Zaha Hadid patří k nejzajímavějším architektům minimálně posledního století a jako taková si vysloužila ty nejprestižnější projekty. Právě na velmi rozsáhlých půdorysech, jako například u obrovského letiště v Číně, plně vynikne její specifický přístup k práci s křivkami a komplexními konstrukcemi. Proto existuje pouze jediné soukromé sídlo navržené slavnou architektkou. Obsahuje necelých 3,5 tisíce metrů čtverečních obytného prostoru a stálo 140 milionů dolarů (přes 3,3 miliardy korun).

Budovy podle designu studia již zesnulé Zahy Hadid na sebe poměrně snadno strhávají většinu pozornosti prakticky nezávisle na tom, kde se objeví. Pro demonstraci takového tvrzení se stačí ohlédnout jen několik týdnů zpět, kdy jsme psali o novém hotelu v nedalekém sousedství nejvyšší stavby světa, dubajské Burdž Chalífy.

Obrovský skleněný kvádr, který má přímo uprostřed osmipatrovou díru, se zkrátka neztratí. Velmi vysoká viditelnost se dokonale kloubí s futuristickým vzezřením staveb, utváří totiž atmosféru vyspělé společnosti.

O to zvláštnější je soukromý dům připomínající spíše vesmírnou loď umístěný doprostřed lesa, pár kilometrů od centra Moskvy. Na druhou stranu však stavba ve svém přírodním kontextu skutečně působí, jako by mimozemské civilizace nenavštívily egyptské pouště před mnoha tisíci lety, ale ruský hvozd relativně nedávno.

„Zahu Hadid jsem poprvé potkal před deseti lety v Londýně,“ přiblížil majitel domu, ruský developer Vladislav Doronin, příběh zakončený dostavěním zcela unikátního projektu architektky. Celý večer plný diskuzí spolu strávili po tom, co objevili společný zájem v ruském avantgardním umění Kazimira Maleviče nebo Ela Lisického. Po neúspěchu s vyjednáváním povolení ke stavbě v Moskvě se Doronin rozhodl Zahu požádat o navržení jeho soukromé rezidence.

„Chci se ráno probudit a vidět jen modré nebe, žádné sousedy, chci se cítit svobodný,“ řekl prý Rus. „Uvědomuješ si, že pro to musí být nad korunami stromů?“ zeptala se architektka a na ubrousek rychle načrtla první skicu stavby, která po dokončení skutečně výškou přesáhla okolní les. Doronin autorku designu svého sídla popsal jako sarkastickou, intelektuální, ale zároveň jdoucí vždy přímo k věci.

Naprostá většina budovy se schovává hluboko mezi stromy, část je dokonce vnořena přímo do výřezu ve svahu. Na první pohled nejvýraznější je ovšem třicetimetrová věž, přesněji celé jedno patro přesahující okolní les, stojící na úzké noze. Stavební společnost prý takový koncept nejdříve odmítla, protože ho považovala za neproveditelný. Až po tlaku ze strany architektky se podařilo vymyslet dostatečně spolehlivý typ konstrukce, který se nespoléhá na beztížný stav vesmíru.

Další výraznou analogií pro stavbu, jejíž podobu zásadně ovlivnilo situování mezi stromy, je paradoxně výletní loď. U obou se objevují stupňovitě oddělená patra, hlavní tělo, nadstavba, komín a dokonce i paluba. Stejně prominentní jsou také křivky, které na vlnitém povrchu vodních ploch působí přirozeně, hluboko na pevnině jako zvláštní dekonstrukce nepřítomnosti dokonale základních geometrických tvarů v přírodě.

Sám Doronin byl i jako velmi zkušený developer nemovitostí překvapen, když výsledná stavba přesně odpovídala detailním extravagantním návrhům Zahy Hadid. „Za celou svou kariéru v nemovitostech jsem se nikdy nesetkal s návrhy tak blízkými finálnímu produktu,“ řekl. Své luxusní sídlo označuje za obyvatelnou sochu. 

Někdejší byznysový partner architektky, Patrik Schumacher, jenž dnes studio Zaha Hadid vede, až neskutečný dojem, který stavba vyvolává, popsal trochu konkrétněji: „Má v sobě, pro Zahu typické, rysy organické spletitosti, komplexity prostorových uspořádání, plno překvapení, mnoho rafinovanosti a krásu práce s tvary a formami.“

Capital Hill Residence, jak se budova jmenuje, ve své věži obsahuje hlavní ložnici a o několik pater níže téměř dvacetimetrový bazén, lázně a tělocvičnu. Nechybí samozřejmě ani japonská zahrada nebo soukromý noční klub.