhou stranu pozoruji, že jsou žáci, kteří se se dobře vypořádali s časovou svobodou a dokáží s ní pracovat. To je věc, se kterou by jinak získali zkušenost nejspíš až na vysoké škole, jestli vůbec,“ popisuje Kovář zkušenosti ze školních besed.
Tématům aktuální situace v českém vzdělávání se chce Kovy věnovat i ve své nadcházející videotvorbě. Už v úterý 22. 3. od 14 hodin bude součástí panelové diskuze na zmíněné konferenci Moonshot by Aspen CE a společně s ostatními řečníky prozkoumá budoucnost vzdělávání.
„V Česku máme tendenci o problémech ve vzdělávání mluvit, ale když dojde na reálné činy, většina lidí sklapne kufr s tím, že je to moc práce. Na Moonshotu se mi líbí, že v něm klíčové myšlenky zůstanou prostřednictvím Moonshot Gallery a Moonshot Media a bude možnost je dále rozvíjet,“ uzavírá Kovář.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.