Je tu další „fejková“ marvelovka. Po Madam Web, Morbiovi a Venomovi přichází Lovec Kraven. V téhle společnosti byste nejspíš čekali opět nějakou filmovou tragédii. Ale víte co, Kraven je vlastně takové koukatelné béčko s vyšším než béčkovým rozpočtem. Občas hloupoučký, ale ve výsledku často i zábavný film. Tedy doopravdy zábavný, nikoliv ironicky zábavný svou nepovedeností jako Morbius a Madam Web.

Vzpomínáte si na filmového Hulka s Erikem Banou nebo vlastně i Edwardem Nortonem? Nebo na snímky jako Daredevil a Elektra? Prostě takové ty prvnější, nesmělé pokusy o superhrdinské filmy podle komiksů z roku 2000-něco. Tak Lovec Kraven s namakaným Aaronem Taylor-Johnsonem v hlavní roli je právě takový. Akorát že teď už je rok 2024, což může činit jisté potíže.

Film je klasická superhero origin story. Mladému klučinovi umře milovaná maminka, tatínek je zlotřilý mafián, mladíkovi se stane něco strašného a podivného a získá supersílu a supersvaly. Kariéra lovce zločinců může začít. Jo a ještě stihne zklamat bráchu – to určitě nebude mít o X let později žádný dopad, že ne, ho ho ho… Ten scénář už jste četli nebo viděli stokrát. Ale na rovinu, ono to stále docela baví.

Foto: Falcon

+5

Samotný Kraven je mysticky napojený na divoký, zvířecí svět. Je nadpřirozeně mrštný a silný. Když loví kořist, schody vybíhá po čtyřech. Zároveň je to skutečný predátor, umí být dravý a krvelačný a ta animálnost na plátně je zábavná. Není to žádný čistý klaďas, klidně vytrhne tygří zub a rozbodá zloduchovi krk. V někdy až sanitizované podobě superhrdinského žánru to je příjemně přímočaré.

Poloha antihrdiny panu Kravenovi sedí, stejně tak Aaron Taylor-Johnson se na roli chvástajícího a svaly neustále ukazujícího borce fakt hodí. Na rozdíl od v úvodu jmenovaných filmů a postav byste ho klidně mohli hned transplantovat do jinak (= lépe) natočeného filmu.

Russell Crowe už zase hraje Russella Crowea, tedy nabručeného šedesátníka, jen s méně úsměvy a s ruským přízvukem. A za lehkou zmínku snad stojí Fred Hechinger, úchylný císař z druhého Gladiátora v opět nelichotivé roli Kravenova ustrašenějšího bráchy.

Pak už je to ale horší. Záporáci se podivně pitvoří nebo jsou toporní – a hlavně nezajímaví – jak epizodní protivníci z nějakého seriálu z před dvaceti let. Kravenova kámoška se z top právničky stane drsnou lovkyní („Nejsi jediný, kdo má tajemství!“). A všechno to doprovází scénář, který šustí papírem víc než hurikán v knihovně.

Film snad úplně všechno zbytečně a polopaticky vysvětluje. Cpe vám titulky s názvem místa, abyste neměli dojem, že tahle divočina je stále Londýn. Na záběru z bezpečnostní kamery bliká obří nápis „100% SHODA, TOHLE JE LOVEC KRAVEN!“. Chybí snad jen to, aby se při větách jako „Vy jste ta nejlepší investigativní právnička ve vaší firmě, takže můžete najít toho a toho zloducha!“ herci podívali do kamery. A i když tohle překousnete, tak vás zklame kvalita triků, především neuvěřitelných CGI zvířat.

Těch negativ je dost. Jenže pak Lovec Kraven ukáže, že to je opravdu lovec a dravec a borec a s pomocí pěstí, pastí, oštěpů i zubů přepadne v lese komando zločinců. A vy se příjemně bavíte a říkáte si, že peníze za popcorn a kino už jste utratili u horších filmů.

Mimochodem, proč jsme Lovce Kravena označili za „fejkovou“ marvelovku? Spolu s dalšími vyjmenovanými postavami patří do komiksového Marvelu, ale paradoxně nejsou součástí marvelovského filmového univerza. Filmová práva na tyhle postavy – obvykle spojené se Spider-Manem – drží Sony Pictures.

Jen v případě samotného pavoučího muže se s úspěšnější konkurencí Sony dohodlo na spolupráci, jinak si ale jede po vlastní ose. Naneštěstí pro nás diváky. Lovec Kraven je z těch pokusů spolu s prvním Venomem nejlepší, ale ta laťka je dost nízko.